Angélique
Angélique
Angélique - Eine große Liebe in Gefahr
Angelika
Režie:
Ariel ZeitounKamera:
Peter ZeitlingerHudba:
Nathaniel MéchalyHrají:
Nora Arnezeder, Gérard Lanvin, Simon Abkarian, Tomer Sisley, Olivier Gourmet, Mathieu Kassovitz, David Kross, Miguel Herz-Kestranek, Julian Weigend (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Sedmnáctiletá Angelika je proti své vůli provdána za bohatého toulouského hraběte Joffreye de Peyrac, který je nejen o dvanáct let starší než ona, ale má také pověst čaroděje. Svým šarmem a inteligencí si brzy získá Angeličino srdce a zdá se, že jejich šťastný život nemůže nic ohrozit. Jednoho dne je ale Peyrac uvržen do Bastily a upálen na hranici za údajné čarodějnictví. Angelika se uchýlí s dětmi na Dvůr zázraků a s pomocí banditů plánuje pomstu všem, kteří změnili její pohádku ve zlý sen. (Bioscop)
(více)Recenze (190)
Nikdy jsem nepochopil proč zrovna z Angeliky je pomalu celá pánská část Francie tak vyplesklá. Jistě, rajda to je přijatelná, jenže jestli se Francie něčím vyznačuje, tak je to zvýšeným počtem žab na talíři a zvýšeným počtem kurtizán na jednoho obyvatele, takže sedat si na prdel zrovna s Angeliky je fakt těžkej úlet. Navíc už vidím jak Joffrey, přinese domu kachnu a řekne Angelice, ženo má milá, udělej mě nedělní oběd. Nicméně ortodoxní odmítačka domacích prací, která se postupně z lásky k Joffreyeovi prošukává celou Francií je takovej fenomén, že se dočkal remaku. Samozřejmě při vyslovení "nová Angilka" jde tak trošku husí kůže, protože ať tak nebo onak, původní Angelika sbírala u diváků body napříč generacema a nejedna žena si z té velké lásky zaslzela. Nová Angelika pro mě překvapivě neupadá na příběhu, ale na postavě Joffreye. Nic proti, Gérard Lanvin je výbornej herec, ale takovou personu jakou je Robert Hossein prostě nepřehraje. I když je Robert především divadelní herec, tak svoje filmový postavy hraje takovým způsobem, že je vlastně vytváří a to je pak naprosto nemožný ho ve stejný postavě překonat. Jiná situace nastala u Angeliky i když Nora Arnezeder u mě zpočátku nebodovala, nakonec jsem jí tu lásku a odhlodání věřil víc než Michele ! Pokud jde o další herce, tak nemám žádných větších výhrad, nejvíc mě dostal Tomer Sisley. Příběh má své mušky, ale i masařky, je sice hezký a docela originální, že se Angelika několikrát zhoupne a má dvě děti, ale stárnutí by mělo platit snad i na markýzu andělů ne ? Joffrey má něštěstí ksicht v hajzlu pořád, takže se tam nějaká vráska navíc snad už ani nevejde. Ovšem nejvíc mě vadily dialogy. Člověka co je psal, může zametat nádráží v Mukačevu, ale ne se srát do filmů. První polovina byla dějově ucamraná, ale v druhý části to přece jen začne žít, hlavně když Angelice zabásnou toho jejího pajdu a začne jí hořet koudel u prdele. Chlapi se totiž můžou přerazit, aby jí buď zabili a nebo zachránili. Co bych tvůrcům vyčet je menší péče při výběru exteriérů, protože to spolu s hudbou byla největší síla původní Angeliky. Sice nevím proč se rozhodla distribuční společnost film uvádět s dabingem, ale když už, tak v rámci možností ho považuju za vydařený, vyjma Vaška Vydry, to fakt sorry. ()
Francouzi asi mají nějakou důmyslnou taktiku natáčení remaků, protože přesně deset let před natočením této Angeliky se tehdá v DVD půjčovně u nás ve městě objevil stylově naprosto podobný remake, tenkrát na Fanfána Tulipána. Takže pakliže znáte ten a znáte originál, tak dost dobře budete vědět, jak to dopadne s tímhle filmem. Nová Angelika má nicméně pár výhod. Třeba jsem díky ní objevil nádhernou Noru Arnezeder. Také ale využívá překrásné exteriéry, které jsem si vysloveně užíval. Nejenom rakouské zámky, ale i ty české. A ty především. Pod digitální kamerou vypadají jak z dokumentu Národní klenoty, co v něm tak krásně povídal pan Táborský. Toho jsem kupodivu v tomhle filmu nezahlíd, ačkoliv si zahraniční štáby většinou nenechá ujít. Hodně mě ale pobavil hrabě Peyrac, kterého hrál šedesátý Lanvin. Ta sexuální scéna s Angelikou pak měla neuvěřitelný koule. Vlastně jsem nevěděl, jestli je to dobrý nebo špatný a to i přesto, že Nora je fakt moc hezká herečka. Celkově vzato je tenhle film vhodnou výplní pošmourné soboty. Je to remake, což je špatný samo o sobě, ale pár dobrých míst se tam přeci jen najde. Zajímalo by mě, co by na ní řekla Škopková. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $991,000▐ tak toto bol teda veľmi nevydarený vtip, Francúzi úplne prestrelili, ako úplne vrcholové zlyhanie bolo obsadenie do úlohy Joffrey de Peyrac starého vyšumelého deda Gérarda Lanvina ??? vzťah z Angelikou úplne bez iskry, ostras, k tomu povrchne suchý dej, zlý strih,... a to na konci ešte je avizované ďalšie pokračovanie to by som rád videl kto by ho chcel zainvestovať /15%/ ()
,,NIC ODE MĚ NEČEKEJTE! KOUPIL JSTE SI MĚ JAKO ZVÍŘE, ALE JSEM ČLOVĚK. NIKDY NEBUDU VAŠE...“ /// Nejsu nějak extra spjatej se starou Angelikou, ani s Michèle Mercier (i když uznávám, že to bylo kus ženský!). Ale to by mohla bejt Nora Arnezeder (třeba) taky. (testnout to můžete během cca 2minutový (možná víc) šukačky – ve filmu samozřejmě…) Tenhle remake je neutrální opakovačka s pár novotama (– aspoň myslím), která si nemá čím 3* zasloužit. A pokračování by točil snad jen magor! P.S.: Staromilce by mohl zachvátit castingovej infarkt. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Romány Anne Golon ani původní film neznám. 2.) Dokázal(a) bych milovat 100letýho chlapa. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne ()
Půl století je obvykle dostatečným časem pro remake, ale v případě Angeliky to chtělo ještě nějaké to století počkat. Zrzavá legenda totiž dosud neupadla v zapomnění a i když si u mne stálé místo v posteli nikdy nevysouložila, tak ji naprosto respektuji. Její napodobitelka není vyloženě špatná a film jako takový vůbec není mizerný, ale je strašně, strašně, ale opravdu strašně zbytečný. ()
Proti původní filmové Angelice nic nemám. V mnohém ji shledávám roztomilou a hezky dobovou (vůči době vzniku, ne době děje). Nová Angelika je ale nechutný slepenec násilně huštěných motivů, přemíry postav a neexistence motivací hrdinů. Filmu chybí základní charisma a náznak věrohodnosti na jakékoliv úrovni. A emoce jsou na nule, což je nejhorší. ()
Takhle to přece vůbec nebylo! Milovníci klasické verze o čachrářce s manipulativním rozkrokem můžou být oprávněně rozhořčeni, ale mně spíš vadilo celkově mdlé osobní i romantické kouzlo, často zmatečné přechody mezi scénami a lehká dobová nevěrohodnost (tahle Angelika klidně mohla nosit mikinu GAP s kapucí). V podstatě je tento remake zbytečný jak běžecký pás v domácí posilovně hraběte de Peyraca.. ()
Celé to nikdy nedám, ale sex scéna je fajn..Angelika je nádherná. EDIT : 27.4.2018 : tak jsem to nakonec dal celé..a už nikdy více, opravdu naprosto zbytečný remake. ()
Nová Angelika je filmem příkladně jiným, než tisíci reprízami prověřená série Bernarda Borderie. Však také nač očekávat kopii romantických dobrodružství hrdinky 17. století v pojetí 60. let, když se ty významy a paraboly stále posouvají až k naší současnosti. Ariel Zeitoun mnohem více pracuje s temnější atmosférou dvorského dobového života, ale i tak v šeru světla svící dominuje příběh mladé rebelky de Sancé de Monteloup, která časem pochopí, že i starší manžel hrabě de Peyrac má cosi do sebe. Nesmělá erotika střídá explicitnější pojetí manželských povinností a metafora za pomoci Fragonardovy houpačky pomáhá v rychlejším sledu ukrajovat čas během kterého se Angelika a Joffrey stávají rodiči. Načež následuje první kapitola známých pařížských intrik. Už bylo na čase. ()
K původní Angelice mám silnou dětskou nostalgii. Však taky původní Angelika jako film je nádherná kostýmní podívaná, romantické dobrodružství a Angelika jako žena luxusní exemplář, přímo výstavní, samičky lidského druhu. O nové Angelice se dá říct, že je to opravdu hodně dlouhé a to je ještě nejsilnější ze slabých stránek celého filmu, přičemž stránky silné tento film nemá. Odmítám cítit se nadšená z toho, že dobrodružný romantický film, rozmáchlostí konkurující klasickým velkofilmům, tvůrci směle vyvedli do exteriérů a stromy, lesy a zámky nejsou z kašírovaného papundeklu. a z papundeklu nejsou ani představitelé jednotlivých postav a popravdě, lépe by snad bylo, kdyby byli. Angeličina romantická láska z dětství Nicolas v dospělosti je, či aspoň vypadá, jako mladší vrstevník jejích dávno sešlostí věkem uhynulých prarodičů a ne jako její rostenec, její sestra sice nemá být tak krásná jako Angelika sama, ale ona celkově vypadá, jako by vylétla z jiného hnízda, Desgrez ... tady bych se zastavila, tato postava mé kritice unikne, protože je to sympaťák, stejně jako Sorbon, no a potom už bych do jednoho pytle krom Peyraca a Cantora s Florimontem (strašně blbá jména, ale to zřejmě přináší už kniha, kterou jsem nečetla) hodila postavy všechny, jen nevím, zda Angelikou samotnou bych začala či končila. Mám obecně problém tyhle nevýrazné typy považovat za vůbec nějaké. Ideální materiál na modelky, na ksicht se jim dá namalovat jakýkoliv člověk je potřeba a figurálně je Angelika podařená, s tou mordou je to o poznání horší. Tuctová, zaměnitelná, nezajímavá a po obarvení na hnědo se to nezlepšilo. Špatný odstín, nasvícení či jiná konstelace, ale vypadá opelichaně, nezdravě a pizizubě. Peyrac je sice zralý jako archivní whiska, ale je charismatický, děti jsou většinou bez vlastního přičinění roztomilé a to se týká i představitelů potomků hraběcího páru z Toulouse. Na rozdíl od jiných se mi filmová zkratka, kdy narození dětí bylo divákovi sděleno během pár zhoupnutí Angeliky na houpačce, velmi líbila. Jiná cesta by byla zřejmě ukázat Angeličiny ranní nevolnosti a radosti porodu v 17. století, což by, vzhledem k tomu, jak dlouhá byla milostná scéna, byla zřejmě téměř jedna ku jedné a film by tak byl ještě o poznání delší. Končilo to výhrůžkou konec prvního dílu. Opravdu má časem diváky zhlédnutím a následnou explozí očí ohrožovat díl další? No potěš koště, nikoho jiného to totiž nepotěší. ()
