Topení po číslech
-
Drowning by Numbers
-
Topenie po číslach
Komedie / Drama
Velká Británie / Nizozemsko, 1988, 118 min
Režie:
Peter GreenawayHudba:
Michael NymanPlakáty
Obsah
-
V Topení po číslech s antiemotivním chladem děje kontrastuje krása obrazu přesyceného významy, stejně jako lyričnost východoanglické krajiny, kam je děj umístěn (inspirace holandskými mistry a anglickými krajináři předminulého století). Režisérova záliba v číslech a řádu astrologie nabývá absurdních dimenzí v příběhu tří žen stejného jména Cissie Colpittsová, které náleží ke třem generacím a jsou spolu možná v příbuzenském poměru (nebo jsou jednou ženou ve třech obdobích života). Všechny tři Cissie postupně utopí své neuspokojující manžely a spoluúčast si vynucují na svém sousedu, romantickém ohledávači mrtvol Henry Madgettovi. Příslib lásky však ani jednou nedojde naplnění, Madgett je třikrát odmítnut, aby byl v závěru, kdy je celá vražednická aféra odhalena policií, vyvezen na projíždku a utopen. (čenda)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(14.9.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $424,773║Tržby Celosvetovo $-║(12.3.2009)
-
Dadel
Jedna z mnoha podivností od slavného obrazového architekta a intelektuálního gymnasty Petera Greenawaye (nedivím se, že se to všichni bojí komentovat). V pitoreskním příběhu o ženách topících své neschopné manžely najdeme všechny tradiční greenawayovské motivy jako hezké výtvarné řešení dekorací, úmyslně nepřirozeně pronášené repliky, nahá mužská i ženská těla, bizarní cynický humor a krásnou Nymanovu hudbu. Navíc se při sledování filmu naučíte hrát mnoho zábavných společenských her, které si pak můžete zahrát se svými přáteli (namátkou: "Hra na ovce a příliv", "Velká smrtící hra", "Katův kriket" nebo "Hra na oběšení", jejíž vítěz je zároveň poražený a výrok rozhodčího je vždy konečný.......). A milovníci hry "Kde je Waldo?" mohou při sledování filmu hrát hru "Hledej čísla od 1 do 100!"(17.2.2005)
-
gudaulin
Obvyklá intelektuální hříčka pro festivalové publikum z dílny Petera Greenawaye, která tentokrát myslím obsahově uspokojí především feministky a zaryté masochisty z řad mužů. Film jsem viděl svého času ve filmovém klubu, kam taky vzhledem ke svému obsahu patří. Je to vlastně hodně černá komedie o svérázném řešení partnerských rozporů. Celkový dojem: 80 %.(26.5.2009)
-
Webb
[7/10] (Barevný (Kodak)) (Produkce: Peter Jaques, Kees Kasander, Denis Wigman /// Scénář: Peter Greenaway /// Kamera: Sacha Vierny /// Hudba: Michael Nyman /// MFF v Cannes: Peter Greenaway (Cena za umělecký přínos)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](16.11.2010)
-
ork
For ME 88%(12.9.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.2.2009)
-
sochoking
Mám rád hociaký anglický film, ale tento som nepobral. Dosť ma tam sral ten mladý Smut s tým jeho foťákom a rachejtlami a číslami a žltými a červenými dňami, ako aj tie ich hry, ktorých genialitu som vôbec nepochopil. Špeciálne teda tá s tými ovcami a prílivom a odlivom. Tam som sa už úplne stratil. I napriek vtipným komentom mi ani jedna z postáv moc nebola sympatická. Baby mali malé kozy, boli škaredé a bez charizmy a chlapi boli tlstí, chlpatí a s malými vtákmi. Jediné, čo sa mi páčilo a učarilo mi, bola tá jeseň s jablkami na anglickom vidieku, pre ktorú ja osobne mám veľmi veľkú slabosť. Celý film bol zrejme maľbou prenesenou do pohyblivých obrázkov, alebo čo, ale ja som vydlák, ktorý to nepochopil a minul sa úplne s tým. Jednoducho to je film môjho intelektuálneho zlyhania!(9.3.2012)
-
d-fens
