Džigoku de naze warui
Why Don't You Play in Hell?
Do poslednej klapky krvi
Režie:
Šion SonoScénář:
Šion SonoKamera:
Hideo JamamotoHrají:
Hiroki Hasegawa, Fumi Nikaidó, Gen Hošino, Šin'iči Cucumi, Džun Kunimura, Tak Sakaguči, Akihiro Kitamura, Taró Suwa, Denden, Mickey Curtis, Tecu Watanabe (více)Obsahy(2)
Bezbřehá krvavá lázeň se rozpoutá ve chvíli, kdy ctižádostiví amatérští filmaři narazí na šéfa japonské mafie, který chce natočit film se svou dcerou. Štáb náhle dostává jedinečnou příležitost - zrežírovat velkou finální řežbu jakuzy! Mezi dvěma znepřátelenými klany jakuzy právě probíhá válka - to však nemůže odradit skupinku dychtivých amatérských filmařů zvanou The Fuck Bombers od splnění jejich snu. Chtějí totiž natočit největší akční nářez vůbec. Před deseti lety vedl mafiánský boss Ikegami útok proti svému rivalovi, donu Mutovi. Teď, když nastal čas jeho pomsty, se ale Muto nemůže soustředit na nic jiného, než je dokončení jeho mistrovského díla - celovečerního filmu s vlastní dcerou v hlavní roli. Snímek potřebuje dotočit dřív, než bude jeho žena propuštěna z vězení. The Fuck Bombers náhle stojí před životní příležitostí - mohou zachytit velkou finální řežbu jakuzy. Navíc na klasický, pětatřicetimilimetrový materiál! Hrátky s peklem jsou komediální reflexí tradičních jakuza filmů v tarantinovském stylu - nakonec dojde i na nejkrvavější lázeň všech dob. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (84)
Zpočátku velká rychle sprintující bžunda, kde skupinka nadšených filmařů-školáků filmuje pouliční násilí z bezprostřední blízkosti a řádně si to užívá - do toho vstupuje dějová linie s galony krve. Režisér-scenárista chrlí nápad za nápadem a zdá se, že dvouhodinová délka na konci vyplivne diváka z kinosálu celého upoceného. Zkrátka něco, co byl před deseti lety schopen natočit šestkrát za rok Takashi Miike. Bohužel, asi po půl hodině se začíná objevovat dějová vata, navíc ubíhající slimáčím tempem a ke konci se to už jen zhoršuje. Finální film masakr je sice krvavý dostatečně, ale už tomu chybí ta lehkost, s jakou v úvodu projížděla japonské ulice filmařská esa Fuck bombers. Na půlnoční film pořádně zábavné, ač ve druhé půlce už znatelně dlouhé a prošpikované scénami, které jen zdržují od zábavné podívané. I tak ale jeden palec a čtyři hvězdice nahoru. ()
Šion Sono natočil Japonský trhák na Tarantinův styl, no ale na mě tohle bylo trochu moc. Klasicky přepálená stopáž zabalená v poměrně zajímavém a originálním příběhu, který poslední půl hodinu vyvrcholí v absolutní Ultra, SPLATTER masakr, který působí bohužel vtipně nikoli drsně. Efekty vytvořené snad v After Effects a celkově zpracování gore je za mě hodně podprůměrné, což hororového fanouška milující gore obrovsky zamrzí. Na druhou stranu alespoň mě potěšila hlavní protagonistka Mitsuko, která je nekompromisní a sexy fena, kterou budete chtít při sledování filmu opíchat k zešílení!! Při sledování jsem si několikrát řekl WTF, REALLY? Japonci jsou holt blázni a jejich forma mi příliš nesedí, byť to dělat Korea na drsnéj, špinavéj,vizuálně dechberoucí způsob, tak definitivně mé pocity jsou mnohem více pozitivnější. Příliš nadšený nejsem, ale jistou kvalitu film rozhodně má a nelituji zhlédnutí.6/10 ()
Nejnovější Sonův film mě nějak výrazně nezklamal, ale ani nenadchnul, trochu lepší průměr, tu čtvrtou hvězdu dávám po dlouhém otálení za závěrečný masakr... I když "tohle není Kill Bill", inspirace jím byla zjevná (hlavně v momentě, kdy Micuko stojí obklíčena jakuzou a provede ten krásný "toč-seč-hlav"). Ze začátku jsem měl trochu problém se do filmu dostat, působil na mě hodně roztříštěně, ale nakonec mě docela zaujmul, pobavil a v některých scénách mě dokonce přiměl k hlasitému smíchu. Také jeho šílenost byla celkem uspokojivá, ale bohužel to byla šílenost trochu jiného druhu, než na jakou jsem u Sona zvyklý a na kterou jsem se tak těšil, takže proto možná ty mé mírné rozpaky... Nečekejte zkrátka žádné velké úchylárny a psychopatologické perverze, jen takový hodně odlehčený japonský gore humor. ()
Hiraka má veľký sen. Chce byť režisérom, ktorý natočí veľkolepý akčný film. Spolu s pár priateľmi zakladá amatérsku produkciu, zvanú "Fuck Bombers". Ich počiatočný spôsob práce je prostý. Zober kameru do ruky a toč čo ťa na ulici postretne. Jedného dňa sú svedkami vybavovania účtov medzi členmi Yakuzy. Po vyhlásení prímeria sa zdá, že ulice veľkomesta budú opäť kludné. Opak je však pravdou. Po 10 rokoch dostáva Hiraka a jeho kolektív "Fuck Bombers" príležitosť dokončiť svoje dielo. Šion Sono je japonský Tarantino. Tento krát si totiž zvolil spôsob spracovania, aký u neho nebýva celkom zvykom. Inokedy ťažký, depresívny snímok je v tomto prípade poriadne odľahčený. Divák ho musí brať s nadhľadom. Pointa príbehu je skutočne banálna a hlúpa. No v tomto prípade to ani inak nejde. Sono zosmiešnil svet Yakuzy, ako sa len dalo (boh vie čo si o tom myslia). Herecké výkony nemá zmysel komentovať. Typické znaky Sonovej tvorby sa prejavujú formou špecifického humoru či samotným záverom, kedy sa film zvrtne na totálny "splater", ktorý nemá žiadnu logiku (!!!). Romanticko - melancholický doplnok, ktorý sa v závere "nečakane" objavuje, je pre Sona najpríznačnejší. Nuž, ale to už je "náš" Šion. Je proste iný ako ostatní. Sme radi že ťa máme :) ()
Satiricky oslavný meta-mix žánrů nejen japonské kinematografie ve kterém už beztak těžce nekonformní Sono posunul hranice své kreativity ještě o stupeň či dva dál. Sono si filmem zřejmě plní svůj sen, míra vášně s jakou je snímek natočen a které je patrná na první pohled se viditelně přenesla i do naprosto špičkových výkonů celého hereckého ansámblu. To že Sono měl scénář 15 let v šuplíku je ale možná důvodem toho, že tempo uprostřed občas mírně klopýtne nicméně filmu to lze zalívat jen stěží. Obratem totiž hned přijdou scény, které přímo přetékají originalitou. ()
Reklama