Starred Up
Režie:
David MackenzieScénář:
Jonathan AsserKamera:
Michael McDonoughHrají:
Jack O'Connell, Frederick Schmidt, Anthony Welsh, David Ajala, Ben Mendelsohn, Sam Spruell, David Avery, Tommy McDonnell, Rupert Friend, Ashley Chin (více)Obsahy(2)
Eric je mladý delikvent, jenž byl předčasně uvržen do nelítostného a zlověstného světa za vězeňskými zdmi. Každý den bojuje za svoji existenci a přežití v drsných podmínkách mužské věznice. Vedle toho jej výrazně ovlivňuje vztah ke svému otci Nevovi, muži, jenž většinu svého života strávil za mřížemi. Eric se s ostatními vězni učí, jak zvládat hněv a agresi a objevuje nové možnosti přežití. Život ve vězení však přesto stále skýtá řadu nebezpečí a nástrah. (claudel)
(více)Recenze (68)
Vo finále linka otec/syn niekam vyústi, ale všetko predtým je iba otravne hrubé sledovanie nezaujímavých postáv basistických nímandov a ich potyčiek medzi sebou či s vedením. Ani postava psychológa, ktorý chce pomocť juniorovi, filmu nepridáva nič užitočné. Najslabšia z tuctu drsných väzeňských drám, ktoré si kedykoľvek spontánne vybavíte. ()
,,ERIC LOVE. 19 LET. PŘIVEZEN Z DURHAMU DNES RÁNO. VYCHÁZEJÍCÍ HVĚZDA…" /// Moc hezkej úvod o tom, jak si rychle získat respekt. Vlastně celej film je o přežití (ty vole, hlavně nechtěj bejt za týpka, co má na starost mobil…). No a taky vo tom, že i psychouši můžou zvládnout emoce (protože, co si představíte pod pojmem psychouš?). Navíc je tohle vězeňský drámo nejen o životě v base, páč je tu kus (nefalšovaně složitý) otcovský lásky, takže by mohlo fajnšmekrům zamřížovanejch míst připadat záživnější než Bollův masakr. Hodně slušný 3*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Říkal soudce, že teď budu bydlet nějakou dobu s tátou… 2.) V pasťáku to mám ,,za pár“ a potřebuju rychlokurz na další ,,level“. 3.) Thx za titule ,,Tom.Scooter & eSky“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Rozmazluju se. Moc často se nedostanu k něčemu tak civilnímu, ohlodanému na kost, ale tohle mě zaujalo tématem vězení a rozhodně nelituji - člověk se na chvilku vrátí z pohádkových nebes a obláčků a vezme to držkou rovnou do míst, kde nemůže věřit nikomu, stará se jen sám o sebe a kde by rozhodně nikdy skončit nechtěl. Podívat se tam takto zprostředkovaně si cením celkem dost. Pokud máte náladu na syrovou, chladnou, nevypiplanou, audiovizuálně prostou hoďku a půl, kterou vás od začátku absolutně nikdo neprovede za ručičku, a zajímá vás alternativní drama otec-syn, pak račte a press play. ()
Starred Up přináší velmi výrazný příspěvek do klenotnice Britské kinematografie. Snímek z řady "Prison Movies" zaujme především výborným scénářem, realistickým zpracováním a v první řadě také hereckými výkony v čele s Jack O'Connellem, jemuž sekunduje, pro mě snad ještě lepší Ben Mendelsohn. Ten chlap je famózní! Na Youtube v jednom komentáři bylo psáno: "Ben Mendelsohn is like an Australian Gary Oldman." Souhlasím. Nejsilnější scény filmu pro mě byly ty, v nichž figuroval i on. Mezi jednu takovou patří i závěr, kdy tatíka odvážejí zřejmě jinam a synek jej zpozoruje, přičemž oba mají ruce v poutách. Ta scéna loučení, no... měla jsem na krajíčku:) Překvapuje mě zdejší hodnocení, snímek by si zasloužil mnohem více. Pobavila mě scéna, která začíná gumovými Coca-Colovými "medvídky", jimiž se hlavní hrdina láduje. O to více jsem byla potěšena, když jsem zjistila, že sáček, z něhož je jí, nese název "Sugarland." Tato značka patří výrobkům z prodejen Lidl a mám ráda jak tento obchod, tak tuto značku, protože dělají asi jedny z nejlepších pochutin, jaké jsem zatím jedla:) ()
Je-li Starred Up nejlepším britským filmem tohoto roku, jak někteří recenzenti tady na ostrovech tvrdili, pak je to docela smutné. Potenciál stát se jednou z nejzajímavějších výpovědí o životě ve vězení rozhodně má a proti úvodním scénám nelze mít námitek. Očekávání, která do něj člověk v úvodních minutách vloží, však po dějové stránce nenaplňuje. ()
