Sedmý kontinent
-
Siebente Kontinent, Der
-
Seventh Continent, The
Drama
Rakousko, 1989, 104 min
Režie:
Michael HanekeHrají:
Birgit Doll, Leni Tanzer, Georg FriedrichObsah
-
Příběh středostavovské rodiny žijící sterilní život v Rakousku je prvním z filmů režiséra Hanekeho, který získal širší mezinárodní ohlas. Chladná studie partnerského vztahu tváří v tvář rodinné krizi. (oficiální text distributora)
Příběh středostavovské rodiny žijící sterilní život v Rakousku je prvním z filmů režiséra Hanekeho, který získal širší mezinárodní ohlas. Chladná studie partnerského vztahu tváří v tvář rodinné krizi. Komentáře uživatelů k filmu (52)
-
iNKa 1104
... rodina, která v bezvýchodnosti všednosti nalezla západ ... v bezbřehé globální nezakotvenosti lovíme rybky zbytků hodnot, které kdysi bývaly nepsaně závazné... dnes zdánlivě vyprázdněný veřejný prostor bez jakýchkoliv pravidel a sjednocujících prvků, kde všechno je možné a každý má nepřeberné množství voleb, klade větší apel na vnitřní bohatost a pevnost jednotlivce a to je velké sousto pro každého ... a Haneke s tím přišel už v roce 1989!(8.2.2010)
-
Šípek
Ten Haneke je normální ďábel, co točí filmy za pomoci sil pekelných.(11.9.2010)
-
bobin
Nuda trvá celou hodinu . Sledujeme všední dny všední rodiny a je to stereotypně k uzoufání. Poslední půlhodina je ale šokující , i když až tak vysoké hodnocení nezasluhuje . A v závěru mě chybělo nějaké vysvětlení celé té tragédie .(10.11.2010)
-
Nebešťan
Beroucí dech(25.6.2011)
-
sidcom
Nejdepresivnější film co jsem kdy viděl. Haneke je vážně magor(1.7.2011)
-
FvP
Viděl jsem pár solidních hororů a thrillerů, ale z žádného filmu se mi neklepaly kolena a nebylo mi jako po průstřelu mozku (mého mozku, ovšem). Mám-li to k něčemu přirovnat, napadá mě jedině Kafkův Zámek: prostě palčivě zlý sen, který rozblemcá a oslizne i východ slunce po probuzení. Potřeboval bych to vidět ještě jednou, abych dokázal říct, čím to tak působí. Ale jsem si skoro jistý, že se nepodívám. Ani vzpomínat se mi nechce.(19.5.2010)
-
killingminds
První a nejsilnější mistrův film. Haneke stvořil dokonale depresivní film o tom, jak je taky možný se vyhnout nastávající rodinný krizi. Už u debutu si stvořil svůj styl, kterej bude do budoucna jenom pilovat - jako že "nic, nic, nic, niiiic, o co tam sakra?.........a doprdele!!!"(26.9.2011)
-
kolosus
Haneke vo svojom debute servíruje bežné dni hoc akého smrteľnika. Jeho zábery na rôzne veci s ktorými sa dá denne prísť do kontaktu, obchod, nákupy, pokladne, stávanie do práce, raňajky, odvoz dieťaťa do školy...a celé to zhrnie do konzumnosti spôsobu života a následne k tomu pripája rodinku, ktorá sa s tým vysporiada po svojom ,dostatočne šokujúco aby divák ostal s otvorenými ústami. Na mňa to teda zabralo.(6.4.2012)
-
diogenés
prozatím se zdržuju hodnocení....ráno jsem přečet dvacet stránek Heideggera, zamyslel se a zjistil, že nevím co čtu....navečer jsem to chtěl spravit Sedmým kontinentem....povedlo se napůl....led a chlad, chlad a led...to snad měl i haneke v plánu....ani stopa po radosti, ani stopa po životě....padesát minut a konečná....krásné záběry na strojové "pomocníky" člověka....pás u pokladny, klávesnici, benzínovou pumpu, myčku...jakoby protihráči člověka...film funguje na základě pomalosti, což je rozhodně pozitivum...a v dnešní době výjimka...(8.7.2009)
-
anonyym
Tohle bylo opravdu něco. Ze začátku se příběh zdá obyčejný, snad proto, že jde o obraz stereotypu, který většina z nás žije. V poslední třetině ale dojde k takovému zvratu, že jsem docela uvítala dlouhé "střihové" pauzy mezi jednotlivými scénami - snad je Haneke vytvořil schválně, aby tak donutil diváka přemýšlet. Možná jen, že se mohl pokusit vztahy v rodině ještě více vykreslit, vygradovat, dovést je až na vrchol (nebo na dno?). Každopádně mě film moc překvapil a s Hanekem nejspíš nekončím ;-)(6.8.2010)
-
pali87
Chorý príbeh jednej rodinky, ktorý v človeku vzbudí priam rozčarovanosť nad konaním postáv. Režisér jednoduchými zábermy kamery zachytáva depresívnosť všedného života vedúceho k tragickému rozuzleniu. Priam desivo znepokojujúci film.(5.7.2011)
-
klapqua
musím sa priznať že som mala na kahánku abych pri tom nezaspala... dlhé statické zábery na bežné činnosti ma do varu neprivádzali, ale celý čas som čakala na niečo čo sa nakoniec vďaka bohu dostavilo... smutné je že sa to zakladá na skutonosti... pri scéne ako splachovali prachy do záchoda som ich na jednej strane obdivovala, na druhú stranu sa vo mne ozval moj doterný vnútorný hlas charity "mali ich dať nejakému domovu, alebo bezďákom".... najsmutnejšie na tom pre mňa bol ten pocit ktorý vo mne zostal... asi hodinu som čumela do steny a premietala o tom, že veď my tak fakt žijeme a celkom ma chytala zlosť a bezmocnosť... rozhodne to neodporúčam sledovať jedincom so sklonom k depresiám(22.1.2012)
