Gunman: Muž na odstřel

Výměna demokracie za nerostné suroviny obvykle něco stojí. Nikoli však toho, kdo z výměny profituje, ale toho, kdo si za provedení výměny nechal zaplatit a mohl by si někdy v budoucnosti na výměnu vzpomenout. A to by si Jim určitě vzpomenout mohl, takže se všechny koupitelné hlavně zaměřily na jeho pohyb a mně to přineslo skvělou zábavu. Jim má totiž neodolatelnou touhu přežít a nepotřebuje k tomu mutantí geny, velké kladivo, vynálezy z budoucnosti ani střelbu pavoučích vláken. Jemu stačí prosté svaly, instinktivní střelba a základní znalosti pyrotechniky, což je pro milovníka tradiční akce hodně potěšitelné. (14.09.2015)

Velice chytrý mix akčního a částečně špionážního filmu, s jemným politickým přesahem - kdo dnes otevřeně řekne, že místo demokracie se "divochům" v Africe dovezly jen nadnárodní firmy vydělávající na neštěstí a chudobě druhých? Sean Penn vypadá na svůj věk skvěle, lokace střídá lokaci, a častokrát si člověk řekne, že novodobý Bourne se může jít zahrabat. A to i co se týče akčních scén, ne vždy sice natočených přehledně nebo bez podivného střihu, ale stále se v ich dá orientovat. Za mne chytrý akčňák s přesahem, který v mnohém připomínal pár filmů s Belmondem a Delonem, až jsem zjistil, že autor knih byl tentýž. A souhlasím plně s verbalem, že tento film není určen pro diváky, kterým stačí, když na plátně pořád něco vybuchuje a někdo někam běhá, hlavně že furt. (28.03.2016)

Opět slabší průměr jako Spy, oba jsou na podobné úrovni. Seana mám ráda, hraje dobře a stejně tak i vypadá, ale tady jako všichni dost hodně "přehrával" - nikdy jsem si nepomyslela, že zdejší oblíbené slovo použiji, ale nejlépe vystihuje situaci. Navíc se pro mě nejedná o nijak zvlášť intelektem nabitý scénář, spíš měl hodně děr či hluchých míst, čímž se snímek zařazuje mezi již druhý den zapomenutý balast. Film a já znamená pro spokojený úsudek jediné slovo: interakce! (08.08.2015)

No jo, no, ono holt těm slaboduchým, pubertálním šulínkům stačí, když pojebaný Džonvik střílí bez ladu a skladu dvě hodiny Rusáky do hlavy. Jakmile se objeví konečně něco daleko propracovanějšího a zábavnějšího, v čem jen prkenně nepózuje nějaký fešácký manekýn s gumovým xichtem, začne se jim to Haribo v hlavě z té námahy lepit na míchu a zpomalení gumoví medvídci vyluzují homixová citoslovce nelibosti jako třeba „fuj, fuj“. Co naplat, doba je zlá a krmení tupoňů mentálními omalovánkami dělá z bohatých židů ještě bohatší židy, a tak se famózní „francouzská drsná škola“ stává jen assbukovým termitem pro muslimskou základku na pařížském předměstí. Smutné. Tohle skoro vypadalo, jako by to pro Morela (Pjéra) napsal sám Morell (David), a to v duchu nejlepších evropských akčních tradic, avšak aby uspěla dvojka, budou na to bohužel muset zase vletět paní Rohlíková s Frenkem Milerem a předcházet tomu hlubokomyslná pičítačová hra ve stylu Gauneři Týrají Auta 8. Až teprve pak to všichni ti předčasně potracení budou považovat za kůl. Jinak klobouk dolů před Šónem. Nejen, že hraje jako o život, ale ačkoliv má xicht brutálně přejetý hoblíkem, s figurou by ve čtyřiapadesáti z fleku mohl do gájporna. Já takhle vypadat v jeho věku, bez skrupulí a studu vyprcávám maturitní ročníky. (20.06.2015)

Koukatelný špionský thriller jako ze staré školy, ale žádná pecka. Všechno - napětí, akce, politika, romantika, nečekaně luxusní herecké obsazení - tu jede na půl plynu. A ve finále si z toho budu pamatovat možná jen to, že když si přidřepnu k zámku, abych ho odemknul šperhákem a přitom mám v ruce zbraň, můžu ji sevřít mezi stehno a lýtko. (22.01.2022)