poster

Zahrada slov (festivalový název)

  • Japonsko

    Kotonoha no niwa

  • Japonsko

    言の葉の庭

    (Japonsko)
  • anglický

    Garden of Words, The

Animovaný / Romantický

Japonsko, 2013, 46 min

Režie:

Makoto Šinkai

Scénář:

Makoto Šinkai
  • MikO_NR_1909
    ****

    Prekrásna atmosferická vnemová kázeň pocitov a rozpusteniu vo víre smutných pocitov, ktoré vedú k hrane konca a nového začiatku. Stredne dlhý príbeh (teda myslené medzi krátkometrážnym a dĺžkovo celovečerným) je uhladený formou stretnutí, ktoré majú vďaka daždivej melancholickej náladovosti výrazne emočný efekt. Animácia je síce rozpoznateľná od zvyšku japonskej produkcie, ale využíva rôzne 2D i 3D techniky a v súbežnosti nečakanej rozdielnosti (či vekovej, možno i profesijnej) hlavných postáv dodáva divákovi nevšedné impulzy na zamyslenie. Veľmi dobré (y).(29.9.2016)

  • Hem.m
    *****

    Tak ze začátku musím nejvíc pochválit animaci a animaci těch větviček jak klesají do vody a zdvihají se (To mě uchvátilo, nádherný pohled), navíc animace deště byla dokonalá. Kdo by se taky nezamiloval do sedma-dvacetileté učitelky, co je pěkná a děláte pro ni botičky, aby mohla do roboty (komu záleží na tom, že vám je 15, já bych jí taky klidně ušil boty, třeba i za kakao :D). Kdo by to řekl, ale ke konci jsem se skoro rozbrečel, ale pak jsem se musel smát, doufám, že mi to nebudete mít za zlé, ale jak na konci Paní učitelka začala brečet a jakoby pištět, tak mi to přišlo jako ženský orgasmus a musel jsem smát, no..(3.6.2013)

  • Tom_Lachtan
    *****

    Zbožňuju déšť... Tady ho Makoto nadělil tolik, jako jinde naděluje vlaků... Krom toho přidává tři čtvrtě hodinovou stopáž, kterou tolik tvůrců (kdo by se jim mohl divit) ignoruje, ale dle mého, je pro příběh jako tenhle, tahle doba stvořená a jak makoto několikrát ukázal, jemu jde k duhu obzvlášť (konec napodobování Ghiburi? Klatě, skvěle!). Celé je to takové usedlejší, poklidnější a méně osudové, než třebas Makotovo 5 centimetrů za sekundu (možná i vizuálně méně nápadité), tohle má v sobě navíc i mnohem větší dávku naděje. Výtvarně je to zas a znovu naprostí audiovizuální orgasmus způsobující jihnutí nejvyššího stupně (zdalipak dělal hudbu opět Tenmon.?) O povaze příběhu psát nehodlám, jednak by to byla nuda, druhak mám pro tuhle melancholii zvláštní pochopení Ale... Kde sou sakra vlaky? Tady na ně byli tak dva záběry (O=´ ps: viděno s anglánskejma titulkama, tudíž mi možná něco uniklo, nebo jsem úplně překopal význam, čert ví (3.6.2013)

  • JFL
    ****

    Již od svého prvního kraťasu "Other Worlds" vlastně Makoto Šinkai opakovaně ztvárňuje v zásadě totožný příběh pouze pokaždé v jiném žánrovém rámci a se stále dokonalejší animací. V tomto ohledu je jeho nejnovější počin také vpravdě vyvrcholením jeho dosavadní kariéry. Především co do animace už Šinkaiova vlastnoručně rozvíjená technika dosáhla úrovně až fotografického hyperrealismu. Neskutečně propracované efekty měnícího se světla a počasí už působí jak (optickými či postprodukčními) filtry upravené záběry reálného prostředí. „Zahrada slov“ pak v této úchvatné formě přináší citlivou romanci o mnohoznačném vztahu do sebe uzavřeného studenta a mladé ženy, kterou potkává během deštivých dní v parku. Vyprávění se pak nese v klasickém Šinkaiově stylu přes potlačované emoce, hutné imprese obyčejných okamžiků a detaily každodennosti. Namísto předchozích filmů se ale tvůrce zcela zřekl fantaskních motivů a předkládá ryze civilní romanci. Snímek pak vykazuje překvapivě mnoho styčných bodů s neprávem méně známým filmem studia Ghibli "Whisper of the Heart" – od zaměření na rukodělné řemeslo, důkladné vykreslení lokální atmosféry reálného prostředí až po dílčí peripetie vztahu, kde si oba protagonisté k sobě dlouho hledají cestu a následně musejí přečkat dlouhé odloučení, které ale o to více prohloubí jejich city. Bohužel na rozdíl od geniálního Mijazakiho scénáře tentokrát sledujeme naopak schematicky slabou hrdinku, kterou musí v klíčových chvílích k činu popostrčit hrdina, ale také namísto sebevědomých postav vlastně jen další emocionálně a osobnostně nestabilní figury zmítané svými pocity a svým okolím.(23.8.2014)

  • sniper18
    ****

    Je to celkom dobrá animovaná romanticky ladená dráma. Má pomerne dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý sa rozhodne, že do školy nebude chodiť počas daždivých rán, ale miesto toho bude tráviť čas na príjemnom posedení obkolesenom prírodou, aby sa tu mohol venovať svojej záľube, návrhu topánok. Tu sa stretáva so staršou ženou, ktorá tu tiež rada trávi svoj voľný čas a postupne medzi nimi vzniká puto, ale každý má aj svoje problémy. Spracovanie sa mi páči, kvôli tejto úplne krátkej dĺžke samozrejme dej nemôže byť až tak moc prepracovaný a rozvitý, ale aj tak si nemôžem moc sťažovať. Získalo si ma to už od prvého okamihu, dve sympatické postavy, pričom spočiatku sa divák dozvie hlavne o ňom a neskoršie zase o nej, veľmi dobre podané ich postupné zbližovanie, zaujímavá línia v škole, k tomu celý ten prakticky až poetický prírodný prvok v tomto prípade ešte doplnený o dážď, takže tu sa je stále na čo pozerať a pôsobí to veľmi príjemne. Takže nič sa nedá vytknúť ani jednotlivým postavám, hlavný priestor má samozrejme obzvlášť hlavné duo, ktoré mi sadlo aj charakterovo, takže som im fandil, aj keď to nie je práve klasické romantické puto, za čo môže hlavne vekový rozdiel, ale to je v rámci tohto diela len drobnosť. Animácia je opäť prakticky na najvyššej úrovni, vizuálny štýl tohto režiséra je skutočne perfektný, dôraz na detail, skvelá práca so strihom, vzdialenosti a uhly, z ktorých sú zaberané jednotlivé scény, k tomu ten cit pre prírodu, tu sa nedá absolútne nič vytknúť, jednoducho dokonalosť. Na predchádzajúci podobný projekt tohto režiséra 5 Centimeters per Second to síce nemá, ale aj tak som veľmi spokojný a zážitok z tohto diela je stále na vysokej úrovni. 76%(16.8.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace