Kameňák 4

Kdyby byla možnost dát čtvrt hvězdičky, asi bych ocenit téměř geniální potitulkovou scénu, která přišla sice jako blesk z čistého nebe, nicméně přišla pozdě. Předchozích 88 bylo totiž doslova fyzickým utrpením. Dalo by se nadávat na postavy i na anticky přestárlé fórky, ale co mi teď nejvíc vrtá hlavou, je to, že prakticky žádná "dějová" linka nebyla dotažené do konce. Snad kromě pohřbu. To už je vážně těžce zlý a Kameňák s Troškou nebo bez, vy výsledku na to se*e pes. Vyšlo to na stejno. (04.05.2014)

Nechci být sprostý, ale todle je pičovina. Dodneška lituju že jsem trošku nejebnul knihou,když jsem ho jednou potkal v knihkupectví. Ani mě tak nesere že je ten film k hovnu (viděl jsem horší), sere mě to, že se Troška stylizuje do pozice nějakého lidového režiséra, To jsme jako češi fakt takhle na pču? Jakože igelitky, tlačenky a levný lahváč? Pokud jo, tak zdechněte. Mrdky. (06.03.2014)

Nemohu si pomoci, ale většina zdejšího hodnotitelstva je šíleně zaujatá. Vůbec to není tak špatné, jak se lze v několika zdejších zvratcích dočíst. Nemyslím si, že bych byl nějak extrémně příjemně naladěn, ale nasmál jsem se snad ze všech Kameňáků nejvíc. Vtípky byly zvoleny naprosto vhodně. Každý soudek měl moc pěkné zastoupení. Nejvíce jsem se samozřejmě nasmál dvojici cikánů. Do stopáže se podařilo vecpat i spousty narážek na českou společnost. Zajímavá je i hudba, kterou mám v orginální verzi naposlouchanou z PC hry Assassin's Creed 4 Black Flags. Ve filmu se na ni bez zábran paří v čajovně. Příběh je ze všech Kameňáků nejprimitivnější, ale co na tom sejde. Příběh tu nezastává až tak silnou roli. Má pouze nějakým způsobem pospojovat jednotlivé vtipy, což se mu vydařilo. Další dvě pokračování bych s klidem snesl. Dlouho jsem neviděl nic tak vtipného, co by bylo zároveň české výroby. Nechystám se býti dalším z řady nepřemýšlejících debilů a dokonce i tento film hodnotím dle SVÉHO nejlepšího vědomí. 4* (08.03.2014)

Bohužiaľ, za mňa je to absolútny podpriemer. vtipy nič moc, dej ma teda tiež moc neuchvátil. Proste je to už nastavovaná kaša, ktorá nezaujme. Vtipy sa opakovali z predošlých dielov a popravde som sa ani raz nezasmial. Bendová ma tiež nezaujala, Dejdar tiež nič moc. Jan Skopeček sa tam skoro vôbec neobjavil, i keď chápem že už má svoje roky, ale mal som ho najradšej. Na a neviem či sa filmom snažili zaujať najmladšie divácke osadenstvo, ale neviem načo tam pchali tú nahotu, mňa osobne pohľad na tú ryšavú vevericu veruže nezaujal. Sklamanie. Troška sa musí obracať na posteli. (10.02.2015)

Jako dobrovolný, přátelský a mnohokrát zodpovědností oceněný asistent mentálně retardovaných dětí speciální školy, jsem se jednou rozhodl si se čtyřmi dětmi, které mám ve svých volných chvílích na starosti, udělat příjemné říjnové odpoledne tím, že si zajdeme do kina na nenáročnou komedii z našich luhů a hájů. Děti jsem teple oblékl, protože venku už je přeci jen chladněji a společně jsme nadšeně vyrazili. V kině jsem je, rošťáky jedny moje, vybavil lízátky, popcornem a coca colou a šli jsme se posadit. Samozřejmě jsem předtím navštívil profil filmu, ale hodnocení jsem nepřidával žádnou váhu, neboť jsem věděl, že většina zdejších hodnotících jsou upjatí kreténi... nejsou! Již v prvních minutách mě přepadl ledový pot, valící se po mém obtloustlém zpoceném těle. Dostavila se mi neuvěřitelná úzkost a hrůzou se mi ježily chlupy v rozkroku. Vítek s Honzíkem zatím jen vydávali skřeky dinosaurů a vzájemně si vylupovali šušně z nosu, které pinkali na pleš před námi sedícího staříka. Z té čiré trapnosti, která z plátna sálala tak silně, že mi ve vzduchoprázdnu vlála patka, ve mně vřely všechny tělní tekutiny a pomalu se draly do mých střev. Monika si nepřetržitě sahala přes teplákovku do rozkroku a Markéta si po obličeji rozmazávala její sliny. Abych se začal urychleně soustředit na něco jiného, pleskl jsem přes xicht pterodaktyla, který začal hlasitě vyzývat k boji vysokorychlostní letouny. Propadl jsem panice! Morávková nechtíc polehoučku topořila mé genitálie zrovna ve chvíli, kdy se mi Markéta posadila na klín, protože už nemohla nadále čichat kundí odér své přisedící kolegyně. Mezitím mi v análu projíždělo hovno tam a sem a Vítek dostal epileptický záchvat. Jako rodilý záchranář jsem dokázal bleskurychle zareagovat a s chladnou hlavou jsem odhodil Markétu na stěnu, načež začala krvácet z hlavy a omdlela a já mezitím bojoval o život mrtvého mentála Vítka. Honzík s Monikou utekli zadním vchodem za doprovodu autentických zvuků strategického bombardéru B-52 a já se nečekaně posral. Pro všechny méně chápající mentálně postižené retardy: nechoďte na tento film! (01.11.2013)