Říjen, 3:4 (festivalový název)
-
3-4x jugatsu
-
Santaiyon ekusu jūgatsu
(Japonsko) -
Boiling Point
Akční / Komedie
Japonsko, 1990, 96 min
Režie:
Takeshi KitanoObsah
-
Kazuo (Dankan) je mladý zasněný mladík, který není příliš aktivní v baseballovém družstvu, kde dělá náhradníka, ani v práci u benzínky. Zde jednou svojí pasivitou vyprovokuje člena yakuzy, jenž se do něj pustí. Kazuo ho ale poraní na ruce. Trenér Kazuova týmu, bývalý příslušník yakuzy, chce situaci vyřešit, sám to ale nezvládne. Kazuo se tak ještě s jedním kamarádem vydávají na Okinawu, kde si hodlají opatřit zbraň. (oficiální text distributora) -
Svérázná homestay u okinawské jakuzy. Odhodlání, snaživost a neobratnost – v baseballu i mezi jakuzou – mohou vyústit v absurdní frašku i rytířské skutky. Ve snímku, který se stal prototypem pro Takeshiho tak typické dokonalé žánrové fúze, se poprvé objevují i jeho milované obrazy moře a hry. (Eiga-sai)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Pohrobek
Mladý japonský nekňuba, kterému to nejde v práci, u dívek, ani v baseballovém mužstvu, se jednou dostane do křížku s yakuzou a do drsného světa japonské mafie se propadá stále hlouběji. Zajímavá konfrontace dvou světů, druhý, paralelní příběh, v němž hraje hlavní roli sám Kitano, je o něco povedenější - především co se tempa a víceméně komediálních (občas značným cynismem zavánějících) nápadů týče. Hlavní linie postupně poněkud ustupuje do pozadí, ovšem je o něco složitější, mnohoznačnější a propracovanější. Výborné jako komedie i brutální exkurze do světa nevybíravé yakuzy.(22.7.2006)
-
O*R*I*N
Vcelku jednoduchý příběh s ještě jednodušší zápletkou sází především na důsledné vyobrazení světa yakuzy a jeho zákonitostí, v určitých aspektech mi Boiling Point připomínal Scorseseho Špinavé ulice. Film samozřejmě táhne podstatnou část filmu Kitanova postava, jejíž bezdůvodné násilné sklony, které neztrácejí především vtip, dynamičnost a určitou míru absurdity, naplňují film prvky tak typickými pro většinu Kitanových děl. Nejde ale jen o míru explicitnosti, kterou film divákovi zprostředkovává; jde i o jistý přesah, který film bezesporu má - např. srovnání začátek/závěr.(13.6.2011)
-
Amarcord_1
85% - Rukopis Takeshiho Kitana je mé divácké duši blízký. Boiling point je plný výsměchu a spikleneckých mrknutí. Typické autorské prvky (např. západní sport, hazard, moře, a hlavně z ničeho nic vybuchující syrové násilí) se nedají přehlédnout. Svou formou i obsahem je film v podstatě nejapně brutální akčňák, ale posledních deset minut mu dodá hned několik významů zároveň. Dynamický film plný drsných překvapení a humoru nepatří mezi Kitanovy zralé vlajkové filmy, ale jeho sledování si vždy dovedu užít. Jako Takeshiho fanoušek je mé hodnocení patrně nadsazené, ale nač se snažit o objektivitu, když zde mám popisovat svůj subjektivní názor?(28.6.2007)
-
Max-Wesslo
Druhá část z Takeshiho yakuzácké trilogie (Violent Cop, Boiling Point, Sonatine) plná násilí a černého humoru, tolik typického pro tohoto japonského režiséra. Našel jsem zde několik paralel s pozdějším filmem Scény u moře. Ale že by se oba nesly ve stejném nenásilném duchu jako Scény u moře, to rozhodně ne. V Boiling Pointu nám Takeshi ukazuje svůj typický film, lépe řečeno typické znaky svého filmu. On totiž Boiling Point ještě dost zaostává za pozdějším Ohňostrojem a Brotherem (a doufám, že i Sonatine, který uvidím zanedlouho). Film se rozjíždí hlavně až ve své druhé polovině, kdy na scénu přijde Beat a svými bizarními nápady a scénkami ihned zaujme diváka (např. v baru). Jedna část se také odehrává na pláži u moře, což se později stal také jeden ze znaků Takeshiho filmů, jelikož v každém dalším filmu se vyskytuje nějaká scéna u moře (nebo se film takto přímo jmenuje). Kitano to v jednom rozhovoru zdůvodňuje tím, že když točí ve městě, plete se mu na placu spousta přihlížejících lidí do práce, což samozřejmě nemá rád. Děj je v podstatě dost jednoduchý, ale v průběhu filmu jsem se občas trochu ztrácel (doteď mi uniká význam některých postav). Vysvětluju si to tím, že Kitano ještě nedokázal postavy napsat tak, aby je perfektně pochopil i západní divák (příp. je to mojí blbostí). Film jako celek mě bohužel nezaujal tak, jak jsem čekal a dokonce si troufnu říci, že je to Kitanův nejslabší film (pořád si ale zaslouží nadprůměrných 3,5*), ovšem scénky přímo s Kitanem jsou parádní. Věřím, že po druhém shlédnutí a doplnění trilogie o Sonatine už budu spokojenější.(18.1.2005)
-
Chrustyn
No, tak mě tohle tedy vůbec nebavilo. Nefungovalo to ani jako komedie ani jako akční film. Nuda, nuda. A ani Kitano to nedokázal zachránit.(13.1.2007)
-
GigaPudding
Líný a apatický mladík, co hraje baseball a pracuje na benzince, nic ze svých povinností a úkolů nedělá pořádně, což ho nakonec dostane do problémů s jakuzou a do nejnudnějšího kitanova filmu. V první třetině jde vesměs jen o baseball a nicnedělání prokládané občasnými trapnými vtipy aby se to nakonec přelilo do druhé třetiny, kdy se mladík zaplete s jakuzou, ale velmi podivným skokovitým způsobem, což je vůbec problém celého filmu, že je to takové skokovité a ještě k tomu se skáče od nijaké scény k nijaké. S jakuzou a místním jakuzáckým trdlem, kterého hraje Takeši Kitano, se kadence neuvěřitelně trapných vtipů ještě zvětšuje až to nakonec přejde i na nesmyslně hloupé násilí, které přinese jediný výrazně zábavný prvek filmu a tím je scéna na karaoke. Zbytek je prostě nuda vedoucí odnikud nikam a celý film vlastně ani nemá pořádnou zápletku a cíl, což se nakonec odrazí i v úplně podivném zakončení filmu. Prostě to funguje všechno špatně a zvlášť když se člověk podívá na to co Kitano opravdu dokáže natočit ať už jde o násilí nebo vtip nebo samotný příběh, což už vlastně dokázal v debutovém filmu přímo předcházejícím Boiling pointu, k jehož režii se dostal náhodou, ale udělal z toho mnohem zábavnější film než bylo tohle. Boiling point bylo velké zklamání od jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. A ještě taky k hereckým výkonům se nedá nic moc říct, protože prostě žádná postava tam ani nemá moc co hrát, až na Takešiho, kterej je ale úplně překvapivě trapnej.(4.12.2010)
-
ScarPoul
Najbzytočnejší Kitanov počin na poli kinematografie. Príbeh o mladíkovi, ktorému sa nedarí a pri napadnutí jedného yakuzáka sa rozhodne pomstiť aj za poranenie svojho kamaráta, tým že sa vydá do Okinawi zaobstarať si zbraň je natočení bez emócií alebo pamätných scén. nebyť samotného Kitana v úlohe bisexuálneho gangstera a pár scén, v ktorých badať Kitanov neočakávaný a roztomilí humor, bolo by to oveľa horšie. Lenže samotný fakt k tomu neprospieva. Od začiatku som vedel ako sa to skončí a koniec je pre samotný vývin hlavného hrdinu absolútne zbytočný a ťažkopádny. Preskakuje sa tu zo scény na scénu, objavujú sa tu postavy, ktorých prítomnosť nie je ani naznačená ani vysvetlená, stotožnenie sa s hlavným hrdinom alebo kýmkoľvek v tomto filme je absolútne nemožné , pretože kamera všetko sníma z diaľky a detailom sa ako keby vyhýbala a tých pár čo sa nájde nám neukazujú emotívnosť ale len ďalšiu zbytočnosť, ktorá tento príbeh podkopáva do vôd podpriemeru. Kitano šliapol vedľa. Ako jeho prvý film v ktorom sa snažil dať aj nejakú tú svoju poetickosť je neohrabaný a je to na ňom vidieť že Kitano skúšal ako to bude vyzerať a až v scénach u mora sa dá povedať že natočil poetický film. Opäť tu zasadil gangsterov a tí to viac menej zachraňujú , lebo s akčnými scénami vedel Kitano vždy robiť, ale na veci nemení nič že sa jedná o najslabší z jeho filmov a aj najzbytočnejší. Vďaka bohu za to že je len jeden.(22.12.2008)
-
Brain-D
Bohužel jsem měl španělský dabing, ale překousl jsem se a bavil se. Kitano je velmi zajímavý režisér, točí filmy velmi lidsky. Jinak film o tom jak vy..... s yakuzou.(18.10.2011)
-
Daweflip
Mám stejný názor jako Max-Wesslo. Nejslabší Kitanův film, přesto to stačí na slabší 4*.(12.3.2006)
-
JimiH
Zatímco "násilného poldu" ještě neměl Kitano výhradně pod uměleckou kontrolu, ve svém skutečném autorském debutu se vyřádil. Zařadil své tradiční motivy - poetické obrazy kombinované s estetizovaným násilím, tenkou hranici mezi dobrem a zlem a sám sebe tradičně obsadil do snad nejkontroverznější postavy snímku. I když jsem značně ovlivněn Kitanovou pozdější tvorbou, byl pro mě tento film i tak lahůdkou.(14.7.2011)