Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sarkastic
    *****

    „Co to děláš?“ – „Řežu sklo.“ – „Laserový ukazovátko neumí řezat sklo!“ – „Cože? To je teda pěkná nuda!“ Před projekcí jsem doufal, že dvojka nepůjde oproti jedničce s kvalitou moc dolů a alespoň trochu se pobavím. To jsem se však silně přepočítal, dost možná kvůli předsudku vůči pokračováním, který jsem zprvu sdílel se skeptickým nadřízeným („Komisař věří, že k tomuhle fiasku došlo, protože nešlo o stejnou akci v přestrojení za studenty jako prvně. Nechápe, že podruhé je to vždycky jenom horší.“). Ano, začátek je slabší, nepříliš vtipný a těžkopádný. Ale postupně se film začne rozjíždět, a to do takových otáček, o kterých se předchozímu dílu ani nezdálo. Objevují se zde komentáře, které dílku vytýkají opakující se vtipy a označují ho za vykrádačku jedničky…ale přesně o to ve 22 Jump Street jde! Snímek je z docela velké části vystavěn na odkazování se na předešlý film (a nejen na něj), sám se kvůli tomu opravdu více než podařeným způsobem neustále shazuje („Ještěže je přes ulici ještě větší opuštěný kostel.“ – „Jo. To je teda náhoda!“), dává důraz na uvědomělost postav, vysmívá se nejenom ostatním žánrovým počinům („Řekni něco drsnýho, až to hodíš!“ – „Raz, dva, tři! Něco drsnýho!“), ale právě také všem těm pokračováním („Dělejte to samé jako minule. Všichni budou spokojeni.“). Když jsem se zmínil o uvědomělosti postav, je potřeba říct, že spousta hlášek je dvojznačných, v prvním plánu mají čistě pobavit svým obsahem, v tom druhém však nějakým způsobem upozornit na to, že hlavní hrdinové moc dobře vědí, že jde o sequel. Co se týče humoru jako takového, jeho škála je opravdu různorodá, od těch nejjednodušších a nejprvoplánovějších vtípků přes opravdu chytré hlášky. Sem tam tvůrci rádi vsadí i na něco trapného, co je vystupňováno až do vtipně absurdního (první záchvěv se objeví během maximálně uhozeného improvizovaného Schmidtova vystoupení na pódiu). Ale jak už jsem naznačil, podobně jako první díl se film čím dál víc rozjíždí a ke konci chytá neuvěřitelné grády, při kterých jsem s postupující projekcí brečel smíchy čím dál častěji. A právě konec, který se protáhne až do závěrečných titulků, je v jistém ohledu geniální-jasně, beru fakt, že se už v nějakém tom filmu pokračování podobným způsobem shazovala, ale nevěřím, že v takové míře a gradaci („Nikdo si toho nevšimne“). A krom úvodní dvojice je potřeba ještě zmínit další 2 postavy: kapitána-otce, jenž je o mnoho vtipnější než v minulém dílu („Jestli umřu, tak vás oba zabiju, zkurvysyni!“), zvláště při one-man-show pasáži s rodinnou večeří. A pak také zprvu nenápadnou spolubydlící Mercedes, která ke konci snad s každým otevřením úst vypustí nějakou hlášku („Je to strašná nuda. Nikoho ani nezastřelili.. proboha! Hihi, to tě vážně střelili hned po tom, co jsem to řekla?“) a její „bitka“ se Schmidtem je prostě parádní („Děláš si srandu? Plastem to nebolí!“). Tvůrci zkrátka ví, co divák znalý prvního dílu chce, a to mu taky, s pořádným nášupem navíc, dají. A já jim za to děkuju slabším, ale plným počtem. „Nebudeš to rozpitvávat, že ne?“ – „Ne.“ – „Nevadí ti jen tak si občas vyrazit.“ – „Jo, teda ne. Jsem rád, žes to řekla.“ – „Nevím, jestli se mi líbíš za střízliva.“ – „Jasně. A ani trochu mě to nebolí.“(15.1.2015)

  • Pilda17
    *****

    21 Jump Street byl kvalitní, ale do úplné dokonalosti něco chybělo. 22 Jump Street také není dokonalý, ale pobaví 3x více a za to by měl být každý divák rád. Více takových komedií, protože v této době narazit na nějakou kvalitní je docela problém. Bavil jsem se jak dlouho ne a odpustím i to klišé a obyčejný příběh .. 9/10 = 90%(27.9.2014)

  • Slasher
    ***

    Docela nápaditá komedie, která ale pro mě osobně ztrácí vtip svým obsazením (Hill mi pořád přijde spíš druhá liga a Tatum mi nějak celkově nesedne sem do toho žánru, ač do role natvrdlíka pasuje). Chemie hlavní dvojky mě netáhla ani podruhé, každopádně Ice Cube byl výbornej.(2.11.2014)

  • RedAK
    ****

    Miluju zdejší psavce, skutečně! Vždy když se dodívám na podobný film, tak si pak najedu na jeho profil, seřadím si komentáře podle hodnocení a neskutečně si ujebávám nad odpaďákama. A kromě toho si ty lidi v myšlenkách také představuji. Vždy se jedná o forenzního artového kritika s elegancí broušeného diamantu, duší umělce a srdcem romantika, který si libuje v hloubavém přemítání nad skrytými smysly Bergmanových děl, vyprané prádlo si věší zásadně při západu slunce a s výrazem trudomyslného poety každé ráno snídá dietní bio džus obsahující stoprocentní výtažek z brusinek, které při úplňku měsíce natrhaly v lesích pod alpskými horami kouzelné víly bez spodního prádla. Prostě lidé tak zábavní, že v jejich přítomnosti zvažují sebevraždu i neživé předměty. A naproti nim stojím já; totálně kreténský mámvpičista s elegancí pásového oparu, duší od kola a ledvinou neznámé oběti automobilové nehody, který si libuje v hloubavém přemítání nad skrytými bradavkami Kate Upton, prádlo si zásadně nepere, natož věší, a každé ráno snídá cigaretku ranní pro kvalitnější sraní. To si pak bez výčitek večer hodím na ovarem vycpanou vanu laptop, dekou si přikryji své otylé nohy, pustím si podobnou americkou oPičárnu a zatímco si ve výstřihu zlevněného svetru z Lidlu lovím pár zapomenutých hranolek ze včera, tak se chechtám tak burácivě, až mi na monitor prská sopel. Někdy je zkrátka úžasné být normální. Přál bych to zkusit všem.(15.12.2014)

  • FlyBoy
    ****

    Predpokladám, že ono návykové čaro potrhle zábavnej a podaním vynachádzavej bromance to - podobne ako u jedničky - nadobudne až po pár reprízach. Z fleku však môžem konštatovať, že toto bol (opäť) krutý náklad bezprostredných gagov, intertextových narážok a hravých digitálnych vychytávok a za menej cenný ho považovať netreba. Niektoré hefty už samozrejme hraničia s trápnosťou, ale to je pominuteľné riziko podnikania, pri ktorom nemožno očakávať, že každá sranda bude univerzálne srandovná; v konečnom dôsledku je to aj tak len o uhle pohľadu a pravdou v tomto prípade ostáva, že neohrabane trápne sa velice rýchlo vie obrátiť v pôsobivé a fresh. Trochu mi vadila väčšmi rozháraná a nedôsledná hudobná dramaturgia (až ten Diplo to pri konci na chvíľu vykompenzoval), ale čert to vem, bavil som sa prevažne kráľovsky, potešilo ma, že si tvorcovia všimli mojej poznámky na margo Cubovho akcentu (straight outta Compton) a použili ju v príbuznom kontexte:) a ta nevyhasínajúca chémia medzi Hillom a Tatumom, je fakt skvelá. Dúfam, že si to za nejaký ten čas spolu dajú aj v dvadsať trojke.(28.7.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace