Reklama

Reklama

Recenze (4)

fragre 

všechny recenze uživatele

Poklesle romantický šlak rodokapsového druhu. Bohužel, zdejší mistr tisíce tváří je dost břídil, jeho masky by snad měly úspěch na maškarním bále či při masopustu, ale jako maskování rafinovaného zločince naprosto selhávají. Takový lapsus nezachrání ani půvaby Karin Dor. Ve srovnáná s tímto působí dobové čs. detektivky jako těžce realistická dramata. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Sympatický Fuchsberger, krásná Dorová, místo činu Londýn, především vykřičená čtvrť Soho, organizace Bílý pavouk, která vám třeba za poplatek odgrágluje vašeho bohatého příbuzného a padouch mnoha tváří. Film se samozřejmě nese v duchu tajemných kriminálek točených v 60. letech, a tak si na své přijdou zejména žánroví příznivci. Film nepřináší nic jiného než koktejl oblíbených ingrediencí - vraždy, honičky, krásná žena, pikle, převleky, tajemný vyšetřovatel, kterého divák odhalí mnohem dříve, než filmové postavy, což byl asi účel, a ještě tajemnější zlosyn. O zábavu se stará především Chris Howland. Za mě dobré. ()

Reklama

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Ze čtyř filmových adaptací románů Louise Weinert-Wiltona je Bílý pavouk pravděpodobně tím nejzamotanějším, na čemž měla podíl především mnoholičná identita hlavního pachatele (v knize má tři podoby, zatímco ve filmu jich má dvakrát víc), jenž působila ve filmu místy (ne)chtěně komicky. V Reinlově snímku je celkem hodně cítit vliv Flemingových bondovských příběhů a románů hard-boiled school, což se tentokrát "nosilo", a je trochu škoda, že se tím vytratil původní obsah knihy, v níž byl například "mazaný opičí pomocník" a odlehlý hrad jako jedno z míst děje - ale budiž. Z pohledu dnešního diváka se na Bílém pavoukovi znatelně podepsal zub času, avšak Joachim Fuchsberger a Karin Dor v hlavních rolích přihráli filmu plusové body, stejně tak svým způsobem i hlavní (mnohotvářný) záporák. V neposlední řadě musím zmínit humornou roli Chrise Howlanda coby Gideona. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Louis Weinert-Wilton ( vlastným menom Alois Weinert ) napísal 4 krinimálne knižky odohrávajúce sa v anglickom prostredí s rovnakou typológiou hlavných postáv ako používal Edgar Wallace a s pomocou španielského koproducenta vznikli štyri filmy ( v poradí Der Teppich des Grauens, Die Weisse Spinne, Das Geheimnis der schwarzen Witwe, Das Geheimnis der chinesischen Nelke ). Tento príbeh "Biely pavúk" je natočený sviežim sposobom so sympatickými hercami a veľkou mierou k slušnému výsledku prispel zručný režisér Harald Reinl. Prvý komentár, tretie hodnotenie. ()

Galerie (19)

Reklama

Reklama