Durchs wilde Kurdistan
El salvaje Kurdistán
The Wild Men of Kurdistan
Cez divoký Kurdistan
Režie:
Franz Josef GottliebScénář:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (více)Obsahy(1)
Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem.
(Česká televize)
Recenze (76)
Tenhle film je podle mě nejlepší mayovka z Orientu. Robert Siodmak, který natočil Žuta a Mexickou sérii, je jistě vynikající režisér, ale tenhle typ filmu potřebuje něco jiného - živější tempo a dobrodružno, což F.J.Gottlieb zvládl mnohem líp. A jak rád píšu, z hlediska knihy je tento film na stejné, ne-li lepší urovni, než ostatní snímky bez Pierra Brice... ()
Tak konečně taky nějaká ta poušť a velbloudi... Salám. Vy hnusné hyeny! Zmizte, vy synové hlouposti! No rozhodně jde vidět nějakej posun oproti předchozí orientální výpravě. Příběhově, hrdinsky a čestně, happyendově a přihlouple komediálně to jde ale ve stejnejch stopách. Prostě svědomí mi nedá nakliknout víc, než 2 hvězdičky. ()
Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá. ()
Dve zložky tu fungujú perfektne, výprava a český dabing. Inak mi film pripadal príliš tuctový. Žuta som nevidel, čo mi asi bráni v lepšom vychutnaní si tohoto mayovského orientálneho sveta. Nikdy nebolo oslobodzovanie spod oprátky v kinematografii jednoduchšie, ako v tomto filme. Inými slovami pri týchto sekvenciách napätie príliš nefunguje, pretože je jasné, ako skončia. Fajn letná zábava, ktorej chýba nejaký výrazný arabský Winnetou. ()
Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()
Galerie (13)
Zajímavosti (19)
- Výroba Divokého Kurdistánu byla spojena s mnoha potížemi, mrzutostmi a rozepřemi. Kvůli tomuto filmu vedl producent Brauner tři velké procesy - s režisérem Gottliebem, s Lexem Barkerem a španělským koproducentem Balcazarem. (hippyman)
- Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
- Ve filmu si zahráli také potomci maursko-arabského obyvatelstva. Velká část těchto obyvatel byla angažována do komparsu. Mnozí byli na svůj kostým tak hrdí, že ho údajně neodkládali ani na noc. (hippyman)
Reklama