Jahodová proklamace
-
Strawberry Statement, The
Drama / Romantický
USA, 1970, 109 min
Režie:
Stuart HagmannObsah
-
Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu. Unikátním je na tomto snímku, který v roce 1970 získal i Cenu poroty na festivalu v Cannes, mimo jiné také excelentní soundtrack obsahující největší soudobé hity včetně písní od Johna Lennona, Neila Younga, Grahama Nashe a dalších. (oficiální text distributora) -
Příběh revoltující americké mládeže z období šedesátých až sedmdesátých let v USA. Děj filmu vychází z deníku amerického studenta Jamese Kunena. Studenti demonstrují kvůli pohrdavému výroku děkana universitní školy, že ho názory studentstva zajímají asi tolik, jako kdyby mu říkali, že mají rádi k jídlu jahody a kvůli tomu, že vedení školy zabralo pozemek černošským studentům a předalo ho jako výcvikový prostor pro Americkou armádu. Na protest proti tehdejšímu mocenskému establishmentu obsadí veškerý prostor školy. Nastupuje tvrdá represe. Za zmínku stojí též skvělá muzika v podání Nash & Young, Still a Crosby. (tahit)
Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(8.9.2006)
-
Matty
Vcelku rád bych film viděl před třiceti lety, kdy musel krom obdivu nad uvolněnou montáží a skvělými písněmi vzbuzovat i silnější emoce, dnes už jej vnímám jenom jako takové číslo dvě (nebo kolik) za Bezstarostnou jízdou.(17.11.2009)
-
Superpero
Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho.(16.10.2010)
-
Hellboy
Stávkující studenti si sice získali mé sympatie, ale stejně mi problémy americké mládeže připadaly směšné ve srovnání s tím, co se v roce '68 dělo v Československu. Je tedy pravda, že v roce 1970 na stříleli vojáci na univerzitě v Kentu do davu studentů, to ale film nepopisuje. Událostí v Evropě si snímek je vědom, viz 79. minutu: "Viděl jsi záběry z Prahy? Vypadá to tam přesně takto." Naivita mladých hipísáků byla bezbřehá, všechno to jejich organizování, které nikam nevedlo, bylo příjemné vidět dílo, který je neidealizuje, ale ukazuje, že důvodem, proč se k hnutí přidávali někteří členové, byla velká koncentrace holek na metr čtvereční. Film je každopádně dobře natočený, kamera je umisťována do neobvyklých pozic, snímá děj z nejrůznějších úhlů, střih je nápaditý, kameraman dokládá svou náklonost k transfokátoru neustálým divokým zoomováním... Srovnání s Bezstarostnou jízdou je (co se týče příběhu) dost zcestné. Film navíc nijak ani nenaznačuje, co se bude dít po konci, což sice divák znalý historie ví, ale stejně by si to zasloužilo nějak uzavřít.(29.3.2010)
-
Eddard
Snad nejpůsobivější film o hippie hnutí, o volnomyšlenkářských studentech, o síle a nezkaženosti mladých lidí... jediný film, na podobné téma který ve mě vyvolal obdobné emoce byla Bezstarostná jízda. Formanovy či Gilliamovy pomníky téhle éře jsou zábavné, ale uvěřitelné bezprostřednosti těchhle generačních snímků podle mě nedosahují. No a ten soundtrack!!! Neil Young a John Lennon :-) Písně jako Helpless nebo The Circle Game se vám zažerou pod kůži na hodně dlouho... krásné. 90%(23.9.2006)
-
JANARYBA
V sedmnácti v kině s klukem, kterého jsem milovala - byl to víc než pětihvězdičkový zážitek.(17.7.2008)
-
tahit
Na filmu mě zaujal především námět a vynikající hudba.(5.5.2008)
-
Boogeyman
Naivní ideály za které kromě několika zapálených intelektuálních buřičů bojuje jen mládež, která v aktivitách hnutí vidí především příležitost si nevázaně zahulit a nezávazně zašukat. Pak dostanou na budku a zanadávají na systém do kterého se vzápětí dobrovolně začlení. Jahodová proklamace je ve vyobrazení toho všeho dokonale nestranná.(7.11.2009)