Na starej Angelike som za socíku vyrastala a napriek všetkej gýčovitosti patrí do mojej zbierky spomienkovej nostalgie. To sú veci, na ktoré nedáte dopustiť, hoci si uvedomujete ich nedostatky. Preto som k novej Angelike pristupovala s podobnou ostražitosťou ako asi všetky ženy mojej či staršej generácie. Avšak, hoci ma z pomyslenia na remake tejto klasiky občas premáhal odpor, nenechala som sa ním ovládnuť a rozhodla sa, že to proste skúsim, dám novej Angelike šancu a potom sa uvidí. Nakoniec sa uvidelo, že sa mi to páčilo :-) Chvíľu to trvalo a nepoddala som sa ľahko, ale napokon som musela priznať, že ma to baví, a čo viac - že by som privítala pokračovanie! Pretože koniec-koncov, aj v starej sérii bola mojou najobľúbenejšou časťou tá o kráľovskom dvore Ľudovíta XIV. ;-) ()
Remake je vždycky trochu problém, hlavně pokud jde o kultovní filmy. Jelikož jsem byla takříkajíc Angelikou nepolíbena a viděla všechny starší filmy až poměrně nedávno, nemám takovou potřebu srovnávat s původní verzí. Mě se ten film prostě líbil. Angelika v podání Nory Arnezeder mi připadala přirozená a živelná, líbila se mi mnohem víc než Michèle Mercier. Nová Angelika je jemnější, mladistvější, temperamentnější. Zřejmě budu jedna z mála, kdo si novou verzi s potěšením užil. ()
Říká se, že stará láska nerezaví, kdykoli zazní jméno Angelika, vzpomenu rád na její filmy. Protože Angelika, to je značka fajnový romantiky. Příležitost natočit starý námět originálně není asi možná. Nemělo to ten šťavnatej romantizující nános, ale koukat se na to dalo. ()
Ubohá zplácaná fraška, která snad má bejt parodií na původní klasiku nebo co. Nebo tak teda klasiku... Pro mě zase jako stará Angelika mezi bůhvíjaký klasiky nepatří, ale tak taky jsem na to jako kluk čuměl. Nijak extra to nežeru, ale respektuji to. Navíc mám ty filmy spojený z nějakými těmi herci hrající určitý postavy a proto prostě tuto zoufalou záležitost z nesympatickými a necharizmatickými hereckými střevy nelze akceptovat. A to už vůbec nemluvím o tom, že je to tak zoufale nudný až se to vleče jako čekání na podporu na pracáku. Naprostej fail.0% ()
Další remake u něhož jsem si řekl - proč? A to hned dvakrát. Za prvé proč vůbec něco takového vzniká a za druhé proč já na to hrome koukám. Jmenovatel obou otázek je společný. Je jím zvědavost jak a zda někdo jiný látku (často románovou předlohu) zpracoval jinak a třeba i lépe. Bohužel a teď nelžu, nejsem si schopen vybavit žádný remake nějakého slavného filmu, kdy jsem si řekl, sakra - to bylo o dost lepší než ten původní snímek. A ani zde nepatří k těm více hodnoceným. Je to jako písničkou, když Vám ji po čase často po smrti nějakého echt zpěváka přezpívává do omletí z rádia nějaká mladá serebrita co zatím nic nedokázala kromě toho, že se neustále někde nechá fotit bulvárem i při těch nejdebilnějších příležitostech... Přesto remaky filmaře podivně lákají, přitom podle mého když už jdou do něčeho takového a tak výpravného, zde až do půlky sedmnáctého století, mohli by natočit něco úplně nového z té doby... Ne. Tady natočili Angeliku, před nedávnem vznikl remake Sedmi statečných či Ben Hura... ne neviděl jsem ani jedno a nemám chuť ani přehnané iluze o kvalitě . O našem remake Švejka se zatím jen mluví a co jsem mluvil s lidmi majícími v oblibě film, bylo to zatím povětšinou