poster

Querelle

  • anglický

    Querelle

Drama

Západní Německo / Francie, 1982, 108 min

  • garmon
    ***

    Poslední Fassbinder mi bral radost z Geneta. Omylné je zde především obsazení policisty Maria, který je v knize popsán jako Querellův dobyvatel, ba vzor - a zde je to jakýsi vyžilý buzík. Možná ten kožeňácký fetiš? nevím. Bohužel i samotný Querelle, Brad Davis, je vyžilý buzík - jeho hivem sešlý obličej má blíž k opici, než k živočišné bujnosti Querella. Lysiane je v knize přibližně o deset míň, než Moreau ve filmu - a Kaufmann je na roli Nonna taky příliš tlustý... Ostatně: polovice půvabu románu byla v sexuální otevřenosti (do češtiny je ostatně přeložena jen cenzurovaná verze!). Fassbinder na to ukázat ocasy nějak už neměl koule. Maximálně makety - bogajego... Doba se měnila, táhl marketing, hvězdy, jména. Přicházela další generace, byl čas odejít...(8.11.2015)

  • T2

    Rozpočet DEM 4,4miliónaTržby Celosvetovo $900,000(10.4.2010)

  • Radko
    *

    Ako sa mi v literatúre nepozdávala Genetova fascinácia zlom, vyžívanie sa v ubližovaní a taký ten pohŕdavo rozmrdaný výraz povzneseného zlodeja a vraha, rovnako ma odpudzuje adorovanie týchto obrazov vo filme ako vystrihnutého z niektorého z mníchovských Schwulen barov. Hoci by aj malo ísť len o fantázie citmi nabudeného dôstojníka k námorníkovi a nie o skutočný príbeh, ako sa niekedy románová predloha interpretuje. Divadelná štylizácia je fajn, oranžové podsvietenie a tieňovanie postáv tiež. Podobne nápisy, ktoré lodný poručík (Franco Nero) vyrýva po verejných záchodkoch a obdobné zároveň vzrušujúco obdivuje, patria k jedným z mála zaujímavých miest tohto diela v znamení nazberaného pľuvanca, nasmerovaného medzi ritné pologule spolusúložníka. Chápem fascináciu dielom Jeana Geneta, no nezdieľam ju, je mi vzdialená. Ani nie tak samotnou homosexualitou, ale obdivom k násilným riešeniam a erotikou skazenosti. Na spôsob takéhoto uvažovania: "Keď zlo nemôžeme zmenšiť, buďme v ňom majstri.". (Zatiaľ) najhorší Fassbinder.(8.8.2013)

  • Mulosz
    ***

    S hodne privrenyma ocima...(2.9.2009)

  • anniehall
    *****

    Fasbbinder je neuvěřitelně sugestivní režisér a chtělo by se říci i šikovný manipulátor. Jeho poslední snímek je už od samotné předlohy zvrácený až deviantní (a tím pochopitelně v dnešní době nemyslím homosexuální orientaci díla), přesto však působí téměř hřejivým až smyslným dojmem. Může za to režisérova práce se světlem a filtry, kdy převažující barvou snímku se stává žluto-oranžová - jistě ne náhodou barva druhé čakry - barva emocí, sexuální energie a tvořivých sil. Může za to divadelní stylizace se skvělou, účelnou a působivou scénou Rolfa Zehetbauera, může za to skvěle vystavěná a dost často i pozastavená mizanscéna a hypnoticky se opakující motivy jakéhosi mužského chorálu. Nikdy by mě ani nenapadlo, že budu vůbec schopen společně s Genetem a Fassbinderem uvažovat o tom, že násilné ukončení nějakého lidského života a chvíle milostného vytržení by mohly být srovnatelné pocity. Tyhle věci jsou přeci v běžném životě na opačných pólech jedné osy. Ale Fassbinder, jeho vizuálně promyšlené zpracování a Genetův intelektuálně provokativní text, vás vmanévrují do pozice, kdy o tom nejen přemýšlíte, ale ono vám to snad ani nevadí. Tak tohle se mi snad ještě u žádného filmu nestalo. Když k tomu připočtu vynikající výkony většiny herců a především pak Brada Davise, kterého si považuji už za Midnight express, vychází mi z toho jeden z nepůsobivějších filmů, co jsem za poslední dobu viděl. Co na tom, že náš hlavní hrdina je vlastně antihrdinou, a že pro většinového diváka je tenhle film příliš náročný a nonkonformní, než aby se jím vůbec zabýval. Vzdávám hold panu Fassbinderovi a je mi moc líto, že jeho Opus Magnum je zároveň jeho labutí písní.(4.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace