Divokým Kurdistánem
-
Durchs wilde Kurdistan
-
Salvaje Kurdistán, El
(Španělsko) -
Cez divoký Kurdistan
-
Wild Men of Kurdistan, The
-
Wild Kurdistan
Dobrodružný
Západní Německo / Španělsko, 1965, 99 min
Režie:
Franz Josef GottliebPlakáty
Obsah
-
Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen.
Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (37)
-
Brejlil
Roztomile staromódní zábava. Komické duo "lord a jeho sluha" doplněné užvaněným Halefem ovšem přebíjejí tu druhou, "vážnou" rovinu. Navíc bohužel Lex Barker působí velice "unaveně".(28.5.2009)
-
arcticsky
"Vy zatracení potomci hnusných hovniválů". Jedna z několika bezva hlášek R. Woltera. S tím odpouštím tomuto filmu pár nelogičností a amatérismů...(4.3.2008)
-
spqr
sucha limonada(24.3.2006)
-
strikeman
Výpravná mayovka dějově navazující na Žuta a po všech stránkách se mu rovnající...(24.1.2009)
-
vesper001
Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá.(29.7.2011)
-
LarryW
Tohle není Vinnetouovka...strašně to zapáchá amaterismem, "motýlkář", "Sam Hawkins" nebo třeba "Nšoči" sice nechybí, ale působí směšně až trapně. Bojovky, kdy se z vrcholku hory kutálí "polystyrénová koule", scéna s balónem atd. už nezaváněli parodií, to byla parodie jako hrom...Kurdistánci ač se snažili, se svými čepci na hlavě, Forrestrovi nebo Santerovi nesahali ani po kotníky. Olda Trhanec byl navíc " jakejsi" slabounkej a ten čokl Rex mi neseděl...Suma sumárum něco mezi 1 a 2*, volím dvě za zásluhy...(19.9.2005)
-
Kakho-oto
Tento snímek je můj nejoblíbenější z řady filmových mayovek 60. let vyjma 1. a 3. dílu Vinnetoua, Pokladu na stříbrném jezeře a Old Shatterhanda. Krásné a knize celkem odpovídající prostředí, dobrý humor (narozdíl od takového Tuff Tuffa v 1. díle Vinnetoua), víceméně dobrá hudba, vhodně vybraní herci, Kara jak má být, filmový Halef jako vždy až příliš velký trouba, padouch par excelence v podání Djordje Nenadoviče, nádherná Marie Versini v roli Ingši (apropos zneškodní 3 bandity, v pokračování dalšího), akce je taky celkem dost. Podle knihy to moc není, ale rozhodně to neznamená, že by to pro mě byla noční můra. Naopak, orientální sérii mám velice velice rád. Surehandovky, nemluvě o Apanači, Firehandovi a Petrolejovém princi, jsou podstatně horší. 90-95 %(24.1.2007)
-
waska
Nejlepší mayovka z Orientu. Woltrovým hláškám se můžu smát pořád. Do 5 hvězdiček to mu však hodně chybí, ale hudba to určitě není.(6.2.2009)
-
Mr.Bulanek
Oneco lepsi nez predchozi dil Zut, i kdyz tento dil byl mene vtipny, ale o to vice akcni. Ten kufr ktery ma lord bych chtel mit taky ze se mu tam ale vleze veci. :-) Uvidim az se znova podivam na dalsi dil a treba dam i za 5. Edit tak necham 4 :-)(12.7.2011)
-
Jan XXIII
Jednou větou.Nudná pitomost.(16.8.2003)
-
Grázl83
Další špatná filmová Mayovka(21.10.2008)
-
patsandor
Filmy s Kara ben Nemsim jsou dobrý, ale něco málo tomu o proti "Oldovi Šetrnejch" chybí.(13.3.2010)
-
Danulinda
Lord se sluhou jsou vítaným zpestřením už tak solidní Májovky. Nechybí samozřejmě ani "omyl přírody" Halef :-) .(15.6.2010)
-
MariusDee
Tohle už na mě bylo trochu moc...pro mne už nestravitelná kopa absurdit a trapností(25.9.2009)
-
9HK
Jedna z nejslabších ze serie...(19.12.2009)
-
hary04
Bohužel stejně trapné a naivní jako první díl Žut. V tomto kousku je alespoň pár dobrých slovních projevů, ale to je vše.(14.8.2010)
-
petrik11
Naivné, predvídateľný koniec, či to boly "májovky" spoza veľkej mláky alebo tie, kde olčetrhen, nebol olčetrhenom ale nejakým benemzim(28.4.2011)
63%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| Na DVD od: | 23.11.2007 Filmhouse |
|---|---|
| Na levném DVD od: | 27.10.2009 Filmhouse |
Podobné
- Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968)
- Vinnetou a míšenka Apanači (1966)
- Old Firehand (1966)
- Pyramida boha slunce (1965)
- Vinnetou - Poslední výstřel (1965)
- Petrolejový princ (1965)
- Old Surehand (1965)
- Poklad Aztéků (1965)
- V říši Stříbrného lva (1965)
- Mezi supy (1964)
- Vinnetou - Rudý gentleman (1964)
- Old Shatterhand (1964)
- Žut (1964)
- Vinnetou (1963)
- Poklad na Stříbrném jezeře (1962)