Snad jediný český polistopadový film (snad ještě Tycův Vojtěch, řečený Sirotek), který jede na vlně v českém kontextu světových šedesátých let a který za touhle vlnou zdvíhá onu příslovečnou novou vlnu, na kterou tu všichni čekáme... Ozvěny surrealismu. Záměrná rezignace na komerční úspěch a úmysl dělat skutečně umělecký film. Nádherná kamera. Magický černobílý obraz. Snové vize. Umění...
Ano, originální film. Jednooký mezi slepými. Černobíle černý barvitý film. Výborné dílko. Jeden z mála polistopadových nadčasově zaznamenáníhodných počinů. Tak málo stačí... Škoda, na pět hvězdiček to nestačí...
Velmi zajímavý (a u nás bohužel nedoceněný) počin na umělecké scéně. Neotřelé a originální pojetí tematiky muže a ženy, které plyne po vlnách surrealisické řeky... Oskar Reif (režie, scénář) natočil v letech 1994-95 excelentní výpověď, jejíž tematika - a zejména její uchopení - převyšuje doposud stanovené hranice českého filmu. O dokonalou vizuální stránku se postaral Igor Luther (kamera), který z původně barevného záměru vytvořil širokoúhlý černobílý skvost. Tíživá atmosféra snímku je protkána jemným humorem a jeho poselství je jednoznačně vynikající záležitostí... jednoduše řečeno: je to slast nejen pro ducha, ale i pro oko. Příběh Luboše v těle Michala Przebindy je artovka jak vyšitá, která má Švankmajerovský nádech, Nezvalovu lechtivost a vizuální kreace. Bezpochyby ojedinělý počin, který si zaslouží mnohem větší pozornost. Já jsem si Postel tedy zamilovala. Hluboce... "Ty prostě nechápeš ženu v celý její složitý komplexnosti. Vidíš jen určitou povrchní formu." // "Myslíš, že se ji snažím pochopit? Vždyť je to proti přírodě. A co je proti přírodě, je nepřirozený. Chlap tady není od toho, aby ženskou chápal."
Pěkně odsýpající, zajímavý film, pohrávající si s tématy magického realismu a velice delikátně bilancující feminismus a jeho nejrůznější projevy. Důkaz, že česká kinematografie stále umí vyplodit roztomile svěží dílko, které neurazí a zaujme jak formou (16mm černobílý obraz, oblíbený to formát pana producenta Kopeckého) ,tak komicko-hloubavým obsahem. Opravdu vtipné. 80%
kdyby to byla krátká povídka typu té Kvidovy v Báječných létech pod psa, asi by to bylo bývalo lepší... takhle už jsem se trochu v těch snových vizích ztrácel a poměrně brzy to začala být celkem nuda, kterou tu a tam rozčísla nějaká ta zajímavá nebo vtipná scéna... originalitu a umělecký look tomuto dílu nelze upřít, ale hlavní hrdina mi byl extrémně nesympatický a děj prostě divný. nejsem zrovna požírač popcornu a pič :) kolaloky, experimentálním filmům se nebráním, ale tenhle snímek se povedl prostě jen tak napůl... 50%
70%. Postel mě velmi bavila do momentu, kdy se na scéně objevil Lubošův kamarád (i když scénka s náhubky byla kouzelná), ale stále byla velmi zajímavá, dokud nepřišla ke slovu (či kuřbě:) cigánská šlapka. Následný proces ani útěk z vězení mě nudily velice. Ale jinak fajn...
Tenhle film měl velmi pohnutou historii, doporučuji shlédnout i dokument Postel Remastered, který se nachází na stejném DVD.
Ve filmu Postel je spousta věcí, který mi připadaj skvělý, ale za všechny bych rád zmínil jednu, na kterou si obvykle vzpomenu za příjemných okolností... prostě často myslím na hrdinu z Chile.
Nápaditá a celkem šílená surrealistická komedie (nebo jak to nazvat) s několika muškami. K nim patří i nepříliš šťastné obsazení vedlejších rolí či zejména v druhé půli ne úplně domyšlená strukturace příběhu. Rozhodně ovšem podnětné a vizuálně pozoruhodné dílko.
V remízu české filmové tvorby je marné se dohledávat nádhernějších černobílých obrazů. Těžko práci pana Luthera popisovat, to se musí procítit na vlastní kůži. Nic to bohužel nemění na smutném faktu, že pro našince je podobně originálních a umělecky ambiciózních snah (nyní už o dílu jako celku) škoda. Kde je ti konec, Oskare Reife?!
Vtipná černá komedie se spoustou zcela originálních nápadů (obchod s použitými potravinami mě opravdu dostal). Svérázně osobitý pohled na svět a hlavně na vztahy on-ona.
Chtěla bych taky vyšetřit, prosím.Postel je taková malá úchvatná autobiografická surrealistická temná úsměvná snová dokonalost se skvostnou černobílou kamerou Igora Luthera a (poněkud spletitějším) dějem se spoustou skrytých významů. V Lubošově životě moc mužů nebylo a snad o žádném z nich by se nedalo říct, že byl normální. Snad až na fotbalistu z Chile, na kterého myslí během pěkných chvil. No a tak se nešťastný Luboš potácí nepochopitelným světem žen a svým podvědomím (obchod s použitými potravinami, dávno zesnulá babička a její teorie o mužích přechodných…) a pořád někam uniká, aby našel štěstí až po smrti. (záběr na šukající psy) Myslíš, že se jí snaží pochopit? Dyť je to proti přírodě. A co je proti přírodě je nepřirozený. Chlap tady není od toho, aby ženskou chápal.
