The Strawberry Statement
Režie:
Stuart HagmannScénář:
Israel HorovitzKamera:
Ralph WoolseyHrají:
Bruce Davison, Kim Darby, Bud Cort, Murray MacLeod, Bob Balaban, Jeannie Berlin, Andrew Parks, James Coco, David Dukes, Jess Walton, Booker Bradshaw (více)Obsahy(2)
Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu. Unikátním je na tomto snímku, který v roce 1970 získal i Cenu poroty na festivalu v Cannes, mimo jiné také excelentní soundtrack obsahující největší soudobé hity včetně písní od Johna Lennona, Neila Younga, Grahama Nashe a dalších. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Zlatá Palma - výběr ()
Vcelku rád bych film viděl před třiceti lety, kdy musel krom obdivu nad uvolněnou montáží a skvělými písněmi vzbuzovat i silnější emoce, dnes už jej vnímám jenom jako takové číslo dvě (nebo kolik) za Bezstarostnou jízdou. ()
Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho. ()
Stávkující studenti si sice získali mé sympatie, ale stejně mi problémy americké mládeže připadaly směšné ve srovnání s tím, co se v roce '68 dělo v Československu. Je tedy pravda, že v roce 1970 na stříleli vojáci na univerzitě v Kentu do davu studentů, to ale film nepopisuje. Událostí v Evropě si snímek je vědom, viz 79. minutu: "Viděl jsi záběry z Prahy? Vypadá to tam přesně takto." Naivita mladých hipísáků byla bezbřehá, všechno to jejich organizování, které nikam nevedlo, bylo příjemné vidět dílo, který je neidealizuje, ale ukazuje, že důvodem, proč se k hnutí přidávali někteří členové, byla velká koncentrace holek na metr čtvereční. Film je každopádně dobře natočený, kamera je umisťována do neobvyklých pozic, snímá děj z nejrůznějších úhlů, střih je nápaditý, kameraman dokládