Tutti i colori del buio
-
All the Colors of the Dark
Horor
Itálie / Španělsko, 1972, 88 min
Režie:
Sergio MartinoHudba:
Bruno NicolaiObsah
-
Jane žije v Londýně s Richardem. V pěti letech byla svědkem vraždy její matky a nedávno při autonehodě přišla o dítě. Teď ji pronásledují noční můry o modrookém muži, který se ji snaží zabít nožem. Její sestra Barbara jí přesvědčí, aby se zúčastnila černé mše, která jí pomůže zahnat a zapomenout na noční můry. Jane souhlasí a mše se zúčastňuje. Po mši se ale Jane necítí lépe. Spíš se zdá, že noční můry, které měla, se stávají realitou. (Chatterer)
Jane žije v Londýně s Richardem. V pěti letech byla svědkem vraždy její matky a nedávno při autonehodě přišla o dítě. Teď ji pronásledují noční můry o modrookém muži, který se ji snaží zabít nožem. Její sestra Barbara jí přesvědčí, aby se zúčastnila černé mše, která jí pomůže zahnat a zapomenout na noční můry. Jane souhlasí a mše se zúčastňuje. Po mši se ale Jane necítí lépe. Spíš se zdá, že noční můry, které měla, se stávají realitou. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
J*A*S*M
Nejlepší, anebo druhý nejlepší film Sergia Martina, který jsem dosud viděl (nemůžuse rozhodnou mezi jím a Torsem). Divák celou dobu netuší, zda-li se jedná o obyčejnou giallo detektivku, psychologický horor, či dokonce něco nadpřirozeného, což neobyčejně silně poutá jeho pozornost. Navíc je to moc pěkně natočené, poměrně dobře zahrané, s pěknou vizuální stránkou a několika dávkami pořádného napětí. Horror movie of the year(26.2.2010)
-
obitus
Film, který se leckde schovává do škatulky giallo, ačkoli s ním má pramálo společného. Jde spíše o halucinaci slepenou nepříliš složitým příběhem (i přesto se divák občas neorientuje), ve které je důraz kladen na audiovizuální složku. A ta je tak dokonalá, jak jen na začátku sedmdesátých let v Itálii být mohla. Stačí úvodní snová scéna a znalý divák má jasno. Ten neznalý se bude chvíli ztrácet v modrých očích Ivana Rassimova a poté buď propadne kouzlu tohoto nevšedního díla anebo se vrátí zpátky do stáda.(10.2.2011)
-
Karlos80
Třetí martinovské giallo opět jako v jeho prvotině s Edwige Fenech a Georgem Hiltonem, škoda, že už naposled. Toto byl, jak jsem už dříve napsal, přímo reprezentativní italský pár 70. let. Nesdílím názor s uživatelem J*A*S*M, který tento film označuje jako druhé nejlepší, nebo dokonce vůbec nejlepší martinovské giallo. Prní a druhé jsou zatím dle mého názoru nepřekonané, a to i ve svém žánru, navíc je tam ještě "Torso", které jsem jako jediné od Martina zatím ještě neviděl. Překvapivě dobré však bylo i "Your Vice Is a Closed Room and Only I Have the Key", které nepatří zrovna k jeho nejznámějším. Každému se pochopitelně líbí něco jiného, ale když já si už zvykl na grandiózní, vygradovanou zápletku s mnoha spiknutími, intrikaření v ději a na velkou pointu nakonec. Tento film není zas až tak typickým giallem, vraždy tu jsou, ale nejen, jak má být zvykem, mladých krásných žen. Film bych spíše označil nálepkou psychologický a značně i psychedelický thriller. Úvod je skvělý, předznamenává opět něco velkého, divoké sekvence všemožných nočních můr, satanistické okultní rituály za značně halucinogenní atmosféry (à la Rosemary), modrooký tajemný muž s dlouhým nožem, hojně zastoupená je tu nahota a sex (především pak sexuální orgie), hezké lokality (někde v Anglii). Vizuálně je film opět silný a neuvěřitelně barvitý, ale na druhou stranu i dost zmatený (což mi tentokrát trochu vadilo) a místy i nudně monotónní, navíc nějaké zajímavé spiknutí a intrikaření v ději nám taky nenabídne, i když děj se zdá je na první pohled zajímavý. Konec byl tentokrát jasný zcela v žánru obyčejné detektivky s jedním jediným zbývajícím pachatelem nakonec a skoncováním se zlým přeludem. Scéna Edwige ve snu u výtahu a pak náhle za několik minut úplně stejná v reálu byla dobře vypečená, ale to bylo tak vše. Člověk se časem trochu ztrácel a neorientoval asi jako hlavní hrdinka, která nevěděla, jestli je to skutečnost nebo jen zlý sen. Edwige Fenech jako sexuálně frustrovaná Jane zahrála svou paranoidní a poblázněnou úlohu velmi dobře, určitě se jedná o jednu z jejích nejlepších rolí, podobné té Bolkanovské v "A Lizard in a Woman's Skin", navíc ji to v ní snad nejvíc slušelo, člověk je přímo nucen stále ji sledovat, její obrazová přítomnost je prostě jedinečná, to vše se popřít nedá. Škoda jen, že tu nedošlo k nějakému zajímavému intimnímu sblížení mezi kráskami Fenech+Navarro, jak už naznačil uživatel giallo. Lepší průměr 71%. Komentář zde jako devátý v pořadí.(28.4.2010)
-
EdaS
Inspirace Rosemary má děťátko sice značná, ale Martinoova filmařina mě prostě baví. Je to napínavé, krásně natočené (ty barvy!) a na Edwige Fenech bych se mohl dívat pořád.(16.9.2009)
-
Flipnic
Koukal jsem na to po o rok mladším a perfektním Torsu (1973) a furt mi moc nebylo jasné, na jaký to horrorový subžánr koukám. Z nějakého neznámého důvodu jsem myslel, že to bude giallo, ale nebylo. Příběh se točí pořád dokola v halucinogenních a snových smyčkách, což vyloženě nesnáším. Divák přestává rozeznávat co je skutečnost, co halucinace a co sen, stejně jako hlavní hrdina(ka). Hlavní hrdinka je sice nádherný kus ženský a ňadra má první polovinu filmu skoro stále venku, ale to nějak film nezachrání... Vyústění filmu a zjištění proč, zač, nač pak příjde běhěm několika minut a je konec ... Tyhle horrorové subžánry opravdu moc nemusím. Ale musím pochválit perfektní bezchybné technické zpracování a že chtě-nechtě film diváka vtáhne a nepustí, ať divák chce nebo ne...(17.5.2009)
-
giallo
Velice zajímavý a atmosferický mix thrilleru, mysteriozního filmu a tak trochu i gialla. Hned na začátku snímku jsem vzpomenul na Argenta, protože úvodní scéna byla jako vystřižená z Profondo Rosso. A musím konstatovat, že je to zároveň nejlepší scéna filmu. Ta mě dokázala správně naladit a já byl jsem napnutý, co bude dál. Příběh se pak začne pěkně odvíjet, bohužel, je ale prokládán velkým množstvím halucinogeních scén, které mě spíše nudily. Naštěstí je Martino zdatný režisér a dokázal mojí pozornost udržet. Především díky výborné kameře, krásným herečkám a částečně i atmosféře(hudební složka zajímavá) a samozřejmě pointě. Na ty je Martino fakt machr a opět nezklamal. PS:Zajímavé na filmu je, že se na plátně setkali největší soudobé giallo krásky Edwige Fenech a Nieves Navarro, škoda jen, že neměli spolu nějakou "pořádnou scénu".(24.11.2009)
-
Chatterer
