Žut

Člověk prostě musí při úvodních titulcích zapomenout na existenci předlohy. Pak je to skvělé. Žuta považuji za nejlepší z trojice mayovek z Orientu. Oproti ostatním totiž obsahuje humor, a tím myslím ten skutečný (ne humor ve smyslu „Sam Hawkens se uchechtne“). Dialogy jsou vybroušené, i sám velký Kara je místy nabroušený („Sklapni, nebo ti jednu vrazím!“). Navíc Rik Battaglia je jedním z mála padouchů, který má dost charismatu, aby působil jako rovnocenný protivník Lexe Barkera. Jen toho koníka je mi líto. (25.07.2011)

S postupem času je naivita filmu skoro ubíjející. Ať už jde o dialogy (černý kůň přece není horší než bílý kůň) nebo celé scény (kulišárna na toho vesnického šamana). Celé je to nějaké žluté a od A do Z nalajnované už dřív. Barker v některých scénách běhá jak čtyřprocentní (všimli jste si těch okatě ladných pohybů??), Halefa bych nechal rozšestit a každou část poslat do jiného světadílu, jen Rik Battaglia prostě poráží tu hodnou a charakterní sebranku na hlavu. A opět škoda toho závěru - parta vojáčků přicupitá k bráně záporáka a ten ihned vezme nohy na ramena? Oceňuji ale jednu skutečnost - záporák většinou umře svou vlastní blbostí, nezabije ho ani Karel z Němec, ani nikdo jiný. Zajímavý detail příběhů. (29.03.2009)

Jednoduchý dobrodružný film, ktorý je skôr jednoduchý ako dobrodružný. Žutove väzenie ťažko nazvať väzením, ľudia si odtiaľ odídu, kedy sa im zachce. Pokiaľ ide o strety kladných a záporných postáv, tak neviete, či sa máte smiať, alebo to rovno vypnúť a koniec Žuta je to najväčšie WTF. Scénok, kde akože preskočí Džita z cválajúceho koňa na idúci voz (jasné, že vidíte len ako ide na koni a potom je odrazu na voze), alebo že Kara po 5 km ťahaní po zemi za vozom nemá ani len zodratý obleček je tu neskutočne veľa a ťažko nad nimi privrieť oči. Aspoň trošku to osviežujú klasické mayovské vtipné postavičky a už tradične pekná príroda a hudba, no celkovú plytkosť tohto filmu to zachrániť nemôže. (22.07.2015)

Kara ben Nemsí a Hadží Halef Omar se vydávají na pomoc příteli Galingréovi, kterého drží jako rukojmí obávaný balkánský zločinec Žut... Film má jednoduchý příběh, který trpí zkratkovitostí, ale tento neduh postihl většinu filmových adaptací knih z pera Karla Maye. V každém případě anglický lord David Lindsay a jeho sluha Archie dokáží pobavit za každé situace. (10.09.2019)

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. (01.11.2017)