The Toxic Avenger

Toxický mstitel je už v jádru materiál, jemuž zkrátka sedí zařazení do ultranízkorozpočtových vod studia Troma Entertainment, které se zároveň nikdy nebálo být provokativní, ujeté a nespoutané, což patřilo k jeho hlavnímu kouzlu. Převedení Toxieho do středorozpočtového projektu od velkého studia Legendary Entertainment selhává už na papíře. Výsledkem je rádoby ostrá, ale ve skutečnosti v porovnání s originální sérií čtyř filmů zcela krotká, učesaná a nepřekvapivá podívaná, u níž si ani nejsem vůbec jistý, na jaký typ diváků vlastně cílí. Bizarní je také to, že ačkoliv byl rebootu dopřán štědřejší rozpočet, krom obsazení známějších herců to na filmu vidět vůbec není, a to zejména co se týče akce, která v něm výrazně absentuje. Chybí tomu nápady, hravost a odvážnost (porovnejte si to s dadaistickou explozí nápadů a břitkého vtipu, jakou je Toxický mstitel 4: Masakr ve městě). Místo toho to má spoustu, ale opravdu spoustu hluchých míst a taky pokusů o humor, které skoro vůbec nedopadají na úrodnou půdu. [Sitges 2023] (14.10.2023)

Toxiemu to mainstreamovější pojetí prostě nesluší a ztrácí tím značnou část svého kouzla a podstaty. V konečném výsledku dopadl jako taková bipolární edgy „komiksovka“ rozkročená mezi dvěma světy – širší publikum nad tím ohrne nos a Troma fans zůstanou neukojeni. Signifikantnímu násilí chybí nespoutaná hravost původního filmu – nový Toxic Avenger několik nápaditých mordů dodá, ale značnou část omezí na pouhé máchnutí mopem s výbuchem krve. Doufal jsem, že to bude víc utržené z řetězu s našlapanějším tempem, ale ten punkový přístup tu prostě není a je to znát. Žádný průser se nekoná, ale čekal jsem větší nářez. (14.10.2023)