Nastala chyba při přehrávání videa.
  • H34D
    ****

    Michael Mann ve svých tradičních trademarcích přináší kriminálku, kde ke smrtelným zbraním patří kromě pistolí a samopalů také chytrý mozek za klávesnicí. Ač samotná zápletka zní béčkově, zpracování je dosti realistické. Hackerství spočívá v divácky srozumitelných tricích a podvůdcích, např. v phisingu, tzn. úkony typu "čáry máry fuk a mám peníze na účtě" se snaží Mann snižovat na minimum. Atmosféra filmu je velmi dobrá a může za to kvalitní audiovizuál. Použití kamery je zde naprosto perfektní, zejména musím vyzdvihnout, že tak realistické a po všech stránkách brilantní přestřelky jsem neviděl ještě vlastně v žádném filmu! Dočkáme se sice jen dvou, ale obě berou dech. Díky tomu nakonec odpouštím i ten slabší béčkový scénář... 7/10(14.1.2015)

  • Allien.9
    **

    Filmy Michaela Manna (s výjimkou mrazivého „Collateralu“) nemusím, a i když jsem dosud neviděla „Nelítostný souboj“, nemyslím si, že by na mém názoru něco změnil. Ani „Hacker“, režisérův nejnovější super-počin, neskončí jinde než v zaprášené krabici kdesi v raději zapomenutém zákoutí mého movie-mind palace a mám k tomu hned několik důvodů. Narozdíl od jiných Mannových filmů (např. „Miami Vice“) je totiž nejen nezáživný, je navíc ultimátně blbý a za kameru jako bych točila rodinnou slavnost na zahradě, která se spustí vždy, když dojde k souboji tělo na tělo, bych vraždila. Už mám po krk „obyčejných chlapíků“, kteří během dvou dnů perfektně ovládají zbraně a bez problémů rubou dobře vycvičené žoldáky. Tohle bych pochopila u Jamese Bonda nebo u Johna McClanea, ale u vysvalovaného, napomádovaného hackera / crackera, který za celý život držel v ruce maximálně tak myš od počítače (nebo jisté části sexy Japonky, která je ve filmu beztak jen proto, aby měl hlavní hrdina s kým spát)?!? Urážka mé inteligence a dvě hodiny života v trapu.(31.1.2015)

  • Rover
    ****

    Od prvních záběrů jasně rozpoznatelný Mann tentokrát netočil podle vlastního scénáře a je to znát. Samotná zápletka je klasickou báchorkou o geniálním zločinci, který je nucen spolupracovat s vládními složkami, aby společně přemohli zákeřné gangstery. Ve filmu najdeme celou řadu poznávacích znaků Mannovy režie - dlouhé záběry na noční města, ostrou digitální kameru, precizní zvuk, brilantní přestřelky, ale pouze pokus o nenápadné vykreslení povah hlavních postav. Přesto Hackerovi něco zásadního chybí. Jsem přesvědčen o tom, že je to výrazná hudba, která v Mannových filmech mívala tradičně obrovskou váhu a narační důležitost. Podobně jako tuším již v Public enemy se režisér vzdal využívání rockových a popových písní a hudbu velmi upozadil. Když už se zdá, že pozvolna sílící tóny elektrické kytary vygradují podobně jako v Heatu, tak je track utnutý. Zpěv uslyšíme pouze jednou, navíc se jedná o lacinou kopii Lisy Gerrard, kterou Mann pro filmovou hudbu objevil. Nejnovější film mého oblíbeného režiséra tak stěží dosáhne na čtyři hvězdy.(7.11.2015)

  • Douglas
    *****

    Hacker vskutku vyžaduje hodně proměn diváckého rámcování - rámcování toho omšelého (logicky děravého příběhu), toho ozvláštňovaného (nenápadně sofistikované vyprávění plné odboček a zdržovacích prostředků) i toho převážně ozvláštňujícího (stylové postupy) -, pročež ho lze jen s obtížemi doporučit každému. Mohu-li si však dovolit cinefilní poznámku: osobně jsem v kině za poslední rok neviděl impozantnější film. Více poznámek tradičně zde.(20.1.2015)

  • Radko
    ***

    Zadanie potešiť vykladačov a analyzátorov filmu banálnou story a pritom ponechať naimplantované všetky mocenské klišé o spravodlivo spravovanej spoločnosti, ktorú netreba systémovo meniť sa režisérovi Michaelovi Mannovi podarilo na výbornú. Veď sa len pozrite čo sa obhajuje: USA je ochotná - v záujme odvrátenia závažných zločinov, rodiacich sa v mysliach od vlády odtrhnutých mamonárskych a psychopatických hackerov - spolupracovať aj s ideologicky odlišnou Čínou. Ba čo viac - v prospech záchrany čínskej jadrovej elektrárne neváha z väzenia vypustiť počítačového zlodeja, odsúdeného na mnohoročný trest. Policajné zložky ako aj nadšenci z prinútenia obetavo bojujú proti zlu, rodiacemu sa kdesi v marxistických hnutiach Kolumbie a Nikaraguy. Posedieť si v americkom lapáku nie je najhoršia skúsenosť: z počítačového fachmana urobí zdravotne a telocvične perfektne vybavená USA basa za pár rokov kung-fu Terminátora. A teraz trochu kladov. Abstraktne pôsobiace vizuálne jazdy vírusov potrubiami a káblami sietí v podobe rútiacich sa svetielkujúcich iskričiek boli fascinujúce. Celkom fajn bol nejednoznačný záver. A teraz opäť kritika: chémia medzi ústrednou mileneckou dvojicou bola nulová. No a príbeh (po odhliadnutí od ideologických podrazov)? Taký jednoduchší dobrodružný film, kde celý čas čakám, kedy to už príde: pointa alebo aspoň jej popretie, nabúranie, prelom: a ono nič. Bum, Jeb, Rách: hotovo, vyřízeno. Ideme, letíme. 56%(11.5.2015)

  • - Len druhý film Michaela Manna, ktorý bol natočený technikou Anamorphic, ktorá umožňuje nakrúcať širokouhlý obraz na štandardný 35 mm film. Prvý bol Neľútostný súboj (1995). (Hudakfilms)

  • - Originální název filmu je Blackhat (černý klobouk). Toto je moderní anglické označení pro hackera, který se nezákonně nabourává do počítačových systémů pro vlastní potěšení, z pomsty nebo pro osobní výhodu. "Black hat" je tedy synonymum kyber-zločince. Označení je převzato z americké kinematografie, kde ve westernech 20. až 40. let minulého století padouši nosili černé klobouky a kladní hrdinové převážně bílé. Analogicky k tomu označení "White hat" (bílý klobouk) v internetové terminologii znamená eticky jednajícího hackera. (Aelita)

  • - Námět filmu byl inspirován případem Stuxnet. Stuxnet je počítačový červ objevený v červnu 2010 běloruskou firmou VirusBlokAda. Stuxnet využívá běžný program prodávaný firmou Siemens. Je vůbec prvním odhaleným červem zacíleným na průmyslové řídicí prvky. Může zničit plynová potrubí, úpravny vody, vyřadit z provozu jadernou elektrárnu či způsobit explozi továrních kotlů. Existuje domněnka, že Stuxnet cíleně vyvinul Izraelem a zpravodajské služby USA proti íránskému jadernému programu. Americký novinář David Sanger ve své knize "Čelit a skrývat: tajné války Obamy a úžasné použití americké síly" uvádí, že Stuxnet byl součástí anti-íránské operace "Olympijské hry" americké vlády. (Aelita)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace