Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gemini
    **

    Michael Mann je jeden z mých top režisérů, a z mého pohledu to byl vždy muž, který dokázal přivodit výjimečné zážitky. To platí i nadále, bohužel už ne v pozitivním smyslu, neboť výjimečnost mé zkušenosti s Hemstrem spočívá v tom, že jsem poprvé za několik let u filmu usnul. Podotýkám, že cca čtvrt hodiny před koncem, kdy byste u takto žánrově/příběhově situovaného filmu čekali, že napětí bude vrcholit:) A protože se Mannův tým tentokrát dopouští ještě mnoha věcí zcela nedůstojných jeho legendy (zejména pokud jde o naprosto elementární logiku celé zápletky), budu tentokrát zcela bezostyšně SPOILEROVAT. Z nějakého důvodu si Mann jako scénáristu vybral Morgana Davise Foehla, poměrně mladého, ve světě filmu se pohybujícího člověka, jehož jméno ale doposud nebylo spojeno s žádným hotovým scénářem. A vzhledem k výsledku jménem Blackhat cítím potřebu říct, že pokud bylo před časem jméno MDF spojováno se scénářem filmové adaptace Mass Effectu, pak na to jde reagovat jen slovy "bože chraň", případně naopak: "Apage, Satanas.";) Jestli to nepřeháním, říkáte si? Tak OK, vezmu to popořadě - na počátku prý byla Mannova touha udělat film bez tradičních hackerských klišé, takže se prý hodně mluvilo s lidmi z NSA, CIA, SSSR, OPBH, RVHP a kdovíodkudještě, a načetlo se třeba něco o Stuxnetu (což je jen tak BTW první veřejně přiznaný jednorázový cílený virus, o kterých psal svého času William Gibson)... a pak asi na plac zavítal jiný dodavatel psychotropního matroše, nebo možná osoba horší samého ďábla, Damon Lindelof, protože někoho napadlo, že nejlépe se těch klišé zbavíme angažováním asijské krásky a (podle některých žebříčků) nejvíce sexy muže planety, a dáme jim role nejvíc mega hustých počítačových mozků na světě - a aby to nebylo málo, tak Thorovi, kterému se tu z nějakých pochybných kamuflážních důvodů říká Hathaway, přihodíme ještě nějaké ty "mad combat skillz", aby mohl hezky mano a mano vykuchat ostříleného žoldáka (BTW u TOHOHLE chlápka opět vynikající casting, který pro tyto role Mann standardně získává; Ritchie Coster boduje každou sekundu na plátně) nebo - v první akční scéně filmu, tj. v jeho čtyřicáté minutě - ztřískat trojici korejských ranařů. Přičemž po té druhé zmíněné bitce následuje "sexual intercourse" s asijskou kráskou, což moje těžce zkoušená mysl nemohla než spojit s brilantní hláškou Velkého Šéfa Loba: "Čus prsatice, taky ste z toho masakrování celý nadržený?":) A když jsme u těch těžkých zkoušek, proč proboha musíme sledovat, jak vnitřkem počítače běhají bílá světýlka? A proč ty k uzoufání zoufalé dlouhé minuty zoufalství v podobě plků o "vězení mysli", "otevření očí", a blablablabla? Ale ono je to bohužel ještě o něco horší, protože problém je na samotném začátku - PROČ proboha, když vám jako hlavnímu padouchovi nejde o nic jiného než o peníze, neprovedete pár takových krádeží jako je ta ve filmu zachycená, ale přitahujete pozornost všech bezpečnostních služeb světa útokem na jadernou elektrárnu, "krytím" svých aktivit skrz komando žoldáků, a naprosto nesmyslnými (byť opět v Mannově podání precizně zpracovanými a patřičně brutálními) přestřelkami, abyste mohli způsobit přírodní katastrofu, která zahýbe burzami tak, že se konečně napakujete? Zkráceně řečeno, pokud čekáte na postu hlavního záporáka alespoň někoho jako byl Strannix Tommy Lee Jonese, budete hořce zklamáni. Ale budete se přitom alespoň moci nepříčetně chechtat, protože na vlastní oči uvidíte, jak se ve spořádaném indonéském průvodu můžete bez způsobení jakékoliv paniky producírovat s vytasenou pistolí i lecčím větším, přičemž očekávatelná panika vypukne až ve chvíli, kdy se začne střílet:) Michael Mann v podobě Blackhata natočil film, který je částečně k smíchu, a částečně k pláči, a který nefunguje jako drama živoucích postav, jako akční film, ani jako fetišistická "konečně to někdo nezmršil" modla ajťáků. A pokud v tom někteří filmoví vědátoři (třeba Douglas) vidí nějaký umělecký záměr, tak good for them, ale z mého pohledu by se na film mělo především dát dívat. Být to o dvacet minut kratší, tak bych asi se šedesátkou neváhal, ale ono to má čistého času 124 minut, a to je opravdu teror. A ne kybernetický. 50%(23.9.2015)

  • niethustra
    **

    Na první pohled očividně snaha o sofistikovanou parodii. V hlavní roli dvoumetrový Adonis s vězenským sestřihem tak důmyslným a pevným, že ho ani kulka nerozčísne. Otázkou zůstává, parodie na co to měla být. Pokud na reakce filmových odborníků, které ten film vyvolal, bylo by to za pět.(17.4.2015)

  • castor
    ***

    Michael Mann je něco jako otec, který jezdí s kamionem. Synek ho vídává málo (Mann si dává hodně velké pauzy), hodně se na něho těší, a když už přijede, je plný zážitků. Mě si získal mnohokrát. Nelítostný souboj, Insider, Poslední Mohykán, Collateral. Teď chtě nechtě úkrok stranou udělal. Jeden z nejosobitějších amerických tvůrců nabízí příběh o tom, jak si čínské a americké tajné služby nevědí rady s hackerem, který nadělal neplechu v jaderně elektrárně, a tak musejí z vězení vytáhnout špičkového experta, který v něm má o tom, koho všeho okradl, přemýšlet nějakých 15 let. Blonďák začne bušit do klávesnice, erudovaně se u toho tváří, tu a tam sundá tričko, aby bylo jasné, že u počítače se nemusí jen tloustnout, a postavy okolo si mezi sebou začnou na můj vkus docela nezáživně vykládat. A prakticky hned mu důvěřovat. Občas se něco semele, jinak je to ale na mě mnoho kódů a nul. Napětí kolísá, zábava chybí. Příběh drhne. A nestrhne. Chris Hemsworth vytasí pár zadumaných pohledů, Mann volí nadávky přes klávesnici, namísto toho, aby nás těšil tím, co umí nejlépe – atmosférou a akcí. Ta přijde, dvakrát (bohužel finále nemyslím) je skvostná, ale celek prostě neuteče tak rychle, jak bychom si přáli. I přes fajn hudbu nebo kameru, která mě při minulé zastávce léta páně 2009 rozčilovala a mnohdy připomínala spíš záznam nějakého videoamatéra než renomovaného tvůrce. Nějaké zásadní zklamání necítím. Jednou to přijít muselo. Snad nepřijde další příděl za příliš dlouhou dobu.(16.4.2015)

  • POMO
    ***

    Realistická a setsakra vážna Mannova forma opäť funguje parádne a jedna scéna, bohužiaľ nie tá finálna, je strhujúca i dopadom na vývoj príbehu. Hemsworthova nekompromisná postava hackerského trestanca dodáva filmu grády, je dobrým ťahúňom. Problém je ale v scenáristickej báchorke, ktorá proste nie je chytrá a prepracovaná adekvátne k unikátnej Mannovej forme (a viacej by jej to svedčalo v podaní béčkového rěziséra a s Wesleym Snipesom). Mannove filmy nepotrebujú komplikovanú zápletku. Sú silné v psychologickom portrétovaní hlavných hrdinov, a ich osudovom zasadení do banálnych, ale ostrých kriminálnych komplotov. Hacker pracuje s nebanálnou krimi zápletkou a bohužiaľ podáva príliš zjednodušene ako ju, tak i psychologickú kresbu postáv.(14.1.2015)

  • flanker.27
    **

    Před dvaceti lety vznikl Mannův opus magnum Heat. Ve stejném roce vznikl i jiný film, Síť, thriller, ze kterého mají počítačoví nadšenci dodneška srandu, stejně jako z prakticky všech jeho následovníků. A teď tu máme film, který točí režisér Heat a odehrává se zčásti na stejných elektronických dálnicích jako Síť? Je počítačové/hackerské téma pro filmaře natolik nerozlousknutelné (ve filmu to až dosud snad vždy dopadlo blbě), že si na něm vyláme zuby i Mann? Ano, je mi líto, ale je to tak. Manna mám rád, Heat, Collateral i ti Veřejní nepřátelé jsou mé oblíbené filmy, ale tentokrát to moc nešlo. Sice nejsem moc sto posoudit samotnou počítačovou stránku věci (i když pochybuju, že se při hackování počítače na jeho základní desce rozsvěcí světýlko), ale způsob, jakým je dle filmu možno vyřídit jadernou elektrárnu je vyloženě veselý. A to jsme na začátku. Nechme teď stranou technické (po)divy a přejděme k hlavnímu problému - ději a postavám. Předně postavy. Formování týmu specialistů, který si má poradit s útokem rafinovaného hackera, je jako z jiné planety. Takže, Čína nominuje ze své miliardy svého zřejmě jediného vojenského odborníka na počítače, který, aby na to nebyl sám, a aby se do filmu dostal nějaký ten romantický element, si na posilu vezme svoji sestru (proč, to za chvilku) a Amerika svého nejlepšího hackera v base (protože to je Číňanův kamarád). Jo, přesně tak, hacker, který je prý nejlepší a který se nechal před pár lety amatérsky chytit (a kterého překvapují technické možnosti amerických zpravodajských služeb) má pomoci chytit nepolapitelného zločince, kterého ty samé americké a navíc i čínské bezpečnostní sbory chytit nedokáží. Mno, a aby se nám tu posílilo pouto mezi národy, pochopitelně prakticky hned si čínská sestra a americký bratr - totiž hekr - padnou do náruče. Přičemž jejich romance a vzájemný cit jsou asi tak uvěřitelné jako že si Číňani odhlasují v příštích deseti letech přijetí americké hymny za vlastní. Ústřední trojka je podporována víceméně postradatelným cannon fodderem z obou stran (byť jeden americký šerif zvládne s pistolí víc než celá speciální jednotka čínské policie). Přičemž poté, co dojde k prvnímu přímému střetu s nepřítelem, jako kdyby naprosto přestal zlotřilý nepřítel Američany i Číňany zajímat a zbývá to na pozůstalém duu, které alespoň získá osobní motivaci, proč si to s protivníkem vyřídit. A pak samotný ústřední zlosyn a jeho tým, kteří v konfrontaci s kýmkoli jiným než hlavními hrdiny jsou neporazitelní, zatímco v konfrontaci s nimi jsou to absolutní lamy. Pak se dozvíme, kdo je oním zlosynem, zjistíme, že je nám to vlastně jedno, zazvoní zvonec a pohádky je konec. Škoda, ale moc pozitivního toho neřeknu. Ani ty přestřelky tentokrát nejsou nic moc, snad až na typicky mannovský zvuk, ale postrádají logiku a taktiku (zvláště když je potřeba se zbavit méně důležitých postav).(17.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace