Zrození národa
-
Birth of a Nation, The
-
Zrodenie národa
Drama
USA, 1915, 190 min
Režie:
D. W. GriffithObsah
-
Po svých prvních malých filmech přichází David Wark Griffith ke svému prvnímu velkému dílu, o kterém se dá hovořit jako o prvním historickém eposu a které na jednu stranu vyvolalo obrovské protichůdné reakce a nepokoje a na straně druhé, i přes svou více než tříhodinovou délku, dokázalo snadno naplnit sály a pokladny kin v době své distribuce.
Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.
D. W. Griffith díky tomuto snímku vytvořil zcela nové standardy Hollywoodu a s pomocí nesčetných uměleckých inovací, které zahrnovali dramatické záběry zblízka a pohyblivé záběry znamenající odvrat od tradiční divadelní strnulosti, přes paralelní dějové sekvence, prolínaní záběrů a různé střihové techniky, zásadním způsobem přetvořil dobový filmový jazyk.
Zrození národa však každopádně působí jako silný propagandistický snímek a ve své době se setkal s bouřlivým rozhořčením, zejména v Evropě, jakožto i nadšením. Ale skutečnost je taková, že Zrození národa zůstalo respektovaným dílem, které je dodnes podrobováno studiu a je důležitým mezníkem v dějinách kinematografie. (Trainspotter)
Po svých prvních malých filmech přichází David Wark Griffith ke svému prvnímu velkému dílu, o kterém se dá hovořit jako o prvním historickém eposu a které na jednu stranu vyvolalo obrovské protichůdné reakce a nepokoje a na straně druhé, i přes svou více než tříhodinovou délku, dokázalo snadno naplnit sály a pokladny kin v době své distribuce.Komentáře uživatelů k filmu (52)
-
Houdini
NFR 1992(5.4.2004)
-
Superpero
Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům.(24.9.2006)
-
T2
║Rozpočet $110,000║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $11,000,000║(17.5.2009)
-
Kulmon
Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu rají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. Zajímavosti: Některé černošské postavy hráli běloši s mejkapem. Byli to zejména ti, kteří přišli do kontaktu s bílou herečkou. *** Postava Austina Stonemana je založena na Thaddeusovi Stevensovi z Pensylvánie, včetně takových detailů jako paruka či koňská noha. *** Otec D. W. Griffitha sloužil jako důstojník v konfederační amádě v občanské válce. *** Film měl premiéru v Bílem domě, kde tehdy "prezidentoval" Woodrow Wilson. *** Když začal být film promítán v New Yorku, stál lístek tehdy astronomické 2 dolary. To by vzhledem k inflaci bylo dnes 17 - 20 dolarů. *** Během jednoho roku vidělo film 1 milion lidí. *** Původní rozpočet byl 40000 dolarů, ale nakonec vyrostl až na 110000 dolarů. To bylo do té doby nejvíc. *** V roce 2006 byl zvolen jako 7. nejkontroverznější film všech dob. *** Filmový debut Monte Blue. *** První film Charlese Kinga. *** Budoucí režiséři John Ford, Raoul Welsh, Elmer Clifton, Joseph Henabery, Karl Brown a Donald Crisp pracovali na filmu jako herci nebo členové štábu. *** Milton Berle prohlašoval, že se jako dítě zúčastnil natáčení, ale nijak to nemohl prokázat. *** Po tomto filmu byl D. W. Griffith obviněn z rasismu. jako odpověď natočil film Intolerance, ve které ukázal jak nebezpečná může nesnášenlivost být. *** Lilian Gish do smrti popírala, že by se jednalo o rasistický film, navzdory pokračujícím protestům, že film zvelebuje Ku Klux Klan.(11.5.2009)
-
Slasher
Průkopnický němý velkofilm, který za poměrně dlouhatánské stopáže protíná osudy dvou rodin před, během a po americké občanské válce. Nechybí velkolepé (i když, na dnešní poměry krajně nepřehledné) bojové scenerie, ani úsměvné, heroické, emotivní, romantické, napínavé a akční momenty. A ta vyhlášená kontroverze? Druhá půle nám v podstatě předkládá "great" Ku Klux Klan jako ctnostné bílé rytíře, kteří se dají dohromady na odpor vůči utiskování a ponižování ze strany zlého Severu a primitivních bývalích otroků, aby Jih uchránili od hrozby černošské anarchie. Ono něco pravdy na tom také je (to zase nebuďte přehnaně naivní), ale skutečnost nebyla zdaleka tak filmově černobílá. Tou pravdou byl spíše opak a hlavně - útisk černochů na jihu USA pokračoval ještě dalších sto let od skončení války, přičemž se nejednalo o nic jiného než o špinavý rasismus… S nadhledem a bez pohoršení jsem ale jinak naprosto spokojený. První válečná polovina opravdu nemá chyb, oplývá silnými scénami jako je střetnutí starých kamarádů na bojišti, návrat syna domů, anebo atentát na Lincolna (velkého, soucitného a k Jihu shovívavého muže). Velmi dobrý je mimojiné také hudební doprovod a celkově je to fakt komplexní. Na svoji dobu opravdu znamenitý film, znamenitý i dnes.(26.12.2010)
-
berg.12
odpad!Na válku Jihu proti Severu mám jinší bijáky, i když jim možná Griffith vydláždil cestu. Za ten zbytek se tentokrát může jít i s celou svou filmařinou vycpat.(13.8.2009)
-
Morien
3/1001. Film s dějem, který mě nezajímá, to by ještě šlo, ale film s dějem, který mě rozčiluje, tak to tedy ne. A tenhle film mě rozčílil docela dost.(4.7.2009)
-
Eddard
Možná nejvýznamější film americké kinematografie. To, že po ideologické stránce jde o neskrývanou špínu, je v tomto případě vedlejší.(2.10.2007)
-
zelvopyr
Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná).(13.12.2011)
-
Rosomak
Ano, i po těch letech to byl skvělý zážitek. Film mě dokázal pohltit, s čímž mám u filmů desátých let značný problém...(26.10.2008)
-
Radko
Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti.(9.5.2006)
-
Ajantis
Poučný snímek o hrdinném boji jedné udatné skupiny ve jménu svobody proti formujícímu se hrozivému Black Empire. Po obsahové stránce je rozdělen na 3 části: příběhová o lásce a poměrech před Občanskou válkou, válka samotná a na závěr vypořádání se s rozmachem Černé smrti. Vnesení historické roviny je nanejvýš vhodné, přispívá k celistvějšímu a komplexnějšímu dojmu, přesto jsou právě úvodní 2 kapitoly velmi utahané. Obecně jsem doufal ve větší množství nenávisti, estetické bělostné symboliky, vypalování, drancování a věšení černých tváří. Jde ale vytušit, že to režisér nemyslel zase až tak vážně a chvílemi se dění na obrazovce mění v docela veselou taškařici. Stopáž je ovšem příliš dlouhá a má nemálo slabých míst, rozhodně by jí prospělo prostříhání. Z technického hlediska jde pak s přihlédnutím k roku vzniku o monumentální dílo, byť ono zpracování už dnes nejspíš nikoho neohromí, a i důsledkem toho ztratilo během desetiletí na atraktivitě. Obzvláště působivé jsou spanilé jízdy novodobých Bílých rytířů. Povedený test, jak na tom s tou tolerancí vlastně jsme.(1.12.2006)
-
Mi Nü-Chai
ČERNÁ HUBA, BÍLÝ NEŠTĚSTÍ - KKK. Ttohle je docela veselý film. První asi dvě hodiny jsou sice velice utahané a zase tak moc se v nich neděje, ovšem v té poslední je trpělivému divákovi vše vynahrazeno - spanilá legie bílých jezdců na bílých koních cválá po zemi bílého muže (tipuji, že zde byla asi největší spotřeba prostěradel, snad kromě pornofilmů:)) a udatně likviduje černou smrt. Nicméně doufala jsem, že té politické nekorektnosti zde bude o dost více, stopáž je skutečně velkorysá a jistě by se tam vešlo několik pěkných exekucí a ukázkového potírání černé zhouby. Takto by snímku prospěl razantní střih a rozhodně i lepší hudba, tu filmovou jsem ke konci vypnula a pustila si něco vlastního... Technická stránka i zpracování je překvapivě kvalitní a kamera zase oku příjemná. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že si pan Griffith dělal v některých pasážích spíš legraci a téměř všichni mu na to skočili.(2.12.2006)
-
Chlupis
Nádherně natočená nuda s podtextem na pěst.(27.11.2008)
-
MaedhRos
Na faktu, že jde o zásadní, přelomové dílo a skvěle natočený film, nezmění nic ani fakt, že po ideologické stránce je Zrození národa jednou z nejodpornějších věcí, co jsem kdy viděla...(8.4.2006)
-
salahadin
Ano jde sice o jeden z prvních celovečeráků, kterej byl svého času technicky na vysoké úrovni, ale prezentování černochů jako sexuálních úchylovů a ku-klux-klanu jako kladných hrdinovů zavání demagogickou stupiditou. Filmu byl přičítán rozvoj této sekty. Film mě znechutil.(15.9.2006)
-
WANDRWALL
Skvělý dokument doby. Jak tehdy tvůrce viděl předchozí dějiny.(3.8.2010)
-
Webb
[6/10] (D. W. Griffith & Epoch) (Němý, čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Frank E. Woods, D. W. Griffith podle románu The Clansman: An Historical Romance of the Ku Klux Klan, románu The Leopard´s Spots, a divadelní hry The Clansman Thomase F. Dixona Jr. /// Kamera: G. W. Bitzer /// Hudba: Joseph Carl Breil, D. W. Griffith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](17.10.2009)
-
anais
První polovina je technicky dokonalá, velkolepá freska o dvou zpřátelených rodinách na opačných barikádách Občanské války. Druhá polovina je pak z dnešního pohledu skutečně zvrhlou obžalobou všech černochů (kteří nechtějí zůstat v moci svých bílých pánů). Ale jak říká Roger Ebert: 'The Birth of a Nation' is not a bad film because it argues for evil. Like Riefenstahl’s Triumph of the Will, it is a great film that argues for evil. To understand how it does so is to learn a great deal about film, and even something about evil.(3.12.2009)
-
Exkvizitor
Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek.(2.10.2005)