-
AGAMENON
Musela to být krásný doba, nebo alespoň zajímavá, ten hípísácký věk. Čas volné lásky, uvolnění, protestů, vášnivých projevů a stávek. Ve filmu nejde ani tak o děj, jako zachycení kouzelné atmosféry, vždyť i hlavní hrdina se ke stávkujícím přidává více méně z plezíru, vše je navíc podepřeno ruční kamerou, volící neobvyklé úhly, neznámými herci, zakodovaná sdělení (stávkující se v Tv dívají na starou Vzpouru na lodi Bounty, krev na školním hesle,..), plus neustále znějící písně. Bylo by fascinující tu dobu zažít, hlavně vystřízlivění hipíků po opuštění univerzity a jejich konfrontace se skutečným světem, kde jim jejich vzletné promluvy nájem nezaplatí. Parafrázoval bych úvodní projev učitele v South parku, "Někteří z Vás budou právníci, lékaři, ale většina z Vás bude obsluhovat pumpu, nebo stříhat plech a proto máme dílny". Není se čemu divit, že komanči tyto snímky o občanské neposlušnosti milovali, samozřejmě ještě s politicky kritickými, dokazovali nám tím, že i v té oslovavané, dokonalé Americe je pěkný bordel. P.S. To že vedení školy názory studentů nezajímá, je snad všeobecně známé, kdekoliv a kdykoliv.(30.3.2010)
-
Aky
Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman.(23.10.2009)
-
bogomira
Příběh generace, která měla šanci změnit svět, ale nakonec to prošvihla. Popravdě film je jen průměrnej, až na ten závěrečnej mayhem, kterej u mojí generace vyvolává jistý vzpomínky, i když tenkrát šlo spíš o to, dostat se z úplnejch sraček aspoň tam, odkud se tyhle mladý lidi snažili dostat zase o kus dál. No nic, pojďme si koupit hamburgra a kolu a koukneme se na Madonnu v MTV, než půjdem lhát zákazníkům, abysme měli na hypotéku, jinak nám legální lichváři seberou všechno spotřební zboží, bez kterýho neumíme přežít. Strawberry Statements Forever!(5.1.2008)
-
asLoeReed
Někdy film útočí spíš po emocích, do hlavy, do srdce a je to lepší. Přitom ani není filmařsky "všední" (zajímavé kamerové hry). "Jahody" vychází přímo z dění, přímo z doby - natočeny jsou už v 70., proto je jejich atmosféra trvalá, stálá... A mají Cenu poroty z Cannes.(30.3.2010)
-
decouble
Jahodová proklamace příliš nejasně prezentuje své hlavní téma. Je to o klukovi, který chce dostat jednu holku? V tom případě bychom se měli dozvědět, jak to s nimi dopadne. Je to o studentské stávce? Tak proč chybí celkový kontext doby (kromě zmínky o Praze)? Proč o se o celém pozadí stávky dozví divák tak málo? Až příliš neuvěřitelně působí, že by vznikla tak masová stávka kvůli jednomu dětskému hřišti. A pak, ty krátké montáže podbarvené hudbou jsou nudné.(22.4.2010)
-
Terva
Námět - James Kunen. Scénář - Israel Horovitz. Kamera - Ralph Woolsey. Hudba - Ian Freebairn-Smith(2.6.2011)
-
nascendi
Už v komentári k Formanovmu Hair som sa vyjadril, že ma neoslovilo hnutie hippies, aj keď som k nemu mal generačne blízko. Tento film moje predchádzajúce vyjadrenie iba priklincoval. Čo už mám chápať alebo dokonca obdivovať na mase mladých ľudí, ktorí chcú silou-mocou protestovať, len nevedia proti čomu? A vyzdvihovať na filme peknú dobovú hudbu je síce možné, ale ja zvyknem dobrú hudbu počúvať bez toho, aby som si s ňou musel pustiť aj nezaujímavý film.(1.11.2009)
-
Aqualung
Je to v důsledku o nekončícícm konfiktu mezi formální mocí, která si usurpuje právo určovat, co je spravedlivé nebo správné, a co ne, a mezi čistotou mentality mládí.Tady to trochu přitahuji za pačesy, ale myslím, že to moc nevadí. Je zcela lhostejné, zda se to děje v USA, či jiné demokratické zemi.Lze to extrapolovat kamkoliv.Nablblý bolševik to pustil v 70.letech do kin a nastavil si tak sám zrcadlo.Krásný film se silnou myšlenkou.A je sympatické, že tehdy studenti nebyli tak sametoví jako dnes.Jo,jo,bejvávalo jináče hrálo.....(25.6.2009)
