Star Wars: Vzestup Skywalkera

S koncem ságy je na místě vzpomenout si na člověka, kterým to celé začalo a který je umně jen sem tam připomínán, aby se neřeklo - viz nostalgická promo videa perfektně vysoustružená disneyáckým marketingovým týmem, aby utvářela dojem, že sága teď konečně patří fanouškům a fanoušci ji uzavírají pro fanoušky (takže je tam Lucas maximálně jen v jednom záběru). Je úchvatné, jak se korporaci podařilo během několika let od nákupu Lucasfilmu od této značky odstřihnout George Lucase, který před tím byl s franšízou vždy zmiňovaný jedním dechem. Lucas přitom byl nejen stvořitel, ale také zlomyslný bůh, který si s filmy dělá, co jemu se zachce, a ignoruje modlitby fanatických adorátorů svého díla. Tato vzdálená vzpomínka působí dnes osvěžujícím dojmem, když naopak žijeme v éře, kdy mnohdy marketingové kampaně a celé PR produktu bývají důležitější, mocnější a příznačně také i nákladnější než samotné blockbustery, které propagují, a kdy filmy samotné vznikají podle PR plánů a ne na základě nějaké vize či ambice. Jak paradoxní, že ono důmyslně konstruované navrácení ságy fanouškům a navíc evidentní podřízení se jejich vkusu dalo vzniknout nejzapomenutelnějšímu a unisono nejkritizovanějšímu filmu celé série. Jestliže vrcholem série pořád zůstává (v rámci celé ságy silně atypická) pátá epizoda se svou bravurní vyprávěcí strukturou, která perfektně střídá prostředí a postavy, aby se nikdy nezadrhla, pak devítka po vzoru svých hyperpřískoků uhání, aby do mamutí stopáže napěchovala co nejvíc prvků. Ovšem výsledný efekt je jen barevná šmouha, ze které v momentě doznění závěrečných titulků nezbude nic. Matně si vybavuju, že devítka anulovala vše (zdánlivě) novátorské a svěží z předchozího dílu a nahradila to nonstop fanservisem, ze kterého je dokonce i hardcore fanouškům blivno. Ale zase o málokterém filmu platí, že ho musíte vidět v kině, protože to postupné vytrácení davového nadšení a nevěřícné výkřiky i výbuchy zoufalého smíchu nikde jinde nedostanete. Osobně jsem si stanovil, že požaduju, aby v zakončení ságy byli porgové, ewoci, jawové a gungani, takže jsem s filmem ze 75% spokojený. (22.12.2019)

Je to impotentní a bez duše. Na obrazovce se mohlo odehrávat co chtělo a stejně mi to bylo buřt, protože ke mně žádná emoce nedoputovala a nehnul se mnou ani závěrečné pidi fight s Palpatinem. A ty nepovedený a unylý charaktery v čele s připochcaným Adamem Driverem, který provázejí celou touhle přísavku na filmovou legendu, do toho už pak jen pěkně sednou a vlastně tomu filmu nic neudělaj, protože není co zkazit, byť jsem teda stejně měl pocit, že kdyby do první linie spíš strčili ty důchodce z úplně původních filmů, tak by bylo líp. Za mě koukatelný, ale to je tak všechno. (18.03.2020)

// ...and I... have seen this somewhere? Když jsem si pouštěl sedmou epizodu Mandaloriana a říkal si u toho, že horší už to být nemůže, že víc už moji milovanou ságu odfláknout nejde, to jsem ještě nevěděl, že Abrams o dvě hodiny později v kině rozjede jeden z nejumělejších a nejpředvídatelnějších blockbusterů za poslední roky. Ani jeden šok, ani jeden zvrat, na který by moje fandovské srdíčko nebylo připravené. Prostě fanservice par excellence s výborným řemeslem a pár zajímavými scénami, který ale zoufale dojíždí na to, že jsem si k hlavním postavám nemohl vytvořit žádný vztah, protože každý film z nové trilogie pokaždé změnil, jak k nim vlastně mám přistupovat. U Last Jedi se to ještě dalo brát, fajn, hurá vstříc novým obzorům, kdo ví, co přijde dál, jisté není vůbec nic. Jenom aby se o dva roky později vrátil ke kormidlu Abrams a zase se to všechno vrátilo na začátek. Protože reasons. Na konci se tak už střídaly jen lol momenty s prostou vypočítavostí, na kterou jsem po těch dvou hodinách už jednoduše odmítl přistoupit. Takovej konec si to nezasloužilo. A přesto takovej konec máme. Tak snad teď někdo aspoň hezky adaptuje ty Knights of the Old Republic, ať je rovnováha Síly v galaxii za pár let opět nastolena a tyhle dark times konečně skončí. 6/10 (18.12.2019)

Není to vlastně o moc horší, než dva předchozí filmy. Jen se tu o to více projevuje efekt příběhů, kde se používají kouzla. Tato kouzla mají totiž tu vlastnost, že v průběhu jednotlivých dílů neustále gradují a na konci jsou už tak mocná, že to nabourává celou logiku příběhu a nic pak už nedává smysl. Stát se totiž může úplně cokoliv a kdykoliv a jde jen o to, jakou blbost si autoři zrovna vymyslí, co se jim zrovna hodí nebo nehodí. A já jsem pak otupělý a je mi všechno jedno. Jinak je to koukatelná podívaná, která není vyloženě supertrapná. Jen je to takové školácké, prvoplánové a někdy hloupé (příklad: fanouškům se nelíbila Číňanka, tak ji dáme nějakou strašně trapnou větu, aby jsme si mohli oddychnout, že s partou nejede). Carrie Fischer se moc nepovedla. Nevím, jestli nějak vložili už natočený materiál do jiného obrazu nebo použili digitální tváře, ale výsledkem jsou akorát neskutečně prkenné scény, ve kterých stojí, jen kouká a pak řekne nějakou větu, kterou by mohla říct úplně na cokoliv. Závěr je hrozně happy, ale možná dobře, že se na poslední chvíli neoživil třeba Darth Vader, ani bych se tomu už nedivil. Jinak je nová trilogie taková, jakou jsem celkem čekal; zbytečná a zábavná. Ale ani u jednoho to není úplně stoprocentní :-) (02.11.2020)

6,5/10. Nadržuju tomu hlavně proto, páč vím, jak těžký to Abrams musel mít. A fakt se snažil. Problém je, že všechno jede šílenou rychlostí a není čas se zastavovat, díky čemuž je snímek spíš roztěkanou ale zároveň i správně blockbusterovou mozaikou. Je to epický a hloupý zároveň. Ale to ke Star Wars patřilo vždy. Jsem spokojený, i přesto, že to mohlo bejt mnohem, mnohem lepší. (19.12.2019)