Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Roman HolýHrají:
Jiří Macháček, Eva Herzigová, Aňa Geislerová, Matěj Hádek, Anna Kameníková, Mariana Kroftová, Gabriela Míčová, Jiří Dvořák, Adam Pospíšil, Evelína Anna Holá (více)Obsahy(2)
V řece je nalezeno tělo neznámého muže. Při pátrání po jeho identitě se kapitán Rott (Matěj Hádek) ocitne uprostřed úplně jiného příběhu. Postupně se před ním rozehrává milostné drama hlavního hrdiny Máry/Kamila (Jiří Macháček), který si vybudoval dva souběžné životy se dvěma krásnými ženami (Eva Herzigová a Aňa Geislerová). Pro Pohádkáře jsou ženy výzvou, vášní i inspirací, jsou objektem lásky i lži, lži, kterou buduje s takovou samozřejmostí, že si ji vlastně ani neuvědomuje. Žije ve světě svého velkého živého snu, v němž je tím, kým zrovna chce být, kde platí pouze tady a teď, v němž se zapomíná, co bylo včera a nečeká na to, co bude zítra. Snu, který je tolik povznášející pro něj a tolik zničující pro lidi, které by chtěl milovat. Film Pohádkář vypráví jedinečný, ale mnohými z nás zažívaný příběh. Příběh o touze, podvodu a věčném odpouštění. Příběh lidí ztracených v bludišti lásky, z kterého nemohou a možná ani nechtějí najít cestu. Protože láska podobně jako lež bývají slepé. Čím blíže se kapitán Rott dostává k podstatě toho, jaký Mára/Kamil byl, tím víc začíná chápat nejen to, že prostě nemohl žít jinak, než žil, ale chápe i důvody přetrvávající lásky obou jeho partnerek. A co víc, díky Márovi možná dokáže najít klíč k vyřešení vlastního života, který se mu hroutí pod rukama. (Falcon)
(více)Videa (8)
Recenze (275)
Film Pohádkář je dalším důkazem toho, jak porevoluční filmaři stále tápou v tom, kým vlastně jsou. Šmírují filmy svých západních sousedů a snaží se jejich filmové vzorce napasovat na naše prostředí. A výsledkem je tedy i takovýhle rozpačitý Michálkův Pohádkář - neuvěřitelné prostředí ulhaného muzikanta a hysterické ženy, co jdou za svým cílem přes mrtvoly. Eva Herzigová mi do příběhu zapadla dobře (až na tu vysoce přehrávanou afektovanou scénu v koupelně, fuj) a Aňa hraje pořád stejně. Za mě je Pohádkář vhodnější spíš pro televizi, než že by měl být promítán na velkém platně, protože ač se snaží o velikou myšlenku, je to film hodně plochý a pointa se nakonec úplně vytratí. ()
Aneb jak docela atraktivní nápad může skončit na smeťáku. To si do filmu vezmete dvě vyšeptalý škeble, jindy sympatickýho Jirku necháte pár dní zarůstat strništěm a nemýt hlavu, a místo romantiky šmrncnutý s detektivkou tady máte nepovedený zdrcnutý eintopf, v němž se objevuje tak trochu od všeho něco, a nic z toho nechutná. Ukulele a rošťák Macháčkovi nevydrželi dlouho, prostupování jeho bigamisty s osudem kapitána Rotta je násilné, nepochopitelné a neuchopitelné. Proč v tom nemohli hrát o generaci mladší herci ty stejné postavy? (38, 42, 48 let).... ()
Objektivně i subjektivně nejslabší Michálkův film. Měl to ale hodně těžké a opět u něj oceňuji odvahu pustit se do žánru nevyzkoušeného. Když seřadíte všechny Michálkovy filmy, stěží naleznete žánrově rozmanitějšího českého režiséra. Tak si zkrátka řekl, proč nezkusit ženský román propojit s kriminální zápletkou. Z mého pohledu zásadní problém spočívá v předloze. Ačkoli jsem mužského pohlaví, přečetl jsem pár knih od B. Nesvadbové a vesměs se mi líbily, s výjimkou Pohádkaře, jejž považuji za její nejslabší počin. Neucelená, zmatená a nudná knížka, kterou nelze oživit ani kriminální zápletkou a přenesením na filmové plátno. Nějaké klady se ale dají nalézt - Hádek a Geislerová, hudba, kamera. Nepovedlo se, ale nevadí, Michálek už nemusí nikomu nic dokazovat a může dále zkoumat nové žánry. ()
Líbilo se mi to. Nízký hodnocení si vysvětluju tím, že není moc lidí, kteří by se dokázali identifikovat s Macháčkovým Kamilem. Měl to být celkem sympaťák, ale ve výsledku dominovalo jeho slabošství a parazitismus. Lidem už pak bylo jedno, jestli skočil z přehradní zdi, nebo začal někde na druhým konci světa vydělávat velký hrachy. Já jsem mu ale uvěřil, že je tak poddajnej, protože se zasek někde v době před patnácti lety (jo, posteskl si nad tím dost pozdě, ale bylo to tam). Dokázal jsem ho pak díky tomu vnímat...ne snad jako klaďase, ale aspoň jako nešťastníka, kterej neubližuje záměrně, ale nechtěně a jen jaksi mimoděk. Přes tohle jsem se tedy přenesl, některý věci nebaštím (slepou oddanost starší dcery - například), ale zase jsem si celou dobu lebedil, jak to hezky nasnímali, bylo tam i pár zdařilých režijních nápadů, exteriéry hlavních ženských postav výborný ze všech světových stran...jo, za mě víc než dobrý- 70 procent. ()
Tak takový scénáristický podvod jsem snad nikdy nezažil. Komorně a lyrické vyprávění příběhu jako OK, velmi, velmi pomalé. Zívnul jsem párkrát. Někteří herci sednou, jiní ne. Ale spěje to dlouho nikam, pak máte pocit, že by snad z toho mohlo něco být zhruba v poslední čtvrtině filmu, a najednou nechcete věřit, že to tak bylo myšleno. Těžce nekorektní scénář a snad nikdy jsem nešel z kina takto rozzlobený. ()
Galerie (97)
Zajímavosti (11)
- Natáčení probíhalo v posledním srpnovém týdnu 2013 v prostorách Švehlovy koleje ve Slavíkově ulici v Praze 3 a ve smíchovském klubu Jazz Dock. (vangobseck)
- Po filmu Posel (2012) se jedná se již o druhý film, který natočil Vladimír Michálek podle scénáře Marka Epsteina. (VášaVF)
- „Já hrozně ráda hraju vedlejší role, protože dávají člověku větší volnost, je na vás menší tíha… a navíc Dana je taková peprná a ostrá, a to jsou pro herce odměny, to se hezky hraje,“ říká o úloze právničky Dany herečka Anna Geislerová. [Zdroj: novinky.cz] (SONY_)
Reklama