Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dale
    **

    Z pôvodných filmov o Angelike som nadobudol dojem, že celá séria je jeden veľký romantický gýč zasadený do 17. storočia, o kráske, ktorá dá každému okrem kráľa a sultána, no nadovšetko miluje svojho chromého manžela. Na celej tej sérii ma zaujala len krásna hudba a ešte krajšia Michele Mercier. Neviem, ako veľmi sa filmy líšili od románovej predlohy, no ťažko čakať, že remake bude o niečom inom, aj keď taká predloha sa dá sfilmovať na veľa spôsobov. Áno, je tu veľa vecí iných, no nemôžem povedať, že lepších, tá dejová linka je rovnaká. Veľký rozdiel je v hlavnej predstaviteľke, pretože Nora Arnezeder nesiaha Michele ani po členky, pokiaľ ide o vzhľad a s tým čiernym hniezdom na hlave bola fakt hnusná. Herecky ich porovnávať nebudem, pretože v tom ani Michele nevynikala. Plusom Nory je, že mala odvahu ukázať svoje telo v plnej kráse, naproti tomu Michele bola viac krát nahá, no vždy bol záber kamery taký, aby nebolo nič vidieť. Aj ďalší herci, či už v postave Peyraca alebo Nicolasa mi boli sympatickejší v pôvodnej sérii, hlavne Nicolas je tu obstarožný, nevzhľadný a totálne nesympatický. Aspoň že tá hudba zostala, bez nej by to nebola Angelika. Takže, podtrženo a sečteno - remake sa mi zdá o kúsok horší, ako 1. časť pôvodnej série.(19.8.2015)

  • sallyann
    *

    Série filmů s Angelikou ze 60. let je již kultovní záležitost pro naše babicky, maminky a přiznejme si, že i pro některé z nás. I Škopková by mohla vyprávět! Ovšem to, co s tím teď udělali Frantíci,to by jeden brečel! Předně nechápu, proč dali do kin film s dabingem - Vašek Vydra? Za druhé Nicolas vypadal jako Angeličin, táta, Jofrey jako její děda! Není divu, když ho hrál herec ve věku 62 let! Za treti slavna scena s osmatavanim sochy byla nahrazena necim podradnym. Za ctvrte jsem chvilemi mela pocit, ze koukam na pornofilm - bohuzel nahy byl i Peyrac. Za pate hral tam Jirka Pomeje, ktereho predabovali. Nejlepsi tedy byly zabery na Pernstejn a bratranec Philippe de Plessis-Bellieres, jehoz potencial se snad rozvine ve 2. dile.(9.3.2014)

  • jahol
    ***

    Když narazím na csfd na něco pod šedesát, nejdu do toho. Nevím proč, ale u Angeliky jsem udělal výjimku. Asi jsem měl zrovna chuť na něco výpravného a nenáročného. A nakonec, utéci lze vždycky, jako skorem u všeho pod šedesát. No a útěk se nekonal, konalo se překvapení. Samozřejmě, o žádný zázrak nejde, ale velmi poctivé tři hvězdičky si novodobá Angelika zaslouží - výprava velmi slušná, herecké výkony aspoň průměrné a Angelika dost dobrá, hudba nadprůměrem - opravdu mám velmi silný dojem, že na hodnocení jiných má velký vliv sentiment a vzpomínky na tu první, původní Angeliku anebo, a to asi spíš, přehnaná očekávání, protože těch, kteří ji tenkrát hltali pět týdnů v sobotu pozdě večer na jediném televizním kanále, a to jen díky tomu, že rodiče pravidelně docházeli na plesovou sezónu, tady asi moc nebude. A když se na tyto dvě tak odlišné kopie Angeliky podíváme objektivně, očima dnešního filnového diváka, tak ta dávná kráska Angelika a její dobrodružství zase k takovým zázrakům nepatří. A vlastně to vyplývá i z hodnocení na csfd.(13.12.2014)

  • kingik
    ***

    Tvůrci si nezaslouží, aby byli hozeni do Seiny, ačkoliv se jedná o ambiciozně pojatý přehmat ve francouzské kinematografii s cílem oprostit se od kýčovitosti původní Angeliky. Srovnávat či nesrovnávat novou verzi s klasikou? Srovnání se stejně film nevyhne. Rozhodně ne, pokud jde o nové herecké obsazení dvou stěžejních rolí. Nora Arnezeder & Gérard Lanvin jsou dost možná nejhorším milostným párem na filmovém plátně za poslední pětiletku. Jestli se vám vybaví původní herecká dvojice, tak si možná uvědomíte, že k sobě ladila ještě dříve, než se vzájemně sblížila a to měla na to víc pokusů, tedy filmů, než jen tenhle jeden, který žádného následovníka s velkou pravděpodobností mít nebude, ačkoliv regulerně končí jako první část. Angelika a Joffreye de Peyrac v nové verzi k sobě marně hledají cestu, a když ji k sobě zdánlivě najdou v podobě obejmutí či polibku, působí to jako nechtěná parodie. Chemie je mezi nimi mizivá. Erotická scéna jejich divného milostného splynutí má navodit pocit, že ti dva k sobě patří od nepaměti, ale tak lacině povrchně nelze pojmout vztah dvou proslulých postav stříbrného plátna. Z filmu vyvstane nejednou pocit, že ho natočili dva různí režiséři. Jeden není příliš technicky zdatný a akční scény vypadají nablble i průměrně a někdy až nepodařeně, a aby tak nevypadaly, tak se hodí do zpomaleného záběru a vypadá to ještě hůř. Ten druhý je chvílemi zdatným vypravěčem, který místy umí vytvořit pěkný kompoziční záběr pro široké plátno. Skutečnost je však taková, že klasiku dostal do rukou režijní veterán Ariel Zeitoun, který navíc není francouzského původu. To kdyby si někdo stěžoval a ohrazoval se, že tunisan przní pověstný francouzský film, který měl něco do sebe a ubírá mu na poetice. Tahle verze je skutečně zbavena veškerého poetického balastu. Přiznám se, že styl původní předlohy jsem tady nepostrádal. Kromě toho, je tady dán v rozumné míře prostor politikaření, a s ním spojené intriky na královském dvořem z nichž je obviněn, a nejen z nich, samotný hrabě Peyrac, který končí uvězněný v nechvalně známé Bastille. Zpět k hercům. Je to opravdový castingový přehmat vidět hrát Noru Arnezeder Angeliku a Gérarda Lanvina de Peyraca, ale k dobru jim nutno připočíst, že se nesnažili původní herce nijak napodobovat. Mnohem lepší jsou scény, ve kterých Arnezeder nemusí být za krásku, za kterou je svým okolím neustále považována. Ve scénách, kdy se ostříhá a přebarví vlasy na tmavo, získá její herecký projev na určité věrohodnosti. Opravdu nelze srovnávat její zvláštně agresivní sexappeal s půvabem Michele Mercier, která byla pro roli Angeliky stvořena. Lanvin působil v roli pajdavého a zjizveného hraběte až moc chlípně a chyběla mu Hosseinova důstojnost i nenapodobitelný nadhled. Nemyslím si, že by si mě ani jeden z nich přímo získal. Nabýt charisma původní dvojice, bylo takřka nemožné. Interiéry a exteriéry vypadají uspokojivě a nechybělo moc a vypadaly by jako z dražšího televizního filmu. To dělala ta nevyrovnaná režie, se kterou jste často nevěděli, na čem jste. Otřesně natočenou scénu s chabým konceptem vystřídala scéna dynamická, případně vkusně romanticky zabarvená a zase naopak. Tohle hektické i hekavé střídání probíhalo až do poslední třetiny, kterou považuji za nejvyrovnanější a nejlépe zvládnutou. Po ní se dalo i těšit na případné pokračování, na které závěr filmu odkazuje, ale kterého se už případní zájemci nedočkají. Ve filmu je v jedné scéně ke slyšení hudba z původní Angeliky, a to aby zřejmě nešel do ztracena záměr o remake. Když bych měl napsat vše, co je špatně na nové verzi, tak by to byl dlouhý sloupec. Nesmím zapomenout na Nicolase, který se asi tomu původnímu přišel po letech vysmát. Možná i moderní Angelika přišla s takovým záměrem. Nechutná jako kvalitní francouzské víno, a občas i trochu ztrpkne na jazyku, ale zvědavost je silnější než promarněné ambice, a ta divákům nedá spát, dokud Noru Arnezeder neuvidí na vlastní oči jako markýzu andělů. Tak věhlasnou se ale nestane. Kdo se bude nudit, může počítat vyskytující se české herce, ale pozor, jedná se o méně známé tváře s čestnou výjimkou, kterou tvoří Jirka Pomeje. Nadabovaná verze dělá film plně snesitelným. Mé hodnocení: 60%(29.8.2014)

  • GeusX
    ***

    Z remaků nebývám nadšen neboť v převážné většině zprzní atmosféru filmu, kterou si pamatuje divák z původní verze. Sérii příběhů o Angelice ze šedesátých let jsem viděl v tv repríze několikrát. Obě hlavní postavy, Angelika a Peyrac me hned v úvodu zklamaly. Neměly to očekávané charisma. Každopádně jsem si na ně postupně zvykl. Film má dobrou výpravu a děj-když se konečně rozjede, tak solidně ubíhá bez větších nudných pasáží až do dramatického finále, kdy jsem musel uznat, že je to vlastně lepší než jsem čekal. 60%(8.8.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace