Liar's Dice
Obsahy(1)
Herečka, scenáristka a celovečerně debutující režisérka Geetu Mohandas si vybrala fotogenické exteriéry rodné Indie a do krutě krásné přírody a přelidněných měst zasadila jednoduchý příběh. Chudá mladá žena s dcerkou v náručí během putování za možná mrtvým, možná nevěrným manželem potkává pochybného hochštaplera. Nebezpečné podmínky dlouhé cesty z nich na čas učiní spojence. Mohandas ale místo motivu porozumění ztracených duší nabízí souboj individualit, v němž soucit a důvěra můžou hrát fatální roli. Snímek podává svědectví také o nemilosrdné životní realitě „chudé“ Indie, v níž je náznak ženské emancipace smeten pod stůl jediným mužským gestem. (Febiofest)
(více)Videa (2)
Recenze (2)
Rozhodně zajímavé, ale určitě ne pro každého. Moc se tam nemluví. Moc se tam neděje. Plné vnitřního smutku a odcizení. Sledujeme příběh ženy (Geetanjali Thapa), která se vydala hledat svého manžela, který se ji už dlouhé měsíce neozval. Zcela nepochopitelně si sebou na tuto dlouhou, nebezpečnou a nejistou cestu bere malinkou dcerku a malou kozičku. K této pátrací akci se přidá ještě jeden muž (Nawazuddin Siddiqui), který se chová dosti rozporuplně a tajemně, ale nakonec ženě vždy pomůže. Odjíždí se z horské vesničky ve státě Himáčalpradéš a konečná stanice je Dillí. Na této cestě plné dlouhých, až umělecky laděných záběrů s minimem dialogů si můžeme vychutnat různé podoby Indie. Od klidu a krásy hor, po ruch a špínu přelidněných měst, kde samotná žena snad ani nemůže v klidu vyjít ven. Když už pro nic, tak pro tu upřímnou ukázku reálné Indie se vyplatí tento mnohdy natahovaný a nudnější snímek vidět. Je to bez příkras a má to sílu. Kdo má ještě romantické představy o Indii, jako zemi paláců a krásných sárí, tak ho to snění brzy přejde a bude tak zbaven svých iluzí. O samotných hrdinech se toho moc nedozvíme. Jejich osobní příběhy nejsou nijak rozvíjeny. Linie je jasná a přímá - cesta, hledání a na jiné věci již není kladen důraz. Úplný závěr jsem moc nepochopil, a tak jsem musel zapátrat. Naštěstí jsem byl úspěšný a přečetl jsem si jeho význam. Bez tohoto popisu bych to opravdu nevytušil, i když jsem se na to díval vícekrát. Ten závěr se trochu vymykal celému příběhu a sklouzl k jakémusi sociálně kritickému poselství. Osobně mi to tam vůbec nepasovalo. Hodnocení se pohybovalo od dvou, až po čtyři hvězdy. I přes ten zcela jednoduchý a neosobní příběh si to jako celek dvě hvězdy nezaslouží, stejně jako přehnané čtyři. Tři hvězdy jsou tak jasnou volbou. ()
Tak neviem, tento typ filmu sa buď podarí, alebo nepodarí. Tu som na rozpakoch, ničím ma to neohúrilo, ničím neočarilo, ale zase na druhej strane som to dopozerala, niekedy je aj to úspech. Celkové vyznenie filmu na mňa pôsobí veľmi sucho, nudne, bez čohokoľvek, čo by vzbudilo väčšie emócie. Záver bol predvídateľný iné sa čakať ani nedalo. Silno mi tento film pripomínal hlášku z českého filmu "Vesničko má středisková" : Vždyť on řekne jedno slovo na 100 kilometrů. Jedeme do Kralovýho Dvora pro cement, a on v Berouně řekne: "Beroun". ()
Reklama