Případy 1. oddělení

"Za slušnou mluvu odpovídá vedoucí ... a to jsem já. Tak mě kurva neserte." Případy 1. oddělení nejsou geniální, ale jsou autentický. Takhle nějak se to stalo, takhle nějak se to vyšetřilo a takhle nějak to u policie funguje. Chvílemi mě až mrazilo z toho, jak je to reálný. Jak se největší idioti dostávají k funkcím, jak se občas ohýbá zákon, jak novináři překážejí při vyšetřování i jak se práská na kolegy. Občas jsem byl skoro až naštvanej na namyšlenost Korejse, aroganci Drápové nebo neschopnost Sršně, ale všechno mě hned přešlo, když jsem si užíval erudovanost Kozáka, mazanost Plíška, odhodlanost Pražáka nebo sarkasmus doktora Vojíře. Vážně pochybuju o tom, že nějaká česká kriminálka někdy nabídne víc než tahle sestava z 1. oddělení. (11.03.2014)

Tak jsem se v posledním díle 1. série dozvěděl, že policie má při objasňování vražd úspěšnost 93%. To je slušné, ale kdybych se do vyšetřování zapojil já, uznávaná kapacita na jakoukoli problematiku, tak by ta objasněnost zaručeně klesla. Já totiž neumím řvát na sprosté pachatele ani sprosté podezřelé, neumím je podplácet cigaretami a neumím je ani obelhávat. To vše detektivové z 1. oddělení zvládají brilantně, i když kpt. Pražák by evidentně nemohl projít přes psychotesty a por. Sršeň by se k policii dostal pouze díky známostem nebo chybou v Matrixu. Ovšem vše nad řadovými detektivy je dokonale ze života - otcovsky přísný plk. Jeřábek, věčně nespokojený (a samozřejmě neschopný) velitel mjr. Korejs, praktický zástupce velitele mjr. Kozák, morbidně vtipný patolog MUDr. Vojíř, skvostně nevrlá státní zástupkyně JUDr. Švihlíková i líný soudce JUDr. Chyňava. Jenom ty případy nejsou až tak skvělé - pachatel je buď znám neuvěřitelně rychle a pak se po něm dlouze pátrá, nebo se čeká na náhodu, případně vše vyřeší vševědoucí mjr. Plíšek. Mě to baví tak na 70%, ale v záplavě všeobecného nadšení mi můj obranný mechanismus velí zaokrouhlit dolů. (04.10.2016)

"Mazej do Karlína! Čeká tě tam takovádle voňavá krasavice. Akorát už ji někdo naporcoval." Tak tohle bylo ze života, asi se to tak stalo, ale to nic nemění na tom, že mě to moc nebavilo. Ono se navíc těžko přehlíží, že policie má vozidla v aktuálním barevném provedení a přitom k výslechu používá psací stroje a kopíráky. No dobře, možná ještě do Prahy nedorazily počítače. A taky se tady hodně řve na sprosté podezřelé. Jinak se jedná pouze o myšlenkový souboj mladého kriminalistického myšlení s chytráckými poznámkami zkušeného majora Plíška. Je to tak těžké uhodnout, kdo má pravdu? (18.09.2016)

"Zrovna dělám vykradenou trafiku. To se má taky konzultovat na Vraždách?" Když Mravnostní nestíhá, tak musí Vraždy makat. Bohužel to makání spočívá v tom, že kapitán Pražák pobíhá s originály spisů po sídlišti, každému týpkovi v teplákách kontroluje občanku, nicméně si údaje nezapisuje a ještě jim vyhrožuje odebráním DNA. Na to, že je to skutečný případ z roku 2001, tak to tu nejednou zavonělo zneužitím pravomoci veřejného činitele. Ovšem připíjení na objasněnost mě hodně pobavilo. (18.09.2016)

"Podle těch babiček má pachatel něco mezi dvaceti a šedesáti, výška 150 až 190, blond nebo černovlasý." Tak s takovýmto popisem by pachatele bez problémů našel i poručík Drebin natož experti z 1. OOK SKPV. Jen jim to bloudění po falešné stopě chvilku trvalo, ale mně se to tentokrát dost líbilo. A taky mě pobavila historická zkušenost majora Plíška o tom, že jak to má kola nebo kozy, tak jsou s tím vždycky problémy. (18.09.2016)

"Dáme si další kolečko po hluchoněmejch." A přitom si zavzpomínáme na nějaká ta trefná arabská přísloví, najíme se kebabu a zasmějeme se kriminalistovi, který si odložil zbraň při domovní prohlídce. A taky odhalíme vraha i televizního informátora, takže za mě to celkem šlo, i když to určitě mohlo jít líp. (18.09.2016)

"Hledáme uprchlého vězně. Máme důvodné podezření, že se ukrývá tady u Vás." Tak ty iniciativně vykopnuté domovní dveře by vám, chlapci, asi takhle jednoduše neprošly, ale to je asi jediná výtka k tomuto dílu. Infantilní Víťa Sršeň totiž vyšetřování vraždy dvojrozměrné mrtvoly vede a přesto nevede s takovým přehledem, že podezřelým je úplně každý a přitom vůbec nikdo. Já bych mu tedy poradil, aby si po výslechu všech laborantů, řezníků a pedikérek zašel vyčistit hlavu za tou dominou Galinou, ale obávám, že by mu to policie neproplatila. (22.09.2016)

"O jejím zadku vím všechno, ale s identikitem nám to nepomůže." Tak tentokrát to trvalo, než někoho oficiálně trklo, že když se oběť nebrání úderům sekáčkem do hlavy, tak by taky mohla být omámená. Major Plíšek je tedy zase o krok napřed, major Korejs o dva kroky pozadu a nervový záchvat pachatelky je na můj vkus moc hraný. Nicméně jsem rád, že chlapci z 1. OOK SKPV našli pachatelku dříve než jsem ji pozval do svého bytu, abych jí ukázal svou sbírku hokejových puků. (25.09.2016)

"Proč jsi nešel za tím dědou? Nebo chceš říct, že to byl tak rychlej děda, že by ti taky utekl?" Tak tentokrát se 1. oddělení moc nepředvedlo. Je mi totiž záhadou, jak mohl major Plíšek vyřešit případ, se kterým nebyl seznámen a v době vyšetřování ležel na pooperačním. Takže je to prý podle skutečnosti, ale je stále těžší tomu uvěřit. Čemu se naopak uvěřit dá bez nejmenších problémů, tak to je byrokratické házení klacků pod nohy vyšetřovatelů, což se mi líbilo a závěrečné kouření doutníků mě taky celkem pobavilo. (26.09.2016)

"Já nevím, co mám říct inspekci." Tak tady se GIBS zbytečně démonizuje. Já mám totiž zkušenost, že GIBS je jen spolek angažovaných kreténu, kteří si libují v potápění policistů. Takže to se tady ukázalo hezky, ale taky se kritizuje ETŘ a to zase až tak úplná kravina není. Nicméně ten paradox, kdy policista honí lumpa a inspekce přitom honí policajta, je naprosto skvělý. Tohle život napsal mnohokrát a je dobře, že to seriál ukázal. A pokud někdo potřebujete nový byt, tak se obraťte na pana detektiva Sršně, tel 606 825 178, ale je možné že místo bytu dostanete žloutenku. (26.09.2016)

"Monika vždycky říkala, že neměl dlouhý jenom to jméno." A o tom to je. Ti osmahlí kluci, kteří čekají v Irsku na azyl, zkrátka mají dlouhé choboty a všechny slečny, pro které je to důležité, upřímně lituju. V tomto případě tedy máme jednu zavražděnou a dva nezvěstné podezřelé a mě to dost bavilo. Zejména přetahovaná kapitána Anděla s popeláři o odpadky byla vynikající, ale i zatčení nesprávného Araba mě upřímně rozesmálo. A taky oceňuju skutečnost, že se tvůrci na závěr přiznali k tomu, že to vlastně ve skutečnosti dopadlo poněkud jinak. (29.09.2016)

"Buďto to psal nějakej totální amatér nebo naopak nějakej chytrej vyděrač." Tak to se nám to pátrání pěkně zúžilo na totální amatéry a absolutní profesionály, přičemž souboj o polapení se odehrává mezi splašeným ÚOOZ a rozvážným majorem Plíškem. Od začátku je samozřejmě jasné, jak to dopadne, nicméně nedokázat s patnácti vozidly zajistit oblast s jedinou příjezdovou komunikací je mimořádné umění. Je-li to skutečně případ ze života, tak si asi našetřím na šablonu pro technické kreslení a trochu si zavydírám, protože mi to prostě musí projít. (30.09.2016)

"Nech ho v tom vycachtat, vole. Zaslouží si to, hajzl." Policajti se snad nikdy nenaučí mluvit slušně a to ani ti elitní s tituly před i za jmény. Ale to nevadí, protože z toho je právě cítit ta autentičnost. Další pravdou je, ředitel chce vždycky výsledky a nenechá lidi pod sebou dělat pořádně svou práci. To je taky fajn. A ještě je dobré poučení, že pečlivost, schovávání účtenek a šetřivost nejsou v případě vraždy tím nejlepším alibi. Jenom mi trochu vadí, že se do toho musel opět obout rybařící major Plíšek, kterého na dovolené rozčílil novinový titulek. Myslím si, že tu analytiku by zvládl i kdokoli jiný. Třeba Víťa Sršeň z Baham. (03.10.2016)

"Ty seš typickej operativec. Jakmile není pachatel na dohled, tak od toho dáváš ruce pryč." Tak to je hodně ze života. Navíc vyšetřovat pokus vraždy bez motivu, indicií, svědků a popisu pachatele je snem každého vyšetřovatele. Samozřejmě zlým snem. Klukům z 1. oddělení se splnil a mě to tentokrát dost bavilo. (04.10.2016)

"S rodičema mluvit nešlo, potom co se po nich prošla zásahovka." Tak tady máme mediálně sledovaný případ, což znamená, že i velitel zvedne zadek ze své židle a jde se ukázat při zatýkání. Tak je to samozřejmě správné. A kdo může za to, když to nevyjde? Samozřejmě podřízení. To mě na tomto případu bavilo nejvíc. A samozřejmě odkaz na Cimrmanovu propracovanou kriminalistickou metodu - podívat se do třídních knih. Jinak to žádný vyšetřovací zázrak nebyl, protože jeden občan dodal fotku pachatele, druhý ho poznal a pak už zbývalo pouze přesvědčit kumpána o tom, aby ho prásknul. To je rozhodně snadnější než "nenápadně" rozestavět služební Fabie v obci, která má 420 obyvatel. (04.10.2016)

"Měla to bejt férovka, beze zbraní, dvacet na dvacet, padneš k zemi - konec." Když si Jablonečtí a Bohemáčtí fans dají třetí poločas mimo hřiště, tak tomu mohou rowdies, hooligans i tifosi jen závistivě přihlížet. V tomto případě k zápasu ani nedošlo a přesto se našla mrtvola, takže závidím všem, kteří museli vyšetřovat, která ruka z davu bodla. Bohužel mě to řvaní na fanoušky i podezřelé moc nebavilo, ale předvádění skinů z hospody nemělo chybu. Jen si nejsem jistý, že to tomu namachrovanému detektivovi tak jednoduše prošlo. (04.10.2016)

"Pomůže ti Dušan. Až to zanese do plánu." Tak o tom druhá série je. Mjr. Vrána je se svou pečlivostí zkrátka naprosto dokonalý, mjr. Korejs svou velitelskou povýšeností mě dokázal skvěle pobavit a to ostatní bylo na obdobné úrovni jako první série. A jelikož jsem v prvním případě zaokrouhloval dolů, tak na druhý pokus bych to udělal naopak, ale tentokrát to není potřeba. (13.10.2016)

"My o hovně a hovno na botě." Tak to je správná reakce vedoucího, když mu volá jeho zástupce. Major Korejs by, i se svým horolezeckým genem, mohl bez problémů vést jakýkoli útvar policie. Tohle bylo opravdu jako ze života. Navíc mě potěšil nástup mjr. Vrány, jehož přísný výraz se patrně nelíbí vůbec nikomu, ale v tomto případě pouze chtěl, aby jeho parťák uměl střílet, aby se při vyšetřování dodržoval trestní řád a rozhodně to nebyl on, kdo odmítl podanou ruku. Předpokládám, že se v dalších dílech bude chovat jako kretén a já budu mít chuť zabít ho 17-ti způsoby holýma rukama, ale zatím bych ho nehaněl, protože tento díl byl skvělý. (05.10.2016)

"Ať chcípnu, jestli lžu. - To bys za ten výslech byl už pětkrát mrtvej, debile." Tak tentokrát byl recidivista skutečně učebnicový a ještě lepší byla neschopnost Sršně, která ho díky vynikajícím hodnocením vedoucích, kteří se ho chtěli zbavit, vykopla z obvodu až na vraždy. A konfrontace "papírového čerta" mjr. Vrány s "neomylným" velitelem mjr. Korejsem mě taky pobavila. Jediný nedostatek vidím v tom, že totožnost "tajemného" Sršňova informátora byla jasná od první chvíle a tím díl přišel o překvapivou pointu. (06.10.2016)

"My si ty dva černochy budeme muset pořádně proklepnout. Možná zjistíme, že jeden z nich je členem ku-klux-klanu." Tak tu máme špetku rasismu a pátrání po tom, kdo nakrájel dva africké studenty. To samo o sobě žádná velká zábava není, ale "zadržení" plk. Landy při šetření v terénu kvůli nezaplaceným alimentům bylo dokonalé. Ještě lepší byl mjr. Korejs, který je snad ještě větší svině než jsem doufal. Začínám mu fandit. Jenom přitom trošku zapadlo to důležité upozornění, že na diskotékách se chodí na záchod až ve chvíli, kdy je dopito, aby to pití někdo "nedochutil". Není to sice žádná novinka, ale opakování je prý matka moudrosti, tak to určitě nezaškodí. (06.10.2016)