Neposlušný zajíček

Tato protektorátní "disneyovka" zaujme především svým zpracováním. (02.04.2020)

Celkem pěkný barevný film na dobu protektorátu a konce války to bylo fajn, i když je to jen krátké. (27.01.2021)

Ctižádost natáčet filmy po americku byla v české prvorepublikové animaci vidět od úplných začátků, pokud se ale dá soudit z dochovaných výsledků, první dílko opravdu k nerozeznání od některé z Disneyho Švihlých symfonií vytvořila až za protektorátu tahle parta bývalých AFIT'áků a budoucích Bratrů v triku zaštítěná berlínským karikaturistou Möllendorffem, který narukoval k nacistům jako autor námětů pro kreslené filmy vyráběné na popud Goebbelsova ministerstva propagandy – jak vyšším místům vysvětloval ideové vazby mezi nacistickou propagandou a dováděním velikonočního zajocha-zlepšovatele, je mi vážně záhadou. Na druhou stranu mi řemeslně dokonalá nápodoba deset let starých zaoceánských vzorů nepřijde jako něco, nad čím by měl člověk po dalších sedmdesáti letech jásat nadšením. (01.02.2017)

Já si nemůžu pomoct, ale protektorátní animované filmy vznikající pod uměleckým vedoucím a autorem námětů Möllendorffem a dohledem samotného  ministra propagandy Goebbelsem jsou tak strašně o ničem (Neposlušný zajíček, Svatba v korálovém moři, Povětrnostní domeček, a jiné). Důležité bylo, aby se podobaly americkým disneyovkám, které se tehdy v Říši nemohli promítat, takže měli být rozverné a krásně animované, aby se pracující lid bavil pěknými obrázky během ošklivé války. Hlavně nesměly mít žádnou osobitou autorskou vizi, a není se čemu divit, když pracujete pod Goebbelsem, není dobré vystrkovat růžky. Přestože je pro mě vždy těžké vydržet u nich až do konce, dávám jim dvě hvězdy za snahu výborných českých animátorů, kteří si v dusných válečných časech na nich alespoň mohli pilovat techniku. (23.04.2023)