Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cimr
    **

    Vzhledem k tomu, že Hany je celovečerním debutem Michala Samira, zasluhuje si poklonu za výborně zvládnutou technickou stránku. Plynulá nekonečná jízda kamery, která tu vyjede do x-tého patra a oknem šmíruje lidi při hádce, tu s hlavními protagonisty nastoupí do tramvaje.. No, ani si nechci představovat, jak po natáčení musela kameramana bolet ruka! Vše je do puntíku připravené, zinscenované jako na divadle a vytváří to zajímavou atmosféru. Tady ale bohužel chvalozpěvy končí. Hany vyznívá jako experiment, který byl natočen jen proto, aby byl natočen.. Aby si režisér něco dokázal a ne proto, že chce svým dílem něco divákům předat. Dialogy jsou prázdné a podivné - příkladem budiž třeba scéna, kde se Tomicová a Malý hádají. Je zde evidentní snaha vytvořit kultovní dialog ála Samotáři, ale bohužel to nevychází (,,Co děláš?" ,,Nic." ,,Zas to tvoje nic!" ,,Tak asi když nedělam nic, tak nedělam nic, ne? Si jdi za tim debilem Šetlíkem." ,,Hele, Šetlík není žádnej debil! Jenom jsem ti chtěl říct, že Šetlík neni debil!" ,,Je!" ,,Neni!" apod.) Jinak na to, že má Samir vystudovanou režii se zaměřením na hereckou průpravu a u tohoto snímku měl dokonce přizvaného hereckého supervizora, na to hrají herci dost špatně, křečovitě a přehnaně. Zkrátka s Hany mám podobný problém jako třeba s kapelou Nightwork - kluci z tohoto uskupení si dělají legraci ze špatné hudby, z disca, funky.. Ale tím vlastně hudebnímu trhu nepřinášejí nic jiného, než další špatnou hudbu, byť dobře technicky zahranou.. A podobně Hany je o vyprázdněnosti současné mladé generace. Je to technicky zvládnuté, jenomže když sledujeme hodinu a půl mladé lidi, jak se nudí a řeší blbosti, tak co pak může cítit divák..?(23.6.2015)

  • maverick10
    **

    Ta všednost a fádnost příběhu (nepříběhu) a dialogů, vypovídá o naprosté absenci fantazie. Točit totiž sám život, není tak těžké. Vezměte kameru a obejděte s ní ulici párkrát dokola, vlezte do každe druhé hospody a máte Hany. Chápu o co se tvůrci snažili, ale na tohle ja film nepotřebuji, na to mi stačí vystrčit paty z baráku a jen pozorně naslouchat a pozorovat. Co ovšem mohu ocenit, je novátorská forma natáčení (tedy ve skutečnosti snad pouze na 3 střihy, které ale ani nepostřehnete), se kterou máte pocit, že kamera jenom tak plyne a vše se odehrává přesně tak, jak má. Každopádně je to pokus posunout český film zase trochu dopředu a to já vždycky vítám.(19.11.2014)

  • claudel
    odpad!

    Velmi se mi protiví dávat filmům odpad, ale když budu používat slovník daného filmu, tak se jedná o nehoráznou pičovinu, která vyvrhla na svět největšího debila a pičuse posledních let v podání Jiřího Kocmana. Prvních patnáct minut jsem v duchu nadával, jakou hovadinu zase sleduji, pak jsem přece jen trochu v úsudku polevil a byl zaujat, kam děj povede, ale v půlce mě Hany začal tak neskutečně srát, že jsem už i nahlas nadával. Takového debila jako byl Jiří bych ve své společnosti nevystál ani pět minut. Bylo to mnohem horší než Bony a klid 2 a to je co říct. Jednoznačně nejhorší film roku 2014.(4.12.2014)

  • Bluntman
    ****

    V květnu mají premiéru dva nové české filmy, přičemž jeden z nich rozhodně stojí za návštěvu kina... a Olmerův návrat jím (nejspíš) není. HANY není typický HEČ (Hezký Český Film), přestože jde o místy vtipnou podívanou se stylizovanými dialogy, za nimiž se ale skrývá dobře odposlouchaný způsob vyjadřování určitých generačních a třídních skupin. Je také formálně výlučným, ale rozhodně ne divácky nepřístupným dílem, jehož - s výjimkou epilogu - zdánlivá jednozáběrovost není tím největším náporem na udržení pozornosti. Rytmu je dosahováno jednak auditivními flashforwardy, které člení dění do jednotlivých aktů, jednak pečlivě načasovanými příchody nových postav (v první půlhodině jsou nové postavy uváděny na scénu zprvu po sedmi minutách) či variacemi stylu (přechod ze steadicamu na ruční kameru ve zlomovém okamžiku v první hodině, který je zároveň příkladem díky postprodukci "neviditelného" střihu). Překvapivě na pozornost náročnější je vyprávění s několika protagonisty, které střídá ohniska zájmu, je uskupeno do vzorců a má metafikční rozměr. Rozhodně ale nejde o nic nepřístupného, protože sebeuvědomělé pasáže jsou v tomto velmi návodné (pokud Foll v cameo roli hovoří o A - B - A1, jde zároveň o strukturu na sebe navazující trojice scén, kdy v první je spor mladého páru /A/, v druhé je odbočka ke starší generaci s vysvětlením /B/ a ve třetí se dostáváme k dalším partnerům v krizi /A1/). A zmiňovaný metafikční rozměr není nic, co by stíralo hranice mezi klasickým a uměleckým vyprávěním, pouze umožňuje významům volně putovat a nabývat nové podoby (symbolika hnijícího království je, doufám, více než jasná, že?). Epilog pak tne do živého, když ukáže, že postavy obývají uzavřený mikrokosmos, z kterého nejsou schopni vystoupit ani umělci, kteří na tento problém svými díly poukazují. Více v exkluzivní kritice.(27.4.2014)

  • Chrustyn
    **

    Film o devadesáti minutovém večeru několika lidí, který se snaží zaujmout převážně vizuální stránkou, která se tváří, že jde o souvislý hodinu a půl dlouhý záběr, který střídá postavy a několik metrů od sebe vzdálené lokality. Film je to absolutně o ničem a postavy nejen, že jsou špatné, ale ony jsou i extrémně nepříjemné a divák si po celou dobu přeje, aby se jim stalo něco opravdu nepříjemného, protože ať cokoliv řeknou, nebo udělají je to jedna velká, neúnosná křeč. Na druhou stranu hlavní nápad a celková režie a kamera je zajímavá i působivá zároveň. Ono střídání lokalit i postav je ladné a propracované, kamera je neustále v pohybu a nechybí ani "jeřábové" záběry. Za to si film zaslouží obrovské plus a pokud by tvůrci dostali kvalitní herce a scénář, mohli by stvořit něco, co by překračovalo standardní českou produkci. Takto se jedná o zajímavý tvůrčí záměr, zpracovávající něco nezajímavého až nepříjemného.(11.10.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace