Zlomený květ

„Zlomené kvety alebo Žltý muž a dievča” , keď zrovna začnem dievčaťom Lucy Burrows, ktorej tatko je i boxerom, ale zároveň ju aj veľmi často extrémne týra v jednej z chudobných štvrtí Londýna s názvom Limehouse, a tak ani úsmev na tvári nikdy neprejaví, ak tak iba umelo, keď ju otec zvyčajne k tomu prinúti. Cheng Huan je Číňan, ktorý sem prišiel už pred tromi rokmi šíriť posolstvo BUDHY, ale namiesto toho vedie akýsi introvertný spôsob života, že aspoň malý obchodík má, kde mu raz dnu zavíta jeden "zlomený kvet" , a tak čochvíľa zakázaná láska náhle vzniká, kedy všetko onedlho zase zaniká, keďže špiceľ svoje ušiská už nastražené isto má, ktorý opäť štvanú zver privolá, aby sa vyšantila na svojej koristi... / David Wark Griffith si spolu s jeho dvornou hereckou stálicou - Lilian Gish, napravili u mňa:„Renomé, povesť a reputáciu” (po predchádzajúcom, kontroverznom Zrodení národa) , pretože spoločne zahrali na smutnú a emotívnu notu, že nakrútil(i) strhujúci, sentimentálny snímok plný emócií so štipkou mierneho rasizmu, aký sa každý deň v Nemom filme len tak nevidí. New-Yorčan Richard "Dick" Barthelmess »hrá« šablónovitú postavu, ktorá presne spadá do typických nálad (biely muž sa „prevteľuje” do rasového etnika, a to od černocha, až po aziata !) daného obdobia kinematografie a Donald Crisp je extrémne démonický, inak je to aj charakterný a kvalitný herec z perfektných snímkov ranného Hollywoodu v jeho najlepších rokoch ! Má to už viac, ako 100 rokov od nakrútenia, pričom mňa to výnimočne priaznivo bavilo, akoby to len včera malo premiéru, trebárs na Netflixe. (13.05.2020)

Pro mě osobně zklamání. Fádní vyprávění (zajímavy možná tak tím, že už se pokoušeli o retrospektivu) a především absolutně nesnesitelné herecké výkony (Ať už se jedná o nemožného Barthelmesse, nebo Lillian Gishovou, snažící se ve 26 letech předstírat, že je jí maximálně 12) velice tloukly relativně slušný příběh. Vše pak dokonalo pro tuto éru klasicky rozplizlé finále. Škoda... (25.09.2008)

Táto priam antická tragédia si ma dejom vôbec nezískala. Samotný scenár pre mňa nemal také body, ktoré by ma aspoň na nejakú chvílu zaujali tak, že by som sa do deja aspoň trocha vžil. Odpustiť sa dá veľa dobového, všelijaké tie pózy, no romantický film by si mal napriek nedokonalostiam získať aspoň takpovediac moje srdce a to sa nestalo. Znova vidieť to už nemám potrebu, ale zas totálna katatrofa to nie je, len neviem či je to pre to nejaká útecha po toľkých rokoch vzhľadom na to, že človek by po tom tiež asi nemal siahať. (13.06.2014)

(1001) Nádherný příklad filmu, u kterého nechápu, proč byl na seznam Tisíce a jedna filmů přidán, kromě snad toho důvodu, že potřebovali mít strašně moc filmů, jmenovitě Tisíc a jeden, a něčím to tedy zaplnit museli. Když je tam od Griffithe Zrození národa, Intolerance i Děti velké revoluce (můj favorit z jeho filmů, i když ho obecně nemám ráda), tak zařazení Zlomeného květu a potom ještě Cesty na východ mi přijde zhola zbytečné. Tyhle dva filmy už mi osobně nepřišly nijak více přínosné než ty ostatní. (07.02.2012)

Přehnaný lyricismus byl pro mě k nepřežití - mezititulková poezie, hrdinka usmívající se jen pozdvihnutím koutků úst rukou... nemělo by to tak být, ale já se párkrát málem rozesmál. A Číňan hraný bělochem byl taky otřesný. Sice to k té době patří a jedná se o první mezirasovou lásku na filmovém plátně, ale i tak jsem z toho neměl dobrý pocit. Film je účelově naivní, za každou cenu dojemný a současně se neodváží zpečetit lásku hlavních představitelů polibkem. Hodnotit nějaký současný film s podobně přepálenou líbivostí, tak by se tu nešetřilo odpady a jednou hvězdičkou. (16.01.2010)