Reklama

Reklama

Fenomén /Duševní komfort Jurije Petroviče/

  • angličtina Phenomenon (The Soul Solace of Yuri Petrovich) (festivalový název)

Obsahy(1)

Režisérovi Zdeňku N. Bričkovskému už před lety učarovala sibiřská tajga a lidé, kteří zde žijí. Snad každé léto se sem vrací a přináší nové příběhy a pohledy na drsnou krásu severské krajiny. Hlavním hrdinou nejnovějšího snímku je sedmdesátiletý Jurij Petrovič, který žije na samotě, živí se převážně tím, co si sám vypěstuje, a je si sám sobě „carem“. V mládí si sice penzi představoval jinak než nekončící dřinu na poli od rána do večera, nezávislost, kterou si tím zajišťuje, je však pro něj k nezaplacení. Dravý, hlučný a penězi omámený svět ve městech ho neláká, opustil ho a sám uprostřed tajgy nachází vnitřní rovnováhu. Ačkoli je nevěřící, svým způsobem života se blíží starověrcům, které režisér s kamerou také navštívil. Pro ty je důležité žít a vychovávat děti v souladu s vírou, stranou od „ďáblových nástrojů“, jako jsou televize či rádio. Poetický snímek se zamýšlí nad vnitřní svobodou a životem v souladu s přírodou. (Jeden svět)

(více)

Recenze (2)

dawid 

všechny recenze uživatele

Vynikající dokument. Ostatně jako všechny od Z. N. Bričkovského. A jsem rád i za řadu rozporů, které s sebou nese. Jurij se vymezuje k víře, ale sám přiznává, že v ní žije. Vymezuje se proti systému, ale pobírá důchod, díky němuž má nejen na chléb, cigarety, ale taky na pohon agregátu k televizi. Ta nejednoznačnost je úžasná a snímku dává nádech života a otázek. Stejně jako filmové obrazy se Starověrci. Zásadní otázka je asi ta, jestli jde v dnešní době žít opravdu bez jakéhokoliv kontaktu s moderním světem. Zda směnování vlastních výrobků a výtvorů vně civilizace není už obchodem s civilizovanou a globalizovanou většinou. Děkuji za ten vhled, pane Bričkovský! ()

sator 

všechny recenze uživatele

Co člověk potřebuje ke štěstí, kromě smíření? ( Které Juriovi leckdy ale chybí)... Lidé žijí jako by měl být zítra konec světa... I tady je typická vlastnost rusů vzpomínat na staré lepší časy za komunistů .Na staré časy ale vzpomínají staří lidé. Tedy ti kteří tenkrát byli mladí, zdraví, práceschopní,a veselejší.A ono stáří a zvláště opuštěné je velmi těžké... Žít dobře nelze na úkor druhých... ()

Reklama

Galerie (1)

Zajímavosti (2)

  • Premiéra filmu byla v březnu 2013 na Mezinárodním filmovém festivalu Jeden svět Praha (ČSFD)

Reklama

Reklama