Edwige Fenech vs Nieves Navarro. To jsem si nemohl nechat ujít. Obstojný mix gialla a horroru. 75%(23.11.2009)
-
gjjm
Napětí, skvěrá atmosféra, surrealismus, temná ústřední melodie, krásné nahé mrtvé ženy (Ewige Fenech je pro giallovité zabíjení prostě ideální), sny, úchylné barvy, tempo, které vám nedá šanci se nudit a nápady, které nemohou nefascinovat. Na giallo překvapivě inteligentní scénář, dost překvapivý, originální a s inteligentními dialogy, logickým dějem a víceméně smysluplně jednajícími postavami. Snové pasáže jsou geniální, ty "všednoživotní" mají zase smysl, satanistická tématika se v giallu asi nevyskytla a žánru rozhodně neškodí. Skvělá atmosféra, úžasná kamera, nápadité lokace (romanticky laděná scenérie zámku) a nechutně nalíčené oči George Hiltona... Pokud jde o gore, Martino krev umí nejen prolévat, ale taky s ní dramaticky pracovat a využívat ji pro děj a scénář, a to je také cenné - a kdyby všechno gore vypadalo jako oběť při první černé mši, svět by byl úžasné místo pro život. Právě pro tyhle věci giallo miluju. Zatím nejlepší viděný film Sergia Martina, rozhodně patří mezi top 5 nejlepších viděných giall. Myslím, že zrovna tento film může zaujmout i negiallaře a obstojí velmi dobře i ve srovnání s "normální" kinematografií.(26.11.2009)
-
Kangax
Zrejme najmysterióznejší film Sergia Martina. Na hraniciach gialla a hororu. A práve v tom vidím jeho hlavnú prednosť. Vývoj filmu je preto absolútne nepredvídateľný, zamlžovaný hlavne početnými psychoedelickými scénami. Hudba je priam fantastická, presne vystihuje práve prebiehajúce scény, kamera vynikajúca a herecké obsadenie predstavuje vtedajšiu špičku talianskej scény. Kedže som viacej priaznivcom hororu, než akčnej kriminálky tej doby, bol som veľmi spokojný. Martino na vrchole svojej filmovej kariéry, a zatiaľ najlepšie giallo čo som od neho videl.(31.10.2010)
-
p6qwre
Po shlédnutí tohoto gialla jsem si Edwige Fenech přidal mezi oblíbené herečky...(21.4.2008)
-
danoo
Martino sa snaží podľa vzoru Romana Polanského experimentovať s okultizmom. A darí sa mu - ostatne ako všetko do čoho sa pustil začiatkom 70-tych rokov. Jeho grandiózna fantázia v spojení s éterickou krásou Edwige Fenech osvetľuje väčšie či menšie nedostatky v š e t k ý c h . f a r i e b . t e m n o t y.(16.9.2010)
-
messi@h
Trochu zklamání. Úvodní snová scéna je skvělá, a tak jsem se začal těšit na atmosférický horor, který si pořádně podá moje nervy. Ale těch snových, dokola se opakujících scén je trochu moc (zvláště té s modrookým mužem, který do hlavní hrdinky bodá nožem). Hlavní hrdinka je taky kapitola sama pro sebe - sice je opravdu pěkná a opakovaně se nestydí ukázat prsa (čímž si částečně získala moje sympatie), na druhé straně je naprosto neschopná jakékoliv obrany, celý film pořád jen utíká a ječí (čímž zase všechny moje sympatie ztratila). Řve tak, že jsem musel nadšeně souhlasit s její sestrou, když ji nazvala hysterkou. Přesto ve svém hodnocení oceňuju několik věcí: 1. Na rok vzniku to nakonec není tak špatné 2. Na italský horor nezvykle propracovaný scénář (zdůrazňuji ale na italský, jinak to zase taková bomba není), závěrečné rozuzlení dokonce vysvětlí několik nejasností 3. Prolínání snu a reality je docela působivé, škoda, že není trochu různorodější. 55%(16.12.2009)
