Jak dostat tatínka do polepšovny

Tento způsob dovolené a prázdnin, zdá se mi poněkud.....ŠŤASTNÝ a jediný „ ten pravý „ . Na kombinaci malého Kolomba (alias Tomáše Holého), horolezce každým coulem a správného chlapa a otce jak má být, Františka Němce, krásné ženské „do nepohody“ Jany Preissové, nádherných Prachovských skal v Českém ráji a jako bonus děda Josef Karlík ( pardon Herodes :o), JÁ nikdy nedám dopustit. Jeden z těch mála případů, kdy pokračování předčí svého předchůdce. Pro tuto kombinaci já měl, mám a budu mít vždy slabost. Ptáte se, jak jsem na to přišel, či zda mi to někdo poradil? Dovolím si vypůjčit slova malého Tomáše Holého....na to jsem přišel sám :o) Aby ne, když značnou část každých prázdnin mého dětství jsem prožíval podobné vylomeniny a odnášela to vždy moje ( zesnulá ) babča. Ještě teď, když si na to po těch letech vzpomenu, neubráním se záchvatům smíchu. Jj, bylo to krásné dětství, stejně jako tento pohodový snímek Marie Poledňákové. Chce se téměř dodat, velká škoda, že nezůstalo pouze u tohoto a Marie se „ na stará kolena „ rozhodla krotit krokodýly a nepomůže jí ani skutečnost, že líbá jako bůh...p.s. my tři pojedeme na kolech?... to jsem Ti ještě neřek :o) Co dodat, myslím, že více není potřeba.... (18.11.2010)

Mamí, já chci mlíko....já vypiju celej litr....... :-)) K tomuhle filmu mám opravdu hodně silný vztah! Letní atmosféra je silná a skoro máte chu't vyrazit někam pod stan. Když sleduju tenhle film, místy se přistihnu, že mi tak trošičku slzí oči. Nejen z humorné stránky filmu, ale také té poetické. Je to štěstí, že tenhle nesmrtelný snímek s ještě nesmrtelnějším Tomášem Holým vznikl. Díky! (14.04.2008)

Je výborné, že se po úspěchu tvůrci nebáli a vytvořily tak, minimálně stejně skvělé, pokračování. Což o to, to se tvůrci povětšinou nebojí, ale jak to někdy dopadá. Vem to čert. Skvěle zvládnuté pokračování, ve kterém k triumfální trojici přibyl neméně skvělý děda. Krásné, sluncem prozářené, prázdninové dobrodružství, které ke každoročnímu televiznímu letnímu reprízování přímo vybízí. Kopec zábavy, a z oblíbených postav snad konečně stane rodinka. (22.08.2014)

Když přirozenou cestou odezněl hodnotový úhor tvrdé normalizace první poloviny sedmdesátých let, začala se spontánně prosazovat potřeba lehčích, oddechových děl "socialistického realismu"; režim, který se snažil přesvědčit sebe i veřejnost o svém úspěchu a vážnosti, se nestavěl proti. Naopak. Poledňáková se svými projekty přišla jako na zavolanou; přitom se jí podařilo víc než překonat původní předsevzetí a do velmi volného cyklu její tvorby dostat neopakovatelnou osobnost Tomáše Holého, jehož kultivované uličnictví si oblíbil a oblibuje snad každý. Skutečnost, že Poledňákové tvorba má i svůj společenský náboj (osud osamělých matek a jejich enormní úsilí o vychování běžně se v populaci vyskytujících dětí z neúplných rodin a naopak existence bariér usilujících o eliminaci těchto snah), partnerské jiskření muže, který dospěl čerstvě z adolescentnosti ke skutečně "dospělému" otcovství, aniž o tom věděl, z rozverné komedie činí dílo s podstatně většími ambicemi i poselstvím. I po mnoha letech, která upustila od jeho premiéry, si TATÍNEK uchovává svou svěžest a čerstvost. Zřejmě i v mladé a nejmladší generaci, která si ho cení především pro rozvernost, v níž jakoby se hlásila ozvěna příští doby: Ať už je z hlubin světa vyloveno cokoliv, zaslouží si to úctu a uznání, pokud v tom lze nalézt lidství, mravní zodpovědnost a uměleckou nápadidost, která si nemusí za každou cennu libovat v neskrývané negaci své neopakovatelné situace. Naopak: podle svých možností ukazuje tato pozitivní orientace dál, výš, rychleji. Ano, i to je poselství, i to je hodnota, která je něco víc než slepá ulička konzumentství naší současnosti; dnešek, který - ještě prožíván - se mění přímo před očima ve svůj opak předvídatelného, zřejmého, konformního, nudného. Se zahozeným snem, s rezignací na třeba i nevyslovitelný ideál a tužbu. (25.03.2008)

Super. Po mojom miernom odrovnaní prvej časti tejto roztomilej rodinnej komédie som sa konečne dopracoval aj k druhému dielu a neskrývam nadšenie. Príjemná rodinná oddychovka, ktorá konečne využíva talentu Tomáša Hollého a hlavne nesporne obrovského komediálneho talentu celého príbehu. Zasmial som sa nadštandardne a dej odsýpal ako mak. 85%. (29.12.2008)