Reklama

Reklama

Podivná barva slz tvého těla

(festivalový název)
  • Belgie L'Étrange couleur des larmes de ton corps (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Kdyby spolu David Lynch a Dario Argento měli dítě, nejlépe zplozené za bezměsíčné noci v tajné chodbě starobylého domu s temnou minulostí, pravděpodobně by v dospělosti mohlo natočit film, jako je Podivná barva slz tvého těla. Autory snímku, bruselské filmaře Hélène Cattetovou a Bruna Forzaniho, ostatně lze v jistém smyslu považovat za Lynchovy a Argentovy potomky. Podivnou barvu stvořili jako filmový labyrint, ve kterém se lze ztrácet stejně snadno a opojně jako v Lynchových snímcích. Samotná podoba jejich kinematografického bludiště je přitom inspirovaná spíše Argentem a žánrem italských krvavých krimifilmů giallo. Zápletka o muži, který pátrá po své pohřešované manželce, se brzy rozprskne do matoucího sledu filmařsky intenzivních výjevů, které často odkazují na ikonické prvky giallo filmů jako jsou tajuplní vrahové oblékaní v černé kůži či estetika chladných zbraní přejíždějících po holé pokožce. Většina snímku se natáčela v secesní vile, z níž režisérská dvojice udělala prostor, který si co do tajuplnosti a hrozivosti nijak nezadá s domy Tří matek z Argentových klasik Suspiria a Inferno. Z italských hororů a žánrových filmů ostatně pochází i hudba, která je ve filmu použitá. Snad ještě více než pro uznávaný celovečerní debut Cattetové a Forzaniho Amer platí pro Podivnou barvu tvrzení, že jde o filmovou přehlídku obsesí a fetišů i nepředvídatelnou a dravou audiovizuální zkušenost, kterou se rozhodně vyplatí sledovat na velkém plátně. (Festival otrlého diváka)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (86)

Dudek 

všechny recenze uživatele

Pokud nemůžete Edwige odpustit, že si na pár dní odskočila do Hostelu, je tenhle snímek právě pro vás. Sympatická tvůrčí dvojice Hélène Cattet a Bruno Forzani vytvořila výtvarně opojné dílo v secesních kulisách, kterým neskládají hold jen žánru giallo, ale zároveň i známé giallo queen. L'étrange couleur des larmes de ton corps je podobně uchvacující jako název. Poetický snímek plný mimořádných nápadů, čistých zvuků a tajemna. Vypravěčská struktura, kdy je veškeré dění zahrnuto jen do vnímání hlavní postavy a tím pádem eliminováno všechno „nepodstatné“ okecávání, je až hypnotizující. Jenže v rozpadu klasické vypravěčské struktury se nachází i největší kámen úrazu. Tohle osekání už tak dost jednoduchého děje nutně vede v jedno ze dvou vyústění – kratší stopáž nebo nutnost dění dofouknout. A Cattet s Forzanim si volí druhou možnost – protože měli spoustu pěkné hudby, ke které bylo potřeba vymyslet scény. Jsme tak nuceni sledovat natahování některých dějů, otravné cyklení a přidání zbytečných výjevů. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Mysteriózní mozaika halucinací, které můžou i nemusí něco znamenat pro jednodouchou zápletku “muži ze zevnitř zamčeného apartmánu zmizí manželka”. Rychlostřihová snová šílenost s neopodstatněnými erotickými a gore výjevy, která ze začátku zaujme, ale jako celek prostě nemůže strhnout. Scény, které zápletkovou záhadu rozvíjejí, vydají na formálně stylový 10-minutový kraťas. ()

Reklama

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Tak tohle fakt ne. Mám rád všelijakou alternativnost a experimentálnost a artovost, ale způsob artovosti tohohle filmu zdá se mi poněkud... zdá se mi hodně nezáživným. Amer mě bavil, tohle už ani za mák. Nudilo mě to, otravovalo mě to, trpěl jsem u toho a nebudu to hvězdit jen proto, abych vypadal nonkonformně. Jedna za vizuální estetičnost a rychle zpátky k duchařinám, vyvražďovačkám, nebo aspoň ke starýmu dobrýmu Lynchovi. ()

ad-k 

všechny recenze uživatele

Nejvýstižnější popis se mi jeví jako "sebestředné filmařské cvičení". Neustále se opakující postupy, nadužívané efekty a důraz na detail. Pobaví / potěší odkazy do minulosti (nejen k giallu), esteticky, resp. audiovizuálně to může leckomu lahodit (stejně jako předchozí Amer), přičemž sám nepopírám, že některé momenty a kamerové záběry nepostrádají originalitu, nicméně čeho je příliš... Zároveň chápu, že nejde v prvé řadě o dějovou linku, přesto chybí jakési pojivo mezi vizuálem a tím, co se skrývá (nebo má skrývat) pod povrchem. Divák zkrátka není účasten a upřímně mi bylo naprosto lhostejné co se v daný moment na plátně děje, dokonce i jak celý film skončí. Pocit vyprázdněnosti... │40% ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Nie je veľa filmov, ktoré by sa mi páčili v prípade, že forma totálne prevalcuje obsah, ale toto je je presne ten príklad. Priznám sa, bol som zvedavý čo za mutanta môže vzísť zo skríženia D. Lyncha s Argentom, no to čom som dostal prekonalo všetky moje očakávania. Vrcholné majstrovské dielo dvojice Cattet-Forzani posunulo hranice úrovne klasického gialla na ďalšiu úroveň až k samej dokonalosti a čistej esencie tohto hororového subžánru. Audiovizuálna stránka je dokonalá, nemyslím to len ako každú zložku zvlášť, ale mám na mysli aj ich dokonalý súlad a spoluprácu v snahe docieliť maximálny účinok na diváka. A ten sa teda dostavil. Nielenže som sa stratil v tajomnom, prekrásne štylizovanom filmovom labyrinte tak ako som zvyknutý pri snímkoch D. Lyncha (zmienené aj v obsahu filmu), ale ešte mi bolo na cestu riadne naložené na chrbát v podobe tohto audiovizuálneho megaorgazmu. Tak precíznu prácu s kamerou, tieňmi a farbami som ešte nevidel ani v jednom filme, pri tomto je prvotina Amer tejto autorskej dvojice naozaj iba také malé predjedlo. Do toho hudba zabarajúca sa do ľudského podvedomia ako nič v typickej póze gialla 70. rokov a klasického mysteriózneho hororu rokov 80-tych. Potom tu ešte máme hudobnú zložku tak nepríjemného charakteru, že behá mráz po chrbte - rôzne škrípavosti, zvuky rezania rôznych materiálov a v neposlednom rade zvuky rezania a pichania do ľudského tela.... Toto všetko umocňuje pocity diváka na najvyššiu možnú mieru, pričom nedá ani na chvíľku vydýchnuť. Môj názor je, že tento snímok je z dôvodov maximalizácie týchto pocitov za pomoci uvedených prvkov, vhodný predovšetkým pre kiná, preto keď snímok budú dávať v tom našom tak určite nebudem chýbať. Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (3)

  • Film si natolik oblíbil americký rockový zpěvák a hudebník Marilyn Manson, že jeho dva videoklipy k písním „SAY10“ a „KILL4ME“ jsou celé inspirovány tímto snímkem. V prvním ze zmíněných písní využil Manson scénu nalezeného deníku a ve druhé využil vyprávění policisty Vincentelliho o sledování ženy bohatého manžela. (Maila)
  • Film vznikal od roku 2002 a jen rok trvala samotná postprodukce. Vedle střihu byla nejnáročnější práce se zvukem, protože film se natáčel němý. (pan Hnědý)

Související novinky

Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu

Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu

04.04.2014

Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (více)

Reklama

Reklama