popravde, film ma úplne zmiatol a neviem čo si o ňom myslieť.... samozrejme, výtvarná stránka je opäť barokovo bohatá, zároveň však presná a prísne usporiadaná, dokonalá, veď ako inak u Greenawaya... ale obávam sa že to ja tak jediné, čo dokážem na tomto bizarnom a "enigmovsky" zakódovanom filme objektívne posúdiť. Dejová a významová spletitosť je tvrdý oriešok aj pre väčších odborníkov ako ja (si myslím :) ... ale takmer určite je v tom zakódované niečo z feminizmu-antifeminizmu, niečo z túžby žien po slobodných ("hravých") mužoch, no väčšinou to končí tak, že práve muži sa stávajú hračkami v rukách žien, ktoré si ich podmania.... stratou slobody a voľnosti však muži strácajú aj príťažlivosť, ženám začnú prekážať, nudiť ich.... + nevera, nezáujem, neschopnosť sú tri smrtelné hry, ktoré sa žiadnemu mužovi so ženami neopláca hrať.... ale na intelekt a symboliku Greenawaya som prikrátky, takže je vysoko pravdepodobné, že tieto moje výplody nemajú s filmom nič spoločné.... a možno práve moja priam účtovnícka snaha mať všetko spočítané, zatriedené, a označené (čiže objasnené) je to, čomu sa Greenaway urputne bráni a čo odmieta(26.8.2011)
-
PavelR
Obrazově - výtvarně úžasně ztvárněný film. Balada o mokré smrti na různý způsob.(22.5.2009)
-
dANo
Greenaway je ozaj majstrom filmového umenia a touto hrou s číslami a postavami pripravil ďalšie gurmánske sústo pre filmových fajnšmekrov... :o)(27.9.2005)
-
Flakotaso
Můj druhý film od Greenawaye a opět stejný problém. Stejně jako v Umělcově smlouvě je druhá polovina mnohem slabší a působí utahaně a tak nějak nuceně. Je to škoda, protože co se týče kamery, hudby nebo černého humoru, nemají jeho filmy chybu.(25.11.2010)
-
garmon
…jak popsat, když je dílo mistrovsky vytvořené, ale chybí mu smysl. Ethos detektivky Aghaty Christie mi bohužel pro takovou nádheru nestačil. V Drowning by numbers přitom lze najít mnoho nosných a tíživých motivů postmoderní civilizace – závislost na následnostech a řadách čísel (čas?), všudypřítomné odměňování sexu, či sex jako odměna, feminismus jako fakt i jako nepříjemné vydírání. K tomu připočtěte greenawayoviny jako například obskurní (ostrovní) nonsens „humor“ (bolí z něho čelist), systematičnost v těch nejnemožnějších, úžasňácko/konceptuálno/quasi-humorno/zdlouhavých situacích, zápletkách, pravidlech; ploché charaktery postav-principů (jsou jak karty v Alence v kraji divů), povinný a na odiv vystavený cynismus (když to v jiných jeho dílech funguje, je jeho ekvivalentem „demaskování falešné morálky“), exekutivní vyústění příběhu anebo překrásně vymyšlenou formu celku – s motivy je nakládáno volně, napříč lineární časovou osou, po vzoru variační práce v hudbě. Na straně pozitiv tohoto filmu stojí také již po tolikáté neuvěřitelná (noční!) kamera Sachy Viernyho (i tady už viděno – manýrismus až za hrob, ale nevadil), na straně negativ stojí také stokrát sebou-vykradený Michael Nyman s otravným minimalismem (prodávají se zde znovu celé kusy z jiných Greenawayů). Když jsem si to vše sečetl a odečetl, začal mne příběh i zpracování přibližně ve třech čtvrtinách neskutečně prudit – něco tak přefinancovaného, samolibého (kolonialistická spokojenost se sebou samým) a něco ve výsledku tak ZBYTEČNÉHO jsem od tvůrce ZOO, Kuchaře, zloděje… anebo Dítěte z Maconu nezkousl. Velké zklamání. Slabé **.(8.11.2010)
-
End3R
Co by se stalo, kdyby se staré obrazy holandských a vlámských malířů daly do pohybu? Vzniknul by film, jaký natáčí Peter Greenaway, bezpochyby. Topení po číslech je v tomhle naprosto fantastické: pobřežní scenérie s malými mráčky nad mořem, na zelených prosálkých polích pobíhají ovce, v malých chatrčích se na stolech povaluje ovoce olezlé hmyzem, uvadající květiny jsou téměř dokonalou nabídkou k malířskému ztvárnění. Greenaway si libuje v nahotě, jeho postavy odříkavají bizarní dialogy nepřirozeným způsobem, celý film působí staršně groteskním dojmem (viz. scéna s opilou nahou ženou kyprých tvarů, která na zahradě zápolí s vanou plnou jablek). Pro mě geniální, naprosto originální film, který na Nově určitě neuvidíte.(23.6.2011)