přijato s mírným či větším zděšením... Tahle Angelika je taková spíše dobrodružná věcička skoro až pro odrostlejší mládež. Nora je malďoučká, hezká, o tom žádná, ale Angelika je u mně je jen jedna a tou byla Michelle Mercier - tečka. Ačkoliv i tento film je celkem slušně výpravný a divák se může kochat opevněnými zámky, kostými či hezkými interiéry, přeci jen je za originálem o dost pozadu. Děj je sice podle knihy, ale je celkem dost odsekán a příběh jen klouže pom hlavní ose, kterou je Angelika a její milovaný kulhavý Joffrey. Trochu v šoku jsem koukal na to jak jej po procesu před upálením přivazují ke kůlu takovými sranda tkaničkami... Kdo trochu zná historii, neřku-li dokonce formy různých dobových trestů a způsoby poprav, ten už se musel ke konci smát. Koukat se na to dalo, ale jak říkám - pro mně osobně je Angelika jen a jen jedna. * * ()
Ne, že by měla původní Angelika nějaké kvality, které by mě jako diváka lákaly, ale pořád mi přijde nová verze naprosto zbytečná. Původní filmy vznikly v době, kdy byl žánr historických romancí populární, ale dnešní doba je přeci jen jiná a pochybuji, že má tento remake co nabídnout. Kdo má na podobný film chuť, dá si raději originál. ()
Romantika pôvodnej verzie, ten duch historickej doby, kdeže to je? Aj krása Angeliky, pri všetkej úcte, zmizla. Nora Arnezeder síce nie je Nora Mojsejová, ale na Michele Mercier ani zďaleka. Depejrac starší o generáciu viac než by v skutočnosti mal byť. Pomaly jej mohol byť pradedo a oni tam dajú sexuálnu scénu, ako medzi neukojenými teenagermi. Nič, nečudo, že z toho už žiadna dvojka nebola, táto by nebola ani markíza Španielov, nieto ešte anjelov. ()
Zbytečný film. ()
V prvom rade treba poznamenať, že tento film ( vraj budú pokračovať ) je úplne zbytočný, mladých neuspokojí silný závan lacnej TV produkcie a starších divákov, ktorí verne poznajú originálnu sériu s Michele Mercier bude značne iritovať. Hoci som sa snažil oslobodiť od spomínaných pocitov staršieho diváka, aj tak sa neviem zbaviť dojmu, že novej Angelike chýba vznešenosť a poetika zašlých dob, v ktorých sa príbeh odohráva. Na druhej strane film ponúka iný pohľad na dobrodružstvá krásnej markízy a oceňujem originálne prerozprávanie deja počas procesu s de Peyracom. Hlavná predstaviteľka ma neoslovila, o to viac som bol príjemne prekvapený Gérardom Lanvinom. Potešil ma aj kúsok hudobného motívu z klasickej Angeliky. Z úcty k látke sa prikláňam k priemernému hodnoteniu. ()
Tvůrci si nezaslouží, aby byli hozeni do Seiny, ačkoliv se jedná o ambiciozně pojatý přehmat ve francouzské kinematografii s cílem oprostit se od kýčovitosti původní Angeliky. Srovnávat či nesrovnávat novou verzi s klasikou? Srovnání se stejně film nevyhne. Rozhodně ne, pokud jde o nové herecké obsazení dvou stěžejních rolí. Nora Arnezeder & Gérard Lanvin jsou dost možná nejhorším milostným párem na filmovém plátně za poslední pětiletku. Jestli se vám vybaví původní herecká dvojice, tak si možná uvědomíte, že k sobě ladila ještě dříve, než se vzájemně sblížila a to měla na to víc pokusů, tedy filmů, než jen tenhle jeden, který žádného následovníka s velkou pravděpodobností mít nebude, ačkoliv regulerně končí jako první část. Angelika a Joffreye de Peyrac v nové verzi k sobě marně hledají cestu, a když ji k sobě zdánlivě najdou v podobě obejmutí či polibku, působí to jako nechtěná parodie. Chemie je mezi nimi mizivá. Erotická scéna jejich divného milostného splynutí má navodit pocit, že ti dva k sobě patří od nepaměti, ale tak lacině povrchně nelze pojmout vztah dvou proslulých postav stříbrného plátna. Z filmu vyvstane nejednou pocit, že ho natočili dva různí režiséři. Jeden není příliš technicky zdatný a akční scény vypadají nablble i průměrně a někdy až nepodařeně, a aby tak nevypadaly, tak se hodí do zpomaleného záběru a vypadá to ještě hůř. Ten druhý je chvílemi zdatným vypravěčem, který místy umí vytvořit pěkný kompoziční záběr pro široké plátno. Skutečnost je však taková, že klasiku dostal do rukou režijní veterán Ariel Zeitoun, který navíc není francouzského původu. To kdyby si někdo stěžoval a ohrazoval se, že tunisan przní pověstný francouzský film, který měl něco do sebe a ubírá mu na poetice. Tahle verze je skutečně zbavena veškerého poetického balastu. Přiznám se, že styl původní předlohy jsem tady nepostrádal. Kromě toho, je tady dán v rozumné míře prostor politikaření, a s ním spojené intriky na královském dvořem z nichž je obviněn, a nejen z nich, samotný hrabě Peyrac, který končí uvězněný v nechvalně známé Bastille. Zpět k hercům. Je to opravdový castingový přehmat vidět hrát Noru Arnezeder Angeliku a Gérarda Lanvina de Peyraca, ale k dobru jim nutno připočíst, že se nesnažili původní herce nijak napodobovat. Mnohem lepší jsou scény, ve kterých Arnezeder nemusí být za krásku, za kterou je svým okolím neustále považována. Ve scénách, kdy se ostříhá a přebarví vlasy na tmavo, získá její herecký projev na určité věrohodnosti. Opravdu nelze srovnávat její zvláštně agresivní sexappeal s půvabem Michele Mercier, která byla pro roli Angeliky stvořena. Lanvin působil v roli pajdavého a zjizveného hraběte až moc chlípně a chyběla mu Hosseinova důstojnost i nenapodobitelný nadhled. Nemyslím si, že by si mě ani jeden z nich přímo získal. Nabýt charisma původní dvojice, bylo takřka nemožné. Interiéry a exteriéry vypadají uspokojivě a nechybělo moc a vypadaly by jako z dražšího televizního filmu. To dělala ta nevyrovnaná režie, se kterou jste často nevěděli, na čem jste. Otřesně natočenou scénu s chabým konceptem vystřídala scéna dynamická, případně vkusně romanticky zabarvená a zase naopak. Tohle hektické i hekavé střídání probíhalo až do poslední třetiny, kterou považuji za nejvyrovnanější a nejlépe zvládnutou. Po ní se dalo i těšit na případné pokračování, na které závěr filmu odkazuje, ale kterého se už případní zájemci nedočkají. Ve filmu je v jedné scéně ke slyšení hudba z původní Angeliky, a to aby zřejmě nešel do ztracena záměr o remake. Když bych měl napsat vše, co je špatně na nové verzi, tak by to byl dlouhý sloupec. Nesmím zapomenout na Nicolase, který se asi tomu původnímu přišel po letech vysmát. Možná i moderní Angelika přišla s takovým záměrem. Nechutná jako kvalitní francouzské víno, a občas i trochu ztrpkne na jazyku, ale zvědavost je silnější než promarněné ambice, a ta divákům nedá spát, dokud Noru Arnezeder neuvidí na vlastní oči jako markýzu andělů. Tak věhlasnou se ale nestane. Kdo se bude nudit, může počítat vyskytující se české herce, ale pozor, jedná se o méně známé tváře s čestnou výjimkou, kterou tvoří Jirka Pomeje. Nadabovaná verze dělá film plně snesitelným. Mé hodnocení: 60% () (méně) (více)