Král Lear (TV film)
-
King Lear
Drama
Velká Británie / USA, 1982, 180 min
Obsah
-
Král Lear (Michael Hordern), král Albionu v časech před Merlinem, dosáhl vysokého věku a rozhodl se už nebude vládnout ale jen odpočívat. Rozhodl se rozdělit své království mezi tři dcery Goneril (Gillian Barge), Regan (Penelope Wilton) a Cordelii (Brenda Blethyn). Nejdříve chce ale vědět, jak moc ho jeho dítka milují. Cordelie je znechucena tímto jednáním a odmítá odpovědět. Otec ji vyžene z domu. Jeho další dvě dcery toho využívají a uzmou otci veškerý jeho majetek. Cordelie se stává manželkou francouzkého krále, zatímco do hry o majetek jejího otce vstupuje nemanželský syn Edmund (Michael Kitchen). Vysoká hra lásky a chamtivosti spěje ke svému konci. (Terva)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Terva
Režie - Jonathan Miller. Hudba - William Walton. V dobách, ještě před Merlinem, žil byl král Lear ( Michael Hordern )................(28.6.2011)
-
bogu
Tohle je velice průměrná a nezajímavá adaptace z dílny BBC, která si na konci sedmdesátých let vzala za cíl zfilmovat (či spíše zteleviznit) celé Shakespearovo dílo. Možná, že v případě Leara jsem vzhledem k zážitkům s Kozincevem, Eyrem a Nunnem kritičtější než u her, které si kromě BBC pomalu nikdo jiný zadaptovat netroufl, ale faktem je, že tenhle Lear nemá člověku znalého předlohy moc co nabídnout. (Situace je o to horší, že BBC, snažící se o nastavení britského kulturního standardu, se rozhodla adaptovat všechny hry téměř doslovně a tak se tenhle standardizovaný Lear vleče úmorné tři hodiny.) Největším kamenem úrazu je tu bohužel samotný Lear Michaela Horderna. Nejenom, že jako nemytý, zarostlý bezdomovec vypadá už od začátku a v první půlce nebudí respektu (natož úděsu nebo později soucitu) ani co by se za nehet vešlo, jeho naprosto uniformní hýkání a hulákání (někdy navíc zavánějící bombastickým jevištním patosem) v druhé půlce mi brání vnímat jej jako člověka, který právě prošel obrovským šokem a duševní přeměnou. Hordern je velice přesvědčivý jako blázen, ale po moudrosti, kterou Lear ve svém bláznění nachází, není ani stopa. Nešťastná je tady i postava Kenta, který, ač herecky naprosto nezajímavý, neustále přitahuje nechtěnou pozornost svou vyholenou hlavou a zlatou náušnicí. Šašek vystupující jako primitivní, uřvaný, věčně sekýrující nosáč v bílém make-upu mě začal iritovat po třiceti vteřinách na scéně. Druhou hvězdičku připisuji hlavně za Gloucestrovic famílii: tady zachraňuje Michael Kitchen jako cynický a příjemně civilní Edmund s dosti čertovským vzezřením, Norman Rodway jako komicky strejčkovský Gloucester, a, občas, výrazně melodický přednes Antona Lessera coby Edgara (i když jeho stylizace do postavy Ježíše Krista je podle mě neopodstatněná). I tak je ale tahle standardizovaně šedivá adaptace v porovnání s ostatními filmovými Leary zoufale nezajímavá. // LEPŠÍ VERZE: Tomu, kdo hledá solidní televizní inscenaci Krále Leara, nelze nedoporučit mistrovské dílo Trevora Nunna (2008; Ian McKellen jako Lear); toho, kdo by zase chtěl vidět tuhle tragedii ve velkém, odkazuji na skvost ruské kinematografie od Kozinceva, případně na Kurosawovu epickou parafrázi Ran.(4.6.2009)