Zázrak v Miláně
-
Miracolo a Milano
-
Zázrak v Miláne
-
Miracle in Milan
Drama / Fantasy / Komedie
Itálie, 1951, 100 min
Režie:
Vittorio De SicaObsah
-
Bylo nebylo, jednoho dne našla jedna stará žena mezi hlávkami zelí na svém políčku opuštěné dítě. Přijala jej a říkala mu Toto. Po její smrti je Toto vychován v sirotčinci, jehož brány opouští jako dobrácký mladík. Toto se pokouší najít si v poválečném Miláně práci, ale končí mezi bezdomovci. Tedy nekončí, ale začíná. Právě zde totiž Totova dobromyslnost a malé zázraky, které jej životem provází, nacházejí to nejlepší uplatnění, neboť právě zde je jich nejvíc potřeba. (oficiální text distributora)
Bylo nebylo, jednoho dne našla jedna stará žena mezi hlávkami zelí na svém políčku opuštěné dítě. Přijala jej a říkala mu Toto. Po její smrti je Toto vychován v sirotčinci, jehož brány opouští jako dobrácký mladík. Toto se pokouší najít si v poválečném Miláně práci, ale končí mezi bezdomovci. Tedy nekončí, ale začíná. Právě zde totiž Totova dobromyslnost a malé zázraky, které jej životem provází, nacházejí to nejlepší uplatnění, neboť právě zde je jich nejvíc potřeba. Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Houdini
Zlatá Palma(9.12.2005)
-
sportovec
Sica na rozhraní-rozcestí filmových věků. To je asi nejvýstižnější charakteristika pozoruhodného díla, ve kterém se prolínají mýtické prvky v reflexi novodobého "chuďáčka božího" s realitou válkou vyčerpané a rozvrácené Itálie. S lety, která jsou dnes možná zapomenutější než válečné události a vřavy minulého století, i krize třicátých let. Kruté detaily těžkého poválečného období jsou vnímány zrakem a rozumem naivního a dobrého mladíka, který nemá tušení o skutečnosti světa, v němž se pohybuje. Neudržitelnost situace pro ty "dole", žebráky, strádající, bezbranné se zvrací návratem k mýtickým prvkům, které film uvozují. Závěrečný let na košťatech, "bílý" kontrapunkt čarodějnického poslání, jehož je toto pomyslné letadlo symbolem, provázené zpěvem písně připomínající Ježkovy písně a melodie z filmů Osvobozených třicátátých let, je patrně nejradikálnějším gestem Sicy nejen režiséra, ale i člověka a občana. Pokud se nepletu, objevuje se tu řada neherců, dalšího průvodního jevu neorealistické školy. Do nebes ale nevzlétají jen uhnětení a ponížení. S nimi se tam vznáší i okouzlený divák, jemuž se právě dostalo nevšedního zážitku. Zážitku, na který se nezapomíná ani po takřka šedesáti letech, která uplynula od premiéry tohoto zralého Sicova filmu.(17.9.2007)
-
Radko
Nádhernou a prirodzene plynulou skratkou zobrazené detstvo a dospievanie najdúcha, pohodeného medzi kapustné pole, prostredníctvom zopár výstižných záberov s minimom slov, sa len tak nevidí. A to je len začiatok. Po opustení brány sirotčinca nadšeneckým dobráckym mladíkom sa stávame svedkami uvedomovania najchudobnejších z chudobných, žijúcich v barabizniach zložených z odpadu priľahlého smetiska. Čo stačí k životu je obsiahnuté v slovách revolučno-optimistickej piesne kolónie nuzákov. Spočiatku sa naoko k týmto slovám pridá nový vlastník pozemkov. Skutočné túžby a úmysly nenásytných buržoustov ukazuje ďalší vývin tejto sociálnej rozprávky s kriticko neorealistickým podtextom. Hlavnými zbraňami rebélie ponižených voči utlačovateľom sa stávajú spev, poézia, tanec a humor spolu s neústupčivosťou. Prirodzené mamonárske sklony človeka ani biediacim však veľa šťastia neprinesú. Možno je dobré opustiť tento svet, spriahnuť sa s bosorkami, anjelmi, duchmi a nasadnúť na metlu !(2.9.2005)
-
LiVentura
Zvláštní..(20.4.2010)
-
WANDRWALL
Film to není moc zajímavě natočený, je zjevné, že se to filmaři teprve učili. Film ale upoutal pozornost tehdy studjícího Miloše Formana a později se i letmo setkal s jeho scenáristy, a jak píše ve své knize, chtěl jim vzdát hold, ale upustil od toho, když viděl jak odcházejí rozčílení od producenta Pontiho (zemřel nedávno, skoro ve sto letech), a nemají zjevně náladu na hovor o filmu, a pak jim ponti řekl, že jeho dva porcelánoví psi napíší lepší scénář než tihle dva páni scenáristi.***(10.9.2011)
-
Vishnar
Snad jen Amélie z Montmartru do mě vlila tolik optimismu jako tenhle snímek. Tak už jenom pro ten pocit si ho musím pustit ještě několikrát. A co nevidět si zajdu "vypůjčit" od nějakého metaře jeho koště....(15.11.2006)
-
rawen
Na de Sicu nečekaně optimistická a originální, místy až bizarní utopická fantasy. A to je věru hodně adjektiv za sebou... :) 7,5/10(13.1.2009)
-
Kmotr
Konečně jsem pochopila proč je Zázrak v Miláně nejoblíbenějším filmem Miloše Formana. Pro mě je fim vybroušeným diamantem:)(23.3.2011)
-
Rosana
Na takový film se nedá koukat ani jako na pohádku, prostě je to kýč!!!(6.12.2008)
-
Damiel
Je zřejmé, že De Sica i do pohádkového námětu, natočeného podle předlohy Cesara Zavattiniho, více než okatě vetknul to, co přímo čiší i z jiných jeho filmů – sociální kritiku tehdejší doby. Chudí versus bohatí, náznak vpravdě utopistického řešení tohoto stavu pomocí nadpřirozené síly (včetně závěrečného odletu na košťatech do nebe). Nuzákům pak dal v boji proti buržoazii do rukou optimismus, zpěv a radost. Právě optimistický tón je tím, co Zázrak v Miláně odlišuje od jiných protiburžoazních agitek poválečných levicových režisérů.(16.7.2006)
-
Skip
Zázrak je, že jsem tenhle film dokoukal. Zpočátku se to neslo na neorealistické vlně, kterou mám docela rád, ale pak se z toho stala jakási báchorka, která mě nedokázala vůbec zaujmout. Možná to mělo mít nějaké symboly, ale ty mi spolehlivě unikaly v jakémsi balastu, který se roztáhl jako mlha slzného plynu. Takového Vittoria De Siku nemám rád.(6.2.2012)
-
Šandík
Je to roztomilé, sociálně kritické, originální, vzdávající hold němé grotesce, to všechno ano, ale filmy jako jsou „Zloději kol“ se mi zdají přece jen o dost lepší a nadčasovější.(15.1.2007)
-
kusper
Neobyčejně sentimentální film. Sice nejsem moc socialisticky smýšlející, ale tahle fantaskní vize se povedla.(8.2.2009)
-
fantoci
Pozoruhodný pohádkový příběh začínající klasickými slovy: "Bylo nebylo ...". Pohádka o touze po spravedlivém světě a bohatství. Hlavním hrdinou je přátelský a laskavý mladík Toto, jenž byl jako nemluvně nalezen matkou pod hlávkou zelí. V Itálii totiž děti nenosí čáp, ale tam se děti rodí pod zeleninou. Po její amrti vyrůstal v sirotčinci a po opuštění sirotčince nalézá místo mezi nejchudšími lidmi žijícími na smetišti a stává se jakýmsi jejich vůdcem. Pohádka o království, kde pozdrav "dobrý den" skutečně znamená dobrý den ...(16.3.2007)
-
Sandiego
Okouzlující příběh, kde neorealismus spočívá spíše v situování děje do prostředí chudiny a v užití neherců, jinak jde o notně stylizovanou klasickou komedii s fantasy prvky, která však stojí na originální zápletce a nezaměnitelném humoru. Některé gagy a situace dodnes působí správně absurdně (přesuny za slunečním svitem notně polechtají bránici), ovšem řada z nich již za těch šedesát let přeci jen vyčpěla, stejně jako poněkud neinvenční snaha využít zázračnou holubici. De Sica sice natočil první optimistický sociální snímek, ale tím jeho počin poněkud ztratil na působivé atmosféře a jemné sentimentalitě, díky němuž můžu jeho tvorbu sledovat znovu a znovu. Tady my myslím plně postačilo jediné shlédnutí.(30.3.2011)
-
mortak
Neskutečně naivní a pitomoučké. Toto se chová jednu chvíli jako geniální pedagog, ale za pár minut už jedná jako neskutečný blbec. První čtvrthodina filmu je zábavná, ale pak přijde přihlouplá didaktická výchova a oslava chudých. Najdeme tu typický pohled levicového kavárenského umělce na dělníky: stačí je naučit, že pět krát pět je dvacet pět, a pak jen sledovat, jak se z těch dětinských dospělých stává vůdčí síla země. Sorry, Vittorio, co se píše v Orwellově 1984 o prolétech? Jenže taková byla doba -a odsoudit Sicu za tento film by znamenalo odsoudit i Wericha s Voskovcem, Vítězslava Nezvala a další a další. Proletariát - opium levicových umělců.(30.4.2009)
-
tomeek
Výborné a prapodivné dílko.(20.12.2009)
-
d-fens
ocenenia : MFF Cannes 1951 - 1. cena(23.2.2012)
-
danoo
Neobyčajný film Vittoria De Sicu ďaleko presahujúci intencie jeho neorealizmu.(24.3.2008)
-
Borec3
Miyazaki se jistojistě zakoukal do svého italského kolegy a z postavičky Tota stvořil Totora, stejně přifouklého dobráka s bezelstným pohledem. Zázrak v Miláně je optimistickým koncertem De Sica - Zavattini. Drobné hříčky a vypointované scény mě udivovaly každou minutou. Pouštět povinně při depce :)(11.7.2008)
