Nastala chyba při přehrávání videa.
  • corona
    **

    Na novej Angelike je vidieť, ako bola dobre natočená stará verzia, aj so všetkým, čo jej bolo kedy vyčítané. Novej verzii chýba baroková pompéznosť, ľahkosť, dobrodružstvo, krásne kostýmy a romantika. Hlavná predstaviteľka je možno pekná baba, je však mizerná herečka, v úvode nasadí výraz: pozor mám silný predmenštruačný syndróm, koniec dohrávala v zúfalom kŕči. Zvyšok kastingu rovnako zúfalý, Joffrey má cez 60 rokov, Nicolas čo mal byť prvý, krásny a hlavne mladý, okolo 50 rokov! V "starej" Angelike ju oslovia jej titulom možno 2x, tu sa to hemží "pani grófkou" viac ako v Sissi "Vaším veličenstvom".(9.9.2016)

  • kingik
    ***

    Tvůrci si nezaslouží, aby byli hozeni do Seiny, ačkoliv se jedná o ambiciozně pojatý přehmat ve francouzské kinematografii s cílem oprostit se od kýčovitosti původní Angeliky. Srovnávat či nesrovnávat novou verzi s klasikou? Srovnání se stejně film nevyhne. Rozhodně ne, pokud jde o nové herecké obsazení dvou stěžejních rolí. Nora Arnezeder & Gérard Lanvin jsou dost možná nejhorším milostným párem na filmovém plátně za poslední pětiletku. Jestli se vám vybaví původní herecká dvojice, tak si možná uvědomíte, že k sobě ladila ještě dříve, než se vzájemně sblížila a to měla na to víc pokusů, tedy filmů, než jen tenhle jeden, který žádného následovníka s velkou pravděpodobností mít nebude, ačkoliv regulerně končí jako první část. Angelika a Joffreye de Peyrac v nové verzi k sobě marně hledají cestu, a když ji k sobě zdánlivě najdou v podobě obejmutí či polibku, působí to jako nechtěná parodie. Chemie je mezi nimi mizivá. Erotická scéna jejich divného milostného splynutí má navodit pocit, že ti dva k sobě patří od nepaměti, ale tak lacině povrchně nelze pojmout vztah dvou proslulých postav stříbrného plátna. Z filmu vyvstane nejednou pocit, že ho natočili dva různí režiséři. Jeden není příliš technicky zdatný a akční scény vypadají nablble i průměrně a někdy až nepodařeně, a aby tak nevypadaly, tak se hodí do zpomaleného záběru a vypadá to ještě hůř. Ten druhý je chvílemi zdatným vypravěčem, který místy umí vytvořit pěkný kompoziční záběr pro široké plátno. Skutečnost je však taková, že klasiku dostal do rukou režijní veterán Ariel Zeitoun, který navíc není francouzského původu. To kdyby si někdo stěžoval a ohrazoval se, že tunisan przní pověstný francouzský film, který měl něco do sebe a ubírá mu na poetice. Tahle verze je skutečně zbavena veškerého poetického balastu. Přiznám se, že styl původní předlohy jsem tady nepostrádal. Kromě toho, je tady dán v rozumné míře prostor politikaření, a s ním spojené intriky na královském dvořem z nichž je obviněn, a nejen z nich, samotný hrabě Peyrac, který končí uvězněný v nechvalně známé Bastille. Zpět k hercům. Je to opravdový castingový přehmat vidět hrát Noru Arnezeder Angeliku a Gérarda Lanvina de Peyraca, ale k dobru jim nutno připočíst, že se nesnažili původní herce nijak napodobovat. Mnohem lepší jsou scény, ve kterých Arnezeder nemusí být za krásku, za kterou je svým okolím neustále považována. Ve scénách, kdy se ostříhá a přebarví vlasy na tmavo, získá její herecký projev na určité věrohodnosti. Opravdu nelze srovnávat její zvláštně agresivní sexappeal s půvabem Michele Mercier, která byla pro roli Angeliky stvořena. Lanvin působil v roli pajdavého a zjizveného hraběte až moc chlípně a chyběla mu Hosseinova důstojnost i nenapodobitelný nadhled. Nemyslím si, že by si mě ani jeden z nich přímo získal. Nabýt charisma původní dvojice, bylo takřka nemožné. Interiéry a exteriéry vypadají uspokojivě a nechybělo moc a vypadaly by jako z dražšího televizního filmu. To dělala ta nevyrovnaná režie, se kterou jste často nevěděli, na čem jste. Otřesně natočenou scénu s chabým konceptem vystřídala scéna dynamická, případně vkusně romanticky zabarvená a zase naopak. Tohle hektické i hekavé střídání probíhalo až do poslední třetiny, kterou považuji za nejvyrovnanější a nejlépe zvládnutou. Po ní se dalo i těšit na případné pokračování, na které závěr filmu odkazuje, ale kterého se už případní zájemci nedočkají. Ve filmu je v jedné scéně ke slyšení hudba z původní Angeliky, a to aby zřejmě nešel do ztracena záměr o remake. Když bych měl napsat vše, co je špatně na nové verzi, tak by to byl dlouhý sloupec. Nesmím zapomenout na Nicolase, který se asi tomu původnímu přišel po letech vysmát. Možná i moderní Angelika přišla s takovým záměrem. Nechutná jako kvalitní francouzské víno, a občas i trochu ztrpkne na jazyku, ale zvědavost je silnější než promarněné ambice, a ta divákům nedá spát, dokud Noru Arnezeder neuvidí na vlastní oči jako markýzu andělů. Tak věhlasnou se ale nestane. Kdo se bude nudit, může počítat vyskytující se české herce, ale pozor, jedná se o méně známé tváře s čestnou výjimkou, kterou tvoří Jirka Pomeje. Nadabovaná verze dělá film plně snesitelným. Mé hodnocení: 60%(29.8.2014)

  • Lucina84
    odpad!

    Sorry, ale původní klasika se nedá nahradit. Toto vážně ne! Pro mě něco takového je, jakoby to neexistovalo. Jiným slovem řečeno: TABU!(7.4.2015)

  • Wacoslav1
    odpad!

    Ubohá zplácaná fraška, která snad má bejt parodií na původní klasiku nebo co. Nebo tak teda klasiku... Pro mě zase jako stará Angelika mezi bůhvíjaký klasiky nepatří, ale tak taky jsem na to jako kluk čuměl. Nijak extra to nežeru, ale respektuji to. Navíc mám ty filmy spojený z nějakými těmi herci hrající určitý postavy a proto prostě tuto zoufalou záležitost z nesympatickými a necharizmatickými hereckými střevy nelze akceptovat. A to už vůbec nemluvím o tom, že je to tak zoufale nudný až se to vleče jako čekání na podporu na pracáku. Naprostej fail.0%(21.3.2014)

  • jahol
    ***

    Když narazím na csfd na něco pod šedesát, nejdu do toho. Nevím proč, ale u Angeliky jsem udělal výjimku. Asi jsem měl zrovna chuť na něco výpravného a nenáročného. A nakonec, utéci lze vždycky, jako skorem u všeho pod šedesát. No a útěk se nekonal, konalo se překvapení. Samozřejmě, o žádný zázrak nejde, ale velmi poctivé tři hvězdičky si novodobá Angelika zaslouží - výprava velmi slušná, herecké výkony aspoň průměrné a Angelika dost dobrá, hudba nadprůměrem - opravdu mám velmi silný dojem, že na hodnocení jiných má velký vliv sentiment a vzpomínky na tu první, původní Angeliku anebo, a to asi spíš, přehnaná očekávání, protože těch, kteří ji tenkrát hltali pět týdnů v sobotu pozdě večer na jediném televizním kanále, a to jen díky tomu, že rodiče pravidelně docházeli na plesovou sezónu, tady asi moc nebude. A když se na tyto dvě tak odlišné kopie Angeliky podíváme objektivně, očima dnešního filnového diváka, tak ta dávná kráska Angelika a její dobrodružství zase k takovým zázrakům nepatří. A vlastně to vyplývá i z hodnocení na csfd.(13.12.2014)

  • - Angelice (Nora Arnezeder) je ve filmu 17 let, její představitelce Noře Arnezederové je přitom bylo v době natáčení 25. (M.B)

  • - Natáčení filmu začalo 17. září 2012 na zámku Schloss Hof v Dolním Rakousku. Herci i kompars se sjeli na hrad v dopoledních hodinách a natáčelo se až do pozdních nočních hodin. Počasí bylo ideální, ani příliš teplé, ani chladné. Fotografování na placu nebylo vůbec povoleno, mohli se fotit pouze komparsisté. Kolem dokola neustále pobíhali maskéři a kontrolovali, zda je všechno v pořádku. Ve chvílích volna a v pracovních záběrech měla Nora Arnezeder na hlavě síťku, aby jí účes neponičil vítr nebo drobná smítka poletující ve vzduchu. Dialogy se natáčely ve francouzštině a angličtině. Druhý den se začalo natáčet při západu slunce a pokračovalo se až do čtvrté hodiny ranní. Všichni zúčastnění byli poučeni o tom, že detaily o natáčené scéně nesmí nikomu prozradit a také fotografování bylo přísně zakázáno. Na zámku Schloss Hof se filmaři zdrželi do pátku 21. září, v dalším týdnu pak využili prostory bývalého loveckého zámku Eckartsau, kde se mimo jiné natáčela svatba Angeliky (Nora Arnezeder) a Joffreye (Gérard Lanvin). Několik scén vznikalo také na hradě Kreuzenstein. Od 27. září do 5. října 2012 probíhalo natáčení na hradě Rosenburg. Tímto dnem také definitivně skončilo natáčení v Rakousku a štáb se pomalu připravoval na přesun do České republiky, kde se filmovalo na zámku v Kroměříži a na hradu v Telči a na hradech Točník a Žebrák. Natáčelo se i na hradu Pernštejn. (FRIDAY13)

  • - Scénář snímku vznikal ve spolupráci Nadiou Goloubinoff, dcerou autorky románu Anne Goolon. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace