Hlasitější než bomby

Rodinná tragédie a následné flashbacky, sny a fantazie. Tenhle film nejspíš chtěl zůstat takový, jaký byl, intimní a tichý, ale dost možná neměl ponětí, kam dál. Zrovna jako všechny tři mužské role, které nepřekročily emoční hranice. Jaká škoda, chut´měl film i já obrovskou, ale zůstalo u krčení ramen. (18.09.2016)

Ze začátku smrt. Negativismus bych přikláněl k severu. Nejdřív určitě k Dánsku, které se v emotivních filmových výpadech vysloveně vyžívá. Pak bych přes Norsko projel až do Francie. S norskou kinematografií to totiž moc společného nemá. Zase tak epické to není, aby se to tomu vůbec přiblížilo a efekty jsou na úrovni nula. Nakonec to ale skončilo ve francouzské kinematografii, protože to po ní zdědilo ukecanost. Ta se ale táhne od páté minuty prakticky do konce filmu, který je ještě dost divně postaven a víc než realitu ukazuje cokoliv jiného. (28.11.2016)

Filmy s retrospektivou mně většinou problémy nedělají, ale tady jsem v tom měla chvílemi zmatek. Ztráta, smutek, spoustu otázek, spoustu z nich nezodpověděných. Takový tápající film a já nevím, co tím Joachim sledoval? Jistě, že když nám někdo odejde takovým drsným způsobem, tak má každý tendenci přemýšlet proč? Bylo to nutné a mnoho jiných vzpomínek. Případně i nepochopitelnými zkraty po takové ztrátě. Za mě je to něco mezi trojkou a čtyřkou s případným repete. (13.10.2016)

Tohle prostě nejsou filmy, na které se chci koukat. Nechci se dívat na postavy, které se mi vyloženě protiví, postavy, které pro mě nejsou nijak zajímavé, navíc jsou podány způsobem, aby to křičel, že tohle je něco, co by si zasloužilo alespoň nějakou malou nezávislou cenu. Ty "snové" scény zde postrádají smysl. (16.08.2016)

Smutný príbeh s nejasným scenárom a ešte ťažšou réžiou. Veľmi ťažko sa na to pozerá kvôli spomínanej réžii a kvôli tomu, že jednotlivé scény z minulosti a súčasnosti nie sú v harmónií. Herecké výkony nie sú zlé, ale trošku sa stratia v tej nejednoznačnosti. Osobné hodnotenie: 60% (**) (21.12.2016)