-
lioncel
posuzovat zde takto něco, o čem jsme všichni jen slyšeli, nebo četli .. na vlastní kůži nezažili, jen si na to třeba hráli .. nevím, nevím .. kdo jste tenkrát v té době u nás hulil trávu a byl opravdu hippie? .. nádherná hudba ...(1.5.2010)
-
fragre
Nemohu dát (zatím) žádné hodnocení. Film jsem viděl někdy kolem poloviny sedmdesátých let. Bůh ví, co vedlo bolševika, že pustil do kin film plný dlouhých vlasů, jeansů a bigbítu, když zrovna tyto entity tak zavile pronásledovali všichni ti tesiloví supermani normalizace. Jo, ve vzpomínce je to na 5*, ale vzpomínky často klamou..... Dodatek 17. 12. 2010. Vzpomínky opravdu často klamou, nebo jsem se já změnil. Hudba je tam moc pěkná - Buffy St. Marie, CSN&Y. Kamera hezky evokuje dobovou atmosféru volnosti. Jen mi ten film někdy připadá spíše jako dokumentární film než komponovaný příběh. Při sledování jsem si vzpomněl na vyprávění V. Merty o jeho pobývání mezi revolučními studenty v Paříži v létě 1968 a na knihu Za sklem od. R. Merla.Stejný mix naivity (blbosti) a demagogie zabalené do módních revolucionářských frází. I když hlavního hrdinu více zajímala lepá revolucionářka než světová revoluce.(28.2.2010)
-
Čajka
Chudák Simone to mal trošku v hlave pomotané a v 60. rokoch, dobe veľkých zmien a politického napätia, zažíval zmätok, ktorý so sebou prináša mladosť. Revolúcia študentov na univerzite bola krásne idealistická, už od začiatku odsúdená na zánik. Je fascinujúce, ako veľmi tejto myšlienke jej aktéri verili. Ako povedal p. Blažejovský, tento film by sa mal prehrať všetkým študentom. Nie preto, aby im ukázal, aké úžasné môže byť obsadenie rektorovej pracovne, ale preto, aby im ukázal, že búriť sa je treba, ale zrejme trošku implicitnejším spôsobom. Aplikácia stratégie so zmyslom pre ľudskosť môže mať zarážajúce výsledky a priniesť ovocie. Týmto študentom chýbala. Film je natočený bravúrne, hravá kamera a aj mierne nesympatický pomotaný hlavný hrdina zabezpečia kvalitný filmový zážitok.(30.3.2010)
-
Taffey
Na Jahodové proklamaci jsem byl, v sedmdesátých letech, v kině, několikrát. Jestli snad ho komouši pustili do kin, abychom viděli, jak zlí kapitalisté tlučou ubohé studenty, bůh ví. Ale asi ano. Zvláštní, že tam jim dlouhé vlasy a džíny nevadily. Je to opravdu velice autentický film, ukazující naivitu hnutí hippies a mladých generací vždy a všude, v plné nahotě. Ale je to nádherný film a je příznačné, že tento, stejně jako spoustu dalších úžasných filmů z té doby, není možné sehnat na žádném nosiči. Alespoň nevím, kde bych ho měl shánět. Hlavně, že vychází kdejaká béčková s r a č k a . Film jsem neviděl od svých snad 17-ti let, což je, bratru, nějakých 32 let. A to mi napovídá, že mi příští rok bude už.....Díky tomu nejsem schopen odhadnout, jak by film na mě působil dnes. Film je vždy svázán s dobou, ve které člověk dospívá. Ostatně, jako většina věcí, které člověk dělá. Ale v době všemožných zákazů, kdy jsme sváděli neuvěřitelné boje s vedením školy za svobodné rozhodnutí, budeme-li nosit džíny nebo tesilky, nebo zda budeme mít vlasy pod lopatky nebo předepsaný centimetr nad límec a uši ven, to byl v kině nepředstavitelný zážitek. Tenkrát jsem si, na rozdíl ode dneška, neuvědomoval, jak naivní snaha hlavních postav byla a vlastně celého hnutí Hippies. A tak se reminiscence na tu dobu ve mě podaří zapálit málokterému filmu.(15.3.2008)
