Osvoboždenie
Befreiung
Wyzwolenie
L'armata rossa alla liberazione dell'Europa
Liberation
Oslobodenie
Režie:
Jurij OzerovHudba:
Jurij LevitinHrají:
Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)Obsahy(1)
Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.
Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971)
(oficiální text distributora)
Recenze (85)
Přečetl jsem si všech zdejších 53 komentářů a k mému překvapení tu často zaznívá, jak je to nestranné dílo. Dokonce by se prý mělo ocenit, že je ve filmu ukázáno pár záběrů ze západní fronty. Ok, ale v jakém kontextu?! Poprvé je západní fronta zmíněna, když s ní otálí vypočítavý Churchill; podruhé zase ruský vojín říká o Spojencích, že chtějí jen slíznout smetanu; potřetí se vychcaně dává prostor německému propagandistickému týdeníku, který ukáže pár záběrů z Arden, přičemž o Američanech se tu mluví jako o arogantních lajdácích. Tuhle "nestrannost" oceňujete? :) Vím, že žánrově to je vlastně epos, ale mnozí k tomu přistupují jako k věrohodnému historickému prameni. I do škol by to někteří cpali! To fakt ne. ____________ Jednotlivě: lepší první díly než ty pozdější (např. II) ****. Celek: Za plochost a propagandu **; za nešizenou výpravu, tanky v močálech a podobné nepříliš vídané kousky ***(*). Takhle by zkrátka Rusové CHTĚLI, aby si všichni pamatovali 2.sv.v. aneb o Katyni nebo znásilňování žen krasnoarmějci tu neuslyšíte. Doporučuju komentáře: d-fens, Arccos ()
Ta všude vychvalovaná monumentálnost mě v žádném případě neoslnila tak, jako většinu ostatních. Na scéně se sice pohybuje velký počet tanků, ale spíš tak nějak zmateně jezdí sem a tam a mezi tím vybuchují pyrotechnické efekty. A jelikož se jedná dost často o typ T-55, spíš než druhoválečný film to připomíná nějaké cvičení Varšavské smlouvy. Nejhorší je ale do očí bijící propaganda a očividné lži. Báťuška Stalin je jakýsi vševědoucí geniální stratég, který k vyhrání války snad ani nepotřebuje štáb. Naproti tomu Churchill zase podlá krysa, která chce jen zabrat co největší část Evropy a nehodlá kvůli tomu zradit spojence. Sovětští vojáci jsou potom ctnost sama. Když se dostanou do Berlína, samozřejmě se podělí o jídlo i pití s trpícími domorodci. To je pak samozřejmé, že nemusí nikoho znásilňovat, ale fešné Němky jim skáčou sami do postele. Tedy skákaly by, kdyby jim idylku nepřerušil boj. Poláci a Sověti jsou největší soudruzi, jako by se v devětatřicátém vůbec nic nestalo. Ale největší korunu tomu nasadil komunista von Stauffenberg. ()
Arcoss v podstatě shrnul všechna hlavní pro a proti tohoto mamutího projektu, jaký skutečně nemá obdoby. Na filmu je znát poměrně pečlivá práce s historickými fakty, jak bitvami, tak plánováním v zázemí. Samozřejmě je jasné, že se dost probíralo, aby mohlo být ukázáno jen to v konečném důsledku pozitivní, nicméně i tak se dá Osvobození brát jako poměrně přehledný a věrný obraz historických událostí. Opravdu zajímavé je, že se tvůrci nezaměřili pouze na východní frontu, ale alespoň informativně se snaží postihnout i činnost západních spojenců, kteří nejsou líčeni nijak negativně (a budu znovu opakovat Arcosse, který západní film něco takového v takové míře má, snad seriál Vichry války). Dokonce nemám pocit, že by Němci byli vždy prvoplánově karikováni a zavrhováni, z rozhodování sovětských velitelů je znát respet z nepřítele a jeho bojového umění. Tam, kde by jinde byly triumfální věty o vítězství u Stalingradu, neváhá se Stavka probírat následným debaklem u Charkova. Vůbec scény ze zázemí jsou asi největší hodnotou filmu. Bitvy občas trochu postrádají atmosféru, ale jsou v pravdě monumentální. Pokud má být na plátně 100 tanků, je tam 100 tanků (techniku užitou ve válečných filmech rozebírám na konci). Choreografie se ovšem od dobového průměru nijak neliší, ani většina starších západních filmů není v tomto ohledu nijak skvělá, obdobnou a současnou Bitvu v Ardenách to dle mého soudu dosti výrazně překonává (nadprůměrnou výjimkou oproti dobovému stylu jsou např. Most u Remagenu nebo pozdější Příliš vzdálený most, ale to byly ve své době špičky). Samozřejmě je tu místo na patos a hrdinství ruských vojáků, ale není ho zas tolik, kolik jsem čekal, dokonce se objevují i jevy jako strach či zbabělství. Takže vzledem k době vzniku tu máme až překvapivě objektivně natočený polodokument poskytující pohled na dění od roku 1943 do konce války v Evropě a minimálně pro notorické militaristy povinost vidět. Doplnění o bojové technice užívané ve filmech: Pokusím se porovnat Osvobození s dobovou produkcí po stránce užití vojenské techniky (jako doplnění Arcossova komentáře). Používání jiné techniky místo německé (a ostatně i spojenecké) je chronickým nedostatkem válečných filmů od konce druhé světové. Křiklavým příkladem je Bitva v Ardenách, což je nejnepřesnější z klasických válečných velkofilmů své doby. Od základu mění reálie bitvy (tanková bitva v létě bez sněhu), a co se týče techniky: nejen že německé königstigery zastupují poválečné M47, ale dokonce místo shermanů hromadně vystupují M24, což sice jsou válečné tanky, ale v té době se nevyskytovaly v takovém měřítku (navíc jsou jako shermany označovány). Místo transportérů řady sdkfz 250-252 se hojně užívají americké M3. Choreografie bojových scén je rovněž velmi slabá, i starší filmy jsou udělány lépe. Dalšími příklady mohou být i takové filmy jako Patton, kde je dokonce rozebírán pohon amerických a německých tanků a shledáno, že Němci mají výhodu, protože jejich tanky jezdí na naftu a americké na benzín (ač to ve skutečnosti bylo naopak). I mnohem novější film Anzio si nedokázal zajistit odpovídající techniku dokonce ani na spojenecké straně. Oproti tomu Příliš vzdálený most je vypravený celkem pečlivě, takže vidíme dlouhou kolonu skutečných shermanů (resp. často alespoň přesvědčivých maket). Německá strana vychází o něco hůře, ale alespoň transportéry tu jsou opravdové sdkfz a nikoli americké M3, obrněná auta jsou pak poměrně dobře maskovaná jako sdkfz 222 ("tančík poručíka Grubera z Haló! Haló :))) ). Tigery jsou ovšem představovány poválečnými Leopardy I. Jinou perličkou je jinak kvalitní Most u Remagenu, kde jsou shermany zastoupeny opět lehkými tanky M24. Asi vrcholem v prznění techniky je Tucet špinavců, kde se snad na německá vozidla vzalo vše, co se našlo kde na smetišti. Bojové scény se i v západních filmech liší film od filmu, takže v některých jsou přesvědčivé (oba Mosty), zatímco v jiných působí skoro trapně (třeba v Pattonovi, i když tam jde vždy spíš o ilustraci). Celkově záleží na tom, jak poctivě tvůrci k filmu přistupovali a na co se chtěli zaměřit. Trend absolutní věrnosti i po stránce použité techniky je poměrně nový, ale koneckonců i v Ryanovi tigery představovaly přestavěné T34, sice mají poměrně dobře udělanou korbu, ale podvozek je prozrazuje. Nemohu si nerýpnout též do Pearl Harboru, ale odkazuji na komentář. Jen jako perličku zmíním některé italské filmy, kde třeba americké i německé tanky zastupují shermany, či třeba ve filmu Orlové nad Londýnem dokonce Angličané mají messerschmitty a němci spitfiry (tuhle výměnu jsem fakt nedával, ale ostatně celý film je sračka :) ). Z tohoto hlediska hodnotím v Osvobození použité přestavby tanků T-44 na tigery jako jedny z nejzdařilejších vůbec, i já je kdysi dokonce považoval za pravé tigery). () (méně) (více)