Parádička a nebyť spláchnutého záveru, tak by to bolo za plnku. Reálne film rozohrá príbehových línii, tak na 3 hodinový epos a to je škoda. Ináč drsnota drsná, žiadne teplé reči, len krv v slinách a väzenský p(r)ach pekne po anglicku. Zo zavretými očami som v Erikovom hlase počul Toma Hardyho. 85% ()
Zase jedna drsná sonda do zaplivaného kriminálu, kde se to brutalitou jenom hemží. Škoda, že se nezařízne pod kůži jako neposedná tříska. Důvodů je hned několik. Chybí snaha učinit z hlavních postav divácky zajímavé objekty. Něco udělají, divák jejich krok pochopí, jenže vzápětí udělají něco nečekaného, což naopak nedokáže skousnout. Vyprávění navíc nemá vnitřní náboj, napětí mezi otcem a synem bohužel nestrhne. Vzpomínám si na případ francouzského Proroka (2009). Režisér byl v Malikově (hlavní hrdina) vzestupu trpělivý, bravurně si zahrával s očekáváním, prostředí věznice líčil se všemi surovými detaily a od násilných scén si rozhodně nedržel odstup. Výsledek byl přesto nesoudržný a mlhavý a u hlavního hrdiny, sic neslezl z plátna (stejně jako v tomhle případě Eric), jsme nevěděli a (nechápali), co je vlastně zač. Dějově navíc nemá moc co nabídnout. Režisér David Mackenzie je sakra osobitý britský tvůrce. V současnosti dle mého jeden z nejzajímavějších. Stojí za přemýšlivým dramatem Perfect Sense i voyeuristickým kouskem Hallan Foe. Tady vyloženě nezklamal, to určitě ne, ale jednoduše bych očekával intenzivnější zážitek. ()
Úplne zle koncepčne aj formálne poňaté. Jedna z najzbytočnejších a najslabších väzenských drám akú som kedy videl, s príbehom tak plochým, tak nicotným, že to človeka až irituje. Všetko v tomto filme je povrchné, od nosnej kostry príbehu cez postavy, cez riešenie problému otec-syn, až po záverečné vyústenie a pointu. Bolo to ešte horšie ako Bronson, a to je už čo povedať, pretože aj tam som si dosť odtrpel. Navyše všetko bolo nevierohodné, nereálne a dramaticky šlendriánsky odbité. Pointa príbehu o mladíčkovi, čo sa rád mláti a rád fuckuje (chudák, mal ťažké detstvo a nezvládol to) je tak plochá a tak hlúpym spôsobom podaná divákovi až je to celé na smiech. Na dobrú drámu s psychologickými prvkami treba podstatne viac ako len mlátenie hlava nehlava a fuckovanie otca so synom. Vizuálne, textovo ani sluchovo mi to teda nič nedalo, skôr len odpudilo. Suma sumárum, absolútna strata času, pomaly už začínam byť presvedčený, že Briti väzenské drámy nevedia. 30/100 ()
Pomerne drsná dráma z basy. Akcia hned' od samého začiatku a prakticky až do konca bez hluchých miest. Aj by som dal plný počet, ale vadili mi kozmetické chybičky krásy, ako napríklad kozy šéfa väznice a boskávačky, ktoré som hned' predtušil. P.S. Ked' Ben Mendelsohn prišiel za nimi do skupiny na návštevu, tak krúžil okolo tej stoličky s vypučeným hrudníkom a zvesenými rukami ako opica! ()
Nesmierny macherko ten Eric, a dosť divné spracovanie, a vôbec nejako som sa strácala, že kto za koho kope a aj tie reči na tom kolektívnom sedení som nepobrala. Jack ale nesklamal. ()
Další z drsných příběhů o životě ve vězení, tentokrát dost slabý. ()
Když jsem si po filmu připomněl, že sám Mackenzie film prezentoval jako "návrat k realitě", musel jsem se smát a z hodnocení řádně ubrat. Což o to, snímek baví po celou stopáž díky neustálým bitkám vězeňských rváčů a humoru, vznikajícího interakcí vězeňských postaviček, ale zábava jistě není jediným faktorem filmu, natožpak filmu vězeňského žánru. Britský kriminál ála Mackenzie působí jako místo, kde doslova kvete anarchie a každý si zde může dělat co chce, počínaje vězni, samozřejmě. Vězni si pochodují z cely do cely jak se jim zlíbí, hlavní hrdina je po úvodním incidentu důrazně varován, že za další náznak problému půjde na samotku (stane se tak po čemsi nevinném, přičemž náš rváč předtím rozmlátil půlku vězení, aniž by to bachaři zaznamenali jako "náznak incidentu"). Když tedy konečně přijde onen strašný trest, je na chvilku přemístěn do prosvětlené, žlutě vymalované cely, která je podobna té původní asi jako vejce vejci. Kde jsou časy "plechové samotky" z Frajera Luka! Nesmí chybět obligátní zamotané vztahy, kde si každých deset minut jedna cela objednává vraždy osazenstva druhé cely, útočí na sebe noži, útočí v s punčochami na hlavách jako při přepadení banky atd. Postavy se z brutálních rvaček vzpamatovávají a uzdravují v řádech minut, s rozbitým tělem stíhají suše zavtipkovat. Když v závěru dojde ke skoro-vraždě hlavního hrdiny rukama bachařů, aby nám bylo srozuměno, jaké že jsou to ti bachaři svině a že si tedy vězni nemůžou dělat úplně všechno, co chtějí, jelikož mohou být jako problémoví oběšeni, nedá se uniknout nakyslému výrazu z téměř stupidního scénáře. Jako sled kinetických rvaček s výborným O´Connellem a nečekaným množstvím humoru je to dobrá oddychovka, vydávat ji ale za něco "realistického" nebo syrového je slušný direkt do ksichtu diváka, očekávajícího podle ohlasů novou vězeňskou klasiku. ()
Moc se toho neděje – kluk jde do vězení, kde se po letech potká s otcem, který tam sedí na doživotí. Samozřejmě, že žádné dojemné rodinné shledání nenastane. Zato se v klaustrofobickém prostředí plném testosteronu téměř většina postav dopouští někdy odůvodněného, ale jindy taky ne, násilí. Všichni, včetně bachařů, jsou v kleci a vzhledem k nezvladatelným povahám a neschopnosti řešit konflikty, snadno začínají rvačky na život a na smrt. ___ Moc se toho neděje, ale snímek si mě získal neskutečně silným vnitřním napětím, kdy jsem stále čekala, kdy a proč dojde k příštímu výbuchu. _____ Film se rozhodně nedá označit za sentimentální a mladý Eric je sígr, co kolem sebe kouše jako vzteklý pes, jenomže stačí pár náznaků, aby bylo jasné, že on je mnohem prokreslenější charakter, než jenom odpad, co už nemá žádnou šanci. Stejně tak jeho otec. Zdá se, že povahy formované vězením i drsným životem mimo něj, nemůžou jednat jinak a směřují tedy k neodvratnému konci. OK. Spoiler: konec malinko sentimentální je. Nikoliv dějem, ale spíš tím, že odhalí přece jen dobré vlastnosti u některých zúčastněných. ____ Jo, a všichni tam hrají fenomenálně! /Můj film číslo 5 700/ ()
DObrý surový film s uvěřitelnou zápletkou! Jen ta délka! vždyť to šlo klidně natočit o par minut kratší! každopádně Jack OConell umí ale v jeho druhém festivalovém filmu (71) jsem mu vystrašeného vojáka věřil více než vězeňského násilníka ()
Drsný návod na to, jak si získat v kriminále respekt. Vlastně se jedná o extrakt čistého násilí a neustálého fuckování. Linky s otcem a synem potažmo se skupinou či s kápem kriminálu jsou tu jen proto, aby navodily dojem nějakého děje. Ale ten byl jen zástupný. A tady to vůbec nevadilo. Jack O'Connell nezklamal ani tentokrát a potvrdil, že je do budoucna velkým příslibem. 70% ()
"I am proud to be your dad..." - oooohhh, men, WTF?! V kontexte videného absurdné a tak málo pravdepodobné. Jedno veľké prekombinované a nevieryhodné klišé. * * za Jacka O´Connella. ()
film, který balancuje na hraně mezi silným vězeňským dramatem a násilnickou samoúčelností plnou idiotů.. nakonec se z toho vyklube spíš to první, takže za mě silné 3* a zároveň zklamání z toho, že to mohlo být o moc lepší.. ()
Kde někteří vychvalují zajímavý námět, já vidím nevyužitý potenciál. Hvězda kriminálu k divákovi promlouvá především syrovými emocemi a násilím, které podle Davida Mackenzieho patří k dennímu chlebu irských vězňů. Mám však pocit, že kromě bojů, krve a nenávisti mohla být více zdůrazněna složka psychologická, která v aktuálním zpracování vyznívá spíše jako zbytečný a nepochopený diskurz. 7/10 [KVIFF 2014] ()
Autoři se snažili trhnout rekord v ustavičném fakování a bohužel tak trochu zapomněli na děj. Po všech stránkách je tohle ztráta času. Fak.fak.fak.že já nešla radši na pivo. ()
Související novinky
TOP hosté 49. MFF Karlovy Vary
Možná si ještě pamatujete, jaké kontroverze mezi českými novináři loni vzduzovaly politické názory Olivera Stona. Letošní ročník nejznámějšího českého filmového festivalu by mohl být podobně… (více)
Ostrovní tvůrci mají napilno
Hned několik slibných filmů od současných renomovaných britských tvůrců nabírá lákavé ohlasy ve festivalovém oběhu a další projekty se připravují. Udělejme si stručné shrnutí. Sean Ellis byl… (více)
Film o agresivním asociálním vypatlanci v base by za určitých okolností mohl být vcelku zábavný a stát se přesvědčivým argumentem pro znovuzavedení trestu smrti. To by to ovšem nesměl být film o agresivním asociálním vypatlanci, který jen tak, bez ladu a skladu chodí skoro dvě hodiny po base, kurvuje, pičuje a sem tam zmlátí nějakého slabšího agresivního asociálního vypatlance či bachaře. Sledovat celou tu dobu bez jakéhokoliv děje trapného přehrávajícího debila může být pro artově a pohlavně dezorientovaného laika či jiného agresivního asociálního vypatlance možná hluboký a „sýrový“ umělecký zážitek, avšak erudovaný filmový kritik mého formátu opět neváhá sáhnout do bezedné studnice odborných filmově teoretických termitů a vytáhnout z ní zcela exaktně výstižný pojem „zrůdná pičovina“. Tak, ve světle posledních událostí kolem připravované HOMOcenzury je nyní, myslím, ta pravá chvíle pozastavit se nad výše použitou, nesmírně fundovanou temitologií a oslovit všechny ty údajné houfy žáků prvního stupně ZŠ, jimž prý má pregnantní determinace způsobuje nevratné psychické újmy a doživotní kokotání, jejich neposkvrněné hysterické matky, které při čtení verbala upadají do terminálních laktačních psychóz, a bigotní otce, co pod mým neblahým vlivem opouštějí dříve funkční rodiny a tráví pak veškerý čas v kostelech, freneticky se křižujíc. Tak zaprvé, je vědecky dokázáno, že nazývání věcí pravými jmény nezpůsobuje rakovinu, ani pomalou a bolestivou smrt, natož impotenci, a už vůbec ne jakékoliv duševní poruchy, a pokud jste jiného názoru, nějaká vás bezesporu postihla, a to daleko dřív, než jste na mě narazili. Například naprosto neléčitelná akutní pseudomorální šosácká demence. Za druhé, u filmu, kde hlavní postava permanentně kurvuje a pičuje, ano, kurvuje a pičuje místo třeba volování a sakrování, jak je to ve vašem světě plném motýlků a voňavoučkých kytiček bezpodmínečně žádoucí, se odmítám jakkoliv přetvařovat jen proto, aby se z toho těch pár katechistických mravokárců a jejich sterilních dětiček náhodou neposralo. Velice se omlouvám, a předešlý mravně bezprecedentní incident napravuji daleko vhodnějším výrazem „nepohoršilo“. Nehledě na fuckt, že v nové, inkvizicí očištěné HOMObázi je velice diskutabilní již přítomnost profilu snímku samotného! Tato totiž nepokrytě proklamuje jeho existenci a někdo ze „Sdružení pro pravítko v prdeli“ by jej třeba pak mohl na těch okolních, fuj, fuj necenzurovaných internetech zhlédnout, načež by ho nepochybně jeblo. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct v „kakací dírce“ a „spravedlivě rozhořčil“. Měl by být tedy neprodleně smazán spolu se mnou a pár tisíci dalších filmů. No a za třetí se konečně dostáváme k oné pro pravověrné katolíky naprosto nepřípustné a nestoudně explicitní pičovině. No hanba mi!!! Vždyť jsem přeci mohl adekvátně použít Koniášem certifikovanou „hloupost“ či „hovadinu“, ačkoliv u hovadiny si nejsem úplně jist, není-li v chrámu HOMOpáně už hrubě přes čáru a přímou jízdenkou do pekla. Ne, to tedy, kletě, nemohl! Všimněte si, prosím, jak jsem v předchozí větě brilantně nahradil onu obvyklou, tolik závadnou a všeobecně nenáviděnou kurvu Božím slovem, ale také toho, jak se náhle změnil původně heterosexuální podtext mého zvratku. A podobně se to má i s tou prokletou pičovinou. Film má způsobovat emoce a tento nebyl výjimkou. „Hloupost“ ani zdaleka není schopna plně interpretovat mé emoční rozpoložení a pohrdání po jeho zhlédnutí, jako v tomto případě naprosto výstižná a trefná „pičovina“. Sémantický rozdíl mezi „hloupostí“ a „pičovinou“ je navíc minimálně dvě hvězdičky, a já rozhodně nehodlám homodegradovat svá fundovaná hodnocení a naději na nekompromisní objektivitu vkládanou do mě odbornou veřejností jen proto, aby nějakému prudérnímu čurákovi nezaskočila hostie! Ups, dneska jsem samý překlep, mělo tam být „čtenáři“. () (méně) (více)