Noční jízda

Dlouho jsem se vzhledem k obsahu rozhodoval, jestli si Locknu nebo Nelocknu. Nakonec jsem si teda Locknul a chutnalo to přesně tak, jak to vypadalo. Jako ranní moč pacienta se zánětem ledvin. Čuměl jsem na to jako gynekolog do chámovodu a nevěřícně si říkal, čeho se ještě asi tak jednou můžeme dočkat. Po tomto už mě napadá snad jen dvouhodinový film složený z faxových objednávek zápustkových výkovků pro vysokotlaké hydrokrakovací technologie, jejich potvrzování a polemice o tažnosti použitých materiálů, proložených emailovou roztržkou nevěrného provozního mistra s jeho starou, které jednak došly lahváče a druhak mu dává sežrat, že loni na oslavě MDŽ ohnul s trojkou v žíle na hajzlech stokilovou fousatou obsluhu bucharu, jež se zrovna těší na svůj první potrat. Viděl už jsem pár takových těch obyčejných lidských příběhů, které byly i záživné zejména proto, že nepřipomínaly něco, jako kdyby Alfréd Strejček procítěně předčítal v kulturním okénku na ČR3 manuál na obsluhu domíchavače. Ač je Tomáš Tvrdýy sympaťák a mám jej v oblibě, tohle neutelefonoval dokonce ani on, nehledě na scenáristicky sofistikovaný fuckt, že vylívat základy pro mrakodrap spárovacím potěrem C6, když se i pro obyčejnou latrínu doporučuje minimálně C20, to si říká o jedno velké WTF a po postavení budovy i o zcela zřejmé WTC. Tohle doma rozhodně nezkoušejte, jinak se proberete ve špitále celí od hoven a s plnou prdelí třísek! (20.03.2015)

"Ty se vysereš na nejrozsáhlejší lití betonu kvůli držení ruky, která je křehká?" Ivan Locke se rozhodl udělat správnou věc a vyvolal tím ve mně jedinou otázku: Je ten chlap debil? Nikdo jiný by totiž pravděpodobně neohrozil svůj domov, rodinu i práci kvůli náhodnému úletu, který rodí o dva měsíce dřív, takže bych si dovolil o Ivanově otcovství pochybovat. On však nepochybuje, řídí, telefonuje a křičí do zpětného zrcátka, což je přesně tak nudné, jak se to tváří. (19.12.2016)

Říkali jste si někdy, jak by asi vypadal Drive, kdyby Ryan Gosling celou dobu jen řídil auto nočními ulicemi a vedl polofilozofické průpovídky? Tak sněte dál, protože úplně takový Locke není. Hlavní hrdina filmu sice stejně jako John Locke staví racionálitu a chladný rozum nadevše, ovšem na hloubavé přemýšlení nemá vůbec čas. Jeho život se nachází na rozcestí, film je nabit závažnými životními rozhodnutími, vyjednáváním, uklidňováním, rozrušením i špetkou lítosti. Ivan Locke prožívá v jedné cestě autem více než za posledních 10, tedy pardon 9 let. Atmosféra je vynikající, emoce vystupují na povrch a Ivan s nimi zápasí pomocí svého racionálního mozku. Tento film o jednom herci a několika dalších hlasech funguje naprosto perfektně a jediné, co v něm není úplně doladěné, je trošku nijaký závěr. 8/10 (01.08.2014)

Šedé BMW, britské silnice a dálnice, několik desítek telefonních hovorů, jedno pevné rozhodnutí a dokonalý Tom Hardy. Film, který se odehrává pouze v interiéru auta, ale díky velmi kvalitním dialogům a jednoduchému příběhu ze života, si svou kvalitu a poutavost drží po celou dobu. Není to akční jízda plná výbuchů a křiku, ale ukázka, jak si může člověk díky jednomu rozhodnutí zničit celý život během jedné jízdy do Londýna. [75%] (04.10.2014)

V jednoduchosti filmu spočívající v 1 herci, prostoru (auto), nekonečné jízdě a spoustě hovorů (s několika protagonisty, jejichž tvář divák nepozná) může někdo najít jeho největší slabost stejně jako sílu. Já v něm našel především to druhé. Tak či tak, pokud se vám podaří vcítit do hlavního hrdiny zažívajícího naprosto extrémní situací ústící v problémy na všech „linkách“ (a každé další zazvonění může znamenat jeho ještě větší průser), máte šanci si vychutnat tuhle jeho životní jízdu naplno a sami dumat nad tím, co byste udělali vy, s jakým rozhodnutím přišli. Jediné co mi opravdu hodně vadilo byla linie s otcem, jehož „přispění“ do synova života se určitě dalo vyřešit v rámci nějaké telefonátu, ne takto schizofrenně. Až na tuto kaňku mě Locke velmi chytil a hodnotím ho silnými 4*. (07.09.2014)