Neznámý od jezera

Těšil jsem se na avizovanou ,,hitchcockovskou" atmosféru, ale ta se bohužel nedostavila. Skoro bych řekl, že tvůrci uchopili žánr thriller úplně opačně, než by to dělal sir Alfred. Nejsou zde scény napínající diváka pomocí důmyslného střihu, nejsou tu překvapivé zvraty... Od začátku víme, kdo je vrah a spíš než abychom byli napjatí, jak celá detektivka skončí, jsme udivení tím, kam až Franck v zájmu vášně nechá situaci dojít. Což o to, uchopit téma takto psychologicky není špatné. Vzbuzuje to řadu otázek; třeba o propojenosti vášně a smrti (viz problematiku AIDS - proč jsou lidi kvůli pár vteřinám rozkoše ochotni riskovat život?). Navíc prostředí, v němž se film odehrává, je velmi zajímavé. Problémem ale je, že se snímek táhne v hypnoticky pomalém tempu; léto, pláž, sex, to se stále opakuje, mezi tím se poklábosí o životě se sousedem... což divákovu pozornost celých 100 minut neudrží. Co na mně ale naopak zafungovalo silně, je povedený konec. (30.09.2014)

ten film je presne ako taká noc cruisovania, alebo jednorázový sex, celé je to príjemné, dobre sa na to pozerá ale na druhý deň si na to ani nespomeniete. film bez výraznejšej pointy, režisér ktorý je zrejme veľký fanúšik Francois Ozona (ale nie natoľko veľký aby používal hudbu) a taká malá hra na umenie s homosexuálmi a francúzskym prízvukom. (18.11.2014)

U všech těch synopsí o vraždě, vášni, penisech a pláži se neuvádí, že film je téměř vyprázdněnou narací, tedy vpravdě rozplácnutost, děj neexistuje, nic se neděje, všechno je pomalé, lidi mluví trošku, auta parkují dlouho. Ale když je na to člověk připravenej tak je to myslím celkem div světa, každý záběr podnětem k hluboké fascinaci, zvuková stopa, tedy ticho, šplouchání, malilinko ptáčků, je působivější než celej orchestr, herci jsou neskutečně přirozený, jsou krásný a chlupatý, sex je příjemně uvěřitelnej. Obdivuhodně vytvořený mýtický časoprostor na velmi specifickém příběhu. (02.10.2014)

Jezerní pláž, přilehlý les a parkoviště. Místa, jež jsou neukotvená v době, poloze a snad ani realitě. Alain Guiraudie natočil provokativní poetický snímek, jenž díky své retrospektivitě výtečně (i když doslovně) komentuje současnou virtuální dobu. Děj je rozdělen do tří odlišných úseků (seznámení, sexuální partnerství, vyvrcholení), mezi kterými graduje napětí a vyostřuje se atmosféra. Jednotlivé úseky se skládají z několika částí, jejichž náplní je neustále se opakující schéma (příjezd na parkoviště, navázání kontaktu, procházka po lesíku, odchod) odkazující na internetové seznamky (login, pokec, možná schůzka, logout). Odlišnost třech hlavních pasáží je tu dána zejména změnou nálady (zapříčiněnou dějovými zlomy), tedy divákovým vnímáním, řemeslně se příliš neliší. Guiraudie klade důraz na autentičnost. Nepoužívá hudební doprovod, děj omezuje pouze na uvedené lokace, a k vytváření atmosféry používá výhradně vizuální prostředky a divákovu obeznámenost s fakty. (06.01.2014)

Mně se to prostě líbilo. Dokonce víc, než "Ta zvláštní láska". Navíc jsem poznal dubléry, takže jsem si řekl, že snad nějaký filmový postřeh mám :) Nepřišlo mi to naturalistické/explicitní, ale naturistické/přirozené. AUTENTICKÉ Při těch barvách a otevřenosti je ten film vlastně minimalistický. Zachycení atmosféry dokonalé. Zvlášť pro toho, komu jsou reálie aspoň trochu známé. Sex mě rozhodně nerušil, přišel mi přirozený. Ne že bych se toho všeho chtěl účastnit. Nechci mít další trauma z dětství :) Na jednu stranu kouzelné, uvolněné… na druhou stranu odosobněné – komicky až děsivě, jak je komu libo. A kdo je schopný vidět přesah, tak si film užije. Nejděsivější je zdravé rozhořčení inspektora, nad tím, jak někoho "z nich" zabijí, a nikdo si ani nevšimne… Vzpomněl jsem si na Cizince Alberta Camuse. (14.11.2014)