Divím se! Divím se hodně! A čemu, že se to vlastně divím? Nikdy by mně nenapadlo, že budu koukat na něco rusko-německého a ještě ke všemu, že mi to hned přibyde do mé sbírky DVDíček, ale tohle je opravdu velmi povedené. V roce 1969 se podařilo natočit něco extra. Osvobození! 5 dílný seriál s prvky dokumentu. Všechno je vymazleno do detailu. Když jde o historická fakta, tak super. Nejsem historik, ale o druhou světovou válku se celkem zajímám a tady bych řekl, že to v ničem nelže. Na bojišti je to také perfektní. Velmi dobře natočeno a především velice realisticky a hlavně to má dokonalou atmosféru. Jediné co mi vadilo, tak byli dialogy o taktice. Jako jo, musí to tam být to každopádně, ale pokud to tam bylo, tak to byla nudnější pasáž, ale dalo se to skousnout a hlavně to prostě k tomu patří, tudíž neudělám nic. První díl mně až tak nebral, to je fakt! Potom ale přišli další díly a přibývalo scén z bojiště. Zejména tedy 5.díl byl super. To zatopení metra mně vážně dostalo. Na to, že v tom hráli Rusové, tak to byli docela sympaťáci. Natočit remake Osvobození, tak kdo ví, ale možná by z toho bylo nové Bratrstvo neohrožených. Když si vzpomenu na základní školu a potom na střední školu, kdy jsme probírali druhou světovou válku z těch nudných nějakých učebnic, tak to bylo hrozné. Kdyby tohle místo těch učebnic pouštěli, tak by učitelé udělali líp!!! ()
Ták sovětské... ~~~ Jde o taký filmovější pětidílný pokus o dokument ze sovětského pohledu. A aby to bylo zajímavější, je to až příliš protkáno sovětskými žvásty, pohledy na trpící rusy a tak nějak ignoraci západní fronty. Vystihuje to např. začátek Stalinovy věty "Bitva o Dněpr je z pohledu vojensko-politického..." nebo vyobrazení vylodění spojenců u Normandie jen pár několikavteřinovými historickými záběry bez válčení, takže oproti smrtím Rusů to vypadalo jak procházka růžovým sadem, nebo při bitvě o Berlín pochvala jakéhosi politruka generálem za to, že fotí vojáky na nové stranické průkazy :) Některé dialogy postav byly až trapně naivní. Stejně tak byla dost rušivá ta ruská ošetřovatelka, která se náhodně objevovala e filmu a smysl to nemělo žádný, snad jen krom upíchnutí jakési manželky, dcery nebo milenky režiséra. ~~~ Jako průřez východním tažením to není zlé, jen se musíte umět oprostit od hodnoučkého Stalina a proradného Roosevelta se Churchilem - prostě pokus o jakýsi filmovější děj a vyobrazení postav je poněkud směšný. Nicméně fandové sovětské techniky a nějakých těch zbraní by mohli být nadšeni, v měřítku více než hojném tu uvidí mnohé v pohybu. ~~~ PS: Český dabing ne-Rusů žalostný, jak opožděný simultánní překlad, taktéž mi unikal smysl zobrazování částí filmu v černobílé barvě a částí barevně, nehledě na stranu konfliktu, asi nějaký umělecký záměr. ()
Galerie (14)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (21)
- V bitvě u Kurska se na plátně pohybuje přes 150 tanků a 3000 vojáků. Bylo vyrobeno deset napodobenin Tigerů a osm Pantherů. (Spinosaurus)
- Příprava filmu byla konzultována se stovkami odborníků a účastníků bojů. Na německé straně byl jedním z konzultantů plukovník NNA Job-Wilhelm Henning Dietrich von Witzleben, prasynovec polního maršála Erwina von Witzlebena, jednoho z účastníků „spiknutí generálů“ 20. července 1944, za Polsko radil polský plukovník, účastník druhé světové války Zbigniew Załuski. (sator)
- Německý filmový týdeník Die Deutsche Wochenschau, promítaný důstojníkům Wehrmachtu v kině ve druhém díle s názvem „Průlom“ nezachycuje ústup německých vojsk z Charkova, jak je uváděno. Na záběrech se totiž objevuje německý tank Tiger II Königstiger, který byl poprvé nasazen až v létě roku 1944 během vojenských akcí v Normandii. (vangobseck)
Reklama