Keoma

Dnes by člověk řekl asi cool. Nevím zda v sedmdesátých letech byl tento termín tak běžně užívaný jako označení pro něco stylového, ale to je jedno, Keoma je prostě cool. Parádní akce vyšperkovaná slow-motion při zásahu sice nemusí každému sednout, ale mě to nijak nerušilo a užíval jsem si dalšího ocelového hrdinu Franca Nera, výbornou hudbu a skvělé padouchy, zejména Keomovi bratři se povedli. Jen ten mystery konec a rodinné zúčtování už mi přišlo trochu navíc. (03.12.2013)

Keoma je western, který má hutnou, místy až apokalyptickou atmosféru, v níž dominuje uhrančivý až démonický Franco Nero alias Keoma - drsný míšenec, jenž jde s pěstmi, kolty, nožem a puškou vstříc spravedlnosti. Ačkoliv se zpočátku jeví jako neohrožený hrdina, můžeme ke konci snímku sledovat, že i on chybuje a mnohdy se štěstím vyvázne jisté smrti. Vynikající hudba dokonale dokresluje jednotlivé scény. Toto je snad první ryze italský western, jenž mě bavil dějem, herci, hudbou a zpracováním scén včetně všech přestřelek a rvaček. Potěšila mě i role Woodyho Stroodea, kterého všichni známe z úvodu kultovního giganta mezi westerny. (22.12.2010)

Kdysi jsem se rozhodl hodnotit špagetozápaďárny jako samostatnou filmovou odnož. Když pominu takové veličiny jako Corbucci, nebo Leon, jedná se většinou o naprosté srajdy. Ovšem roztomilé srajdy. Takže abych mohl dát nějakou tu hvězdu navíc oproti zbytku všech těch movie okolo, proto to svébytné hodnocení. - No a na tohle jsem koukl znova po mnoha letech a desítkách dalších špageťáren. Až mně vyděsilo jak špatné to je i v kontextu jiných italských (případně španělských) konin. A tentokrát to nezachránili ani ty modrý voči pana Nera, či rozverná vybíjená. Hudba děs, dialogy sranda (nechtěná) ultra děs, dresy sranda, příběh (? to jako fakt ta těhotná pani v nesnázích?) hovado, kydlení prčanda. Dva příklady za vše: na konci povídá paní smrtka (?) panu Keomovi držíce v ruce novorozeně - ,,počkej, vem si ho, bez tebe zemře, potřebuje tě!" A co na to pan Keoma?: ,, nepotřebuje, je totiž svobodné a kdo je svobodný, ten mě nepotřebuje!!" Tak. No a v úvodní scéně se najednou ozve výstřel a jeden pán má najednou v ruce zapíchlý nůž!!! Ten po něm hodil ani ne půl kilometru vzdálený pan Keoma. Ten zvuk výstřelu si vykládám tak, že ten nůž letěl nadzvukovou rychlostí a jednalo se tak zřejmě o sonický třesk. A tak to jde celý film, jedna scéna za druhou ... . (18.02.2024)

Mysteriózny western som ešte v živote nevidel. Je dosť možné že zaritým špageťákom vadili prechody a snové výjavy Franca Nera ktoré sa priamom slede lámali s realitou a človek nevedel či to Keoma sníva alebo nie. Mňa to však nesmierne bavilo keďže to bolo celé zabalené do originálneho spaghetti westernu zo všetkým čo k tomu patrí. Colti, drsný chlapi, pekelné pohľady neustále pribúdajúce mŕtvoly, vynikajúce pohľady kamery atď. Soundtrack bol tiež zaujímavý.. bol taký nepokojný, záhadný. Za takú najlepšiu scénku považujem určite tú "štvor centovú". Tam sa s tým režisér pohral úplne do dokonalosti. štýl a namyslenosť nechýbali úplne nikde... Slow motion vraždy mi tam však vadili nie že by to bolo vyslovene zlé ale nehodilo sa to tam... Tento film stojí 4 centi... Prečo tak málo ,..... To je cena 4 hviezdičiek (01.01.2014)

Ucházející variace na o deset let staršího Djanga, aneb Franco Nero zachraňuje další krásku a městečko před padouchy, opět za tónů tklivé písně o sobě samém. Tentokrát nenosí černou, ale je hipísáckého vzhledu, a městečko se netopí v blátě, ale jeho ulice jsou sympaticky zabordelené, přičemž kamera často zabírá postavy přes tento bordel. Zásadnější změnou je, že titulní rychloostrostřelec tentokrát není tajemnou, nýbrž zcela transparentní postavou (dozvídáme se o jeho dětství, řeší se rodinné vazby) rozčarovanou jednak z občanské války, z níž se vrací, a druhak z neutěšené situace v jeho domovském městečku, do níž se vrací. Rozčarovaný přitom není sám, v silné deziluzi nachází i své mužské vzory, adoptivního otce a černošského pomocníka. Akce je soustředěna do závěru, kdy dojde na očekávanou masivní přestřelku se záporákovou bandou, sražení hrdiny na kolena (respektive ukřižování, při kterém Nero vypadá ježíšověji než Ježíš) a finální duel, přičemž si užijeme řady zpomalovaček s baletícími zastřelenými kovboji. Plus nějaké to stopové množství mystiky v podobě tajemné staré indiánky s fatálními průpovídkami. (08.06.2008)