Prisoners of War
Tvůrci:
Gideon RaffRežie:
Gideon RaffScénář:
Gideon RaffKamera:
Itai Ne'emanHudba:
Amit PoznanskyHrají:
Ishai Golan, Yoram Toledano, Yaël Abecassis, Mili Avital, Assi Cohen, Adi Ezroni, Yael Eitan, Gal Zaid, Jonathan Uziel, Sendi Bar, Salim Daw, Hadar Ratzon Rotem (více)Série(2) / Epizody(24)
Obsahy(1)
Tři izraelští vojáci se vracejí po mnohaletých a složitých vyjednáváních domů na svobodu. V zajetí strávili sedmnáct let. Na jednoho čeká manželka a děti, které ho téměř neznají, na druhého otec a bývalá přítelkyně, které se vdala během jeho nepřítomnosti za jeho bratra, třetí se vrací v rakvi a truchlí pro něj sestra. Po shledání s rodinou jsou na určitou dobu posláni do vojenského centra za účelem rehabilitace a výslechů. Ale jejich výpovědi jsou zmatené, liší se, a když si psycholog všimne, jak se prozradí v tajné komunikaci, a zjistí, že vědomě lžou, objevuje se hlavní otázka. Co tají? Co se stalo v zajetí? Patří k nepříteli? (Lavinia)
(více)Recenze (24)
4 až 5* za herecké výkony v obou sezonách. Možná, kdybych NEviděl nejdříve seriál Fauda,který je v této problematice bestof,možná by celkově hodnotil jinak. 2 sezona na rozdíl od 1. akční, ale bohužel se to z půlky rozjelo ve stylu brazilské telenovely křížené s českým VKV,Ulicí apod. A navíc zbytečně a najivně překombinované. Celobsahově věřím, že to mělo u nich doma /Izrael/ velký úspěch. Je to námět, který takřka vychází/el z jejich každodenní reality. Naprosto trefně a výstižně to popsal Tosi, až tedy na tu kvalitu. Celkovou...... ()
Uri, Nimrod a mrtvý Amiel se po výměně vězňů vrací po sedmnácti letech zajetí ze Sýrie zpět do Izraele. Po nadšení přichází zjištění, že výpovědi těch dvou se neshodují a navíc spolu tajně komunikují. První série (2009) je napínavý psychologický film s brilantně vykreslenými postavami, kde je skvěle ukázaný problémový návrat traumatizovaných vojáků, kteří se vrací do jiných životů. Druhá série ( 2012) převáží ve špionážní film, který je v závěru trochu nevěrohodně přestřelen do akční Ameriky, ale tento předchůdce izraelských seriálových lahůdek Kfulim a Fauda ( které jsou pro mne kapku výš ) je hodně dobrá práce. Krom toho je to hodně zajímavý náhled do izraelské společnosti a ikdyž je občas ve vyprávění na všechno hodně času, mne to udrželo v pozornosti celou dobu a navíc to bylo i zábavné - moje favoritka dcerka Dana (Yael Eitan) ()
,,NIKDY NEPOCHOPÍME VĚCI, KTERÝMI SI PROŠLI“… /// Návrat otců, synů, přátel po 17ti letech v zajetí. Krátký šoty ze zážitků v zajetí, reakce rodiny a okolí, psychická traumata. A pak je tady to „tajemství“, který posouvá tenhle psycho litující pohled někam jinam. V týhle sérii je hodně bolesti. Jenže v půlce si říkám, co chtějí furt vypravovat… No a tak se prodíráme jich životama a je toho zbytečně moc. Ovšem chápu, že jako ukázat všechno a všechny tak nějak komplexně hold vyžaduje trpělivost. No tak jsem trpělivej a sleduju, jak se všichni se vším vypořádávaj… a čekám na nějakou pointu toho jejich tajemství. Ta je celkem překvapivá, ale nevím, jestli navnadí na další řadu… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Byl jsem v zajetí. 2.) Fotr byl v zajetí. 3.) Syn byl v zajetí. 4.) Manžel byl v zajetí, 5.) Přítel byl v zajetí. /// Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Hatufim, hatufim. Ch-š-ch-š-ch-chrochtání místo řeči. Klikyháky místo písma. Myslivec místo jména (Nimrod). To by mi nevadilo - je to holt jiná kultura. A jsou tam i trochu civilizovaní, protože např. poslouchají známé kapely, mají hygienické návyky, jedí poživatelná jídla, nevypadají všichni jak teroristi. Oni totiž asi nejsou arabové, ale o tom později. Prostě není to úplnej barbarskej stát. Je to ale stát, kde všichni žijou vojskem a armádou a je to pro ně čest vstoupit. Takže zas až tak chytří nejsou. A teď už k naznačovanému problému s identitou těchto obyvatel. Dlouho jsem totiž nevěděl, kde se to odehrává a protože na zprávy nečumím, že to je natočený Izraelcema jsem nevěděl, moc se neorientuju v problémech mezi Izraelem, což jsou myslím židové, a těma druhejma. Takže kdo jsou ti druzí? Arabové, Sýrie, Libanonci nebo jiná pakáž z jinýho prdelákova? Proč mezi sebou bojujou, jenom kvůli posranýmu náboženství? Už jsem psal, že zas tak chytří nejsou. Motají se tam pojmy typu hizballáh, mosad, no prostě věci, který jdou mimo mě. Ale teď míň o místu děje a víc o seriálu celkově. Je to předvídatelné, zdlouhavé, ukecané, někdy jak telenovela. Ženská ségra, které přijel brácha v rakvi a ona ho teď vidí jak ducha nebo co, to bylo na tom to nejhorší a kroutil jsem hlavou. Rovněž jsem kroutil nad Nimrodovou ženou, která vypadala skoro stejně nesympaticky, jak Andie MacDowell, ale aspoň se hodila do nesympatické role, když se často chovala jak kráva a ještě o sobě naznačovala, že za 17 let ani jednou nemasturbovala a nic (a proto je možná tak trochu kráva) a pak si stěžuje, že byla TAKY 17 let ve vězení. Z jejich syna Hatzava se určitě časem vyklube gay a jejich promiskuitní dcera Dana, to bylo aspoň trochu zajímavý, ta její sexuální chuť (i když - zamrdala si vůbec? Vždy to bylo jenom o kecách a žádná velká akce). Dál mi tam vadilo dost dalších věcí, ale bylo jich tolik dost, že už se mi to nechce rozepisovat. Prostě furt něco. Záběrů ze zajetí tam je pomálu a to je škoda. Prostě je to zbytečně natahovany. Dávám průměrné dvě hvězdičky a dám šanci i druhé sérii. Ta byla dějově zajímavější, než první a aspoň se tam zdánlivě něco dělo. Měl jsem s tím hlavně tyhle problémy: někdy to bylo nedomyšlený a logika haprovala (třeba v tom hotelu Yasmine, jak věděli, kam ten sešit schovat?) (mimo jiné je zajímavé, že Uri a Nimrod vůbec neřeší ušlou mzdu za 17 let a rači žijou jak socky), 2) myslel jsem si, že Atar Shorer (kterej tam skoro nebyl ukázanej) a Jamal jsou jedna a ta samá osoba (protože Amiel měl taky druhý jméno Yusuf), 3) všechny tamní ženské jsou hnusné a nesympatické (kromě asi dvou), 4) ale to nejhorší bylo, že to tak zdržovali - tam se kolikrát nic nedělo, ale i to oni dokázali prodloužit a udělat z toho těžkou nudu. Ke konci to už bylo tak strašny, že mi to cuchalo nervy. Prostě scény a dialogy úplně o ničem. Kdyby je z toho vyjebali pryč a udělali z toho 4-dílnou sérii, úplně by to stačilo. Ostatně u první série taky. Kvůli tomuhle nudnýmu prodlužování teda snižuju hodnocení o 1 hvězdu s tím, že už dlouho nechcu nic izraelskýho vidět. A ani bych tam nikdy nejel a nikam poblíž taky ne. Nikdo tam nic nedělá, chlapi buď vysedávaj nebo vymejšlej terorismus, ženský sice mějí určitej hlas, ale v podstatě je každej ignoruje. Nemaj internet, často ani mobilní sítě, všechno jenom armáda a džihád, no nejel bych tam ani zadarmo! () (méně) (více)
--- PRVNÍ SÉRIE --- Je to Homeland, ale není to Homeland. Nejzásadnější rozdíl vidím v tom, že Hatufim není akční. Není akční prakticky vůbec. A ačkoli má Homeland stejný námět a pár hodně podobných scén, Hatufim jde na to jinak. Je pomalý, děsivě pomalý (což je ale nakonec dobře, protože rozhodně nenudí). Důkladně vykresluje své postavy, které jsou fakt bravurně zahrané (vyhublý Uri nemá chybu, stejně tak Nimrod). Linka zaměřující se na tajnou službu je spíše upozaděná, izraelská verze Carrie chybí úplně. Vůbec to ale není na škodu, Uri s Nimrodem mají pro sebe mnohem více prostoru a občasné hodně syrové flashbacky jdou občas až na dřeň. Ale aby diváka nepohltila naprostá deprese, máme tu Danu. Tahle Dana je ještě víc napřesdržku, jak ta homelandová Dana. Avšak její cynické poznámky a občasné eskapády s postaršími pány pobaví. Ve výsledku jsem fakt hodně překvapený. A to nejen seriálem, ale i samotnou Izraelí. Neměl jsem páru, že se jedná o až takhle moderně vypadající stát. Oáza vyspělé civilizace ze všech stran obklopená pološílenými opičáky, což dává tomuto seriálu ještě jeden rozměr navíc (oproti jeho nástupci). Seriál má v sobě hodně lidskosti, působí hodně uvěřitelně a já tleskám Gideonu Raffovi. Po všech těch americkejch seriálech je to hodně svěží vítr. A má to supr opening. Hodnocení série: 5/5--- DRUHÁ SÉRIE --- Druhá série pomalu opouští důkladný psychologický průzkum Uriho a Nimroda a zaměřuje se na trochu jinou postavu. První polovina řady se hodně podobá té první, zejména nesmírně pomalý způsob vyprávění děje mě začínal pomalu, ale jistě udolávat a já začal přemýšlet o snížení hodnocení - zejména během poměrně zbytečně natahované dějové linky s Michaelou. Avšak v druhé polovině se děj začne hýbat kupředu, celá skládačka se začíná rozmotávat a k mému překvapení závěrečný díl celý příběh dostatečně uzavírá (byť si přeci jen nechá otevřená vrátka pro případné pokračování). Hodnocení série: 5/5 ()
Galerie (9)
Photo © Shout! Factory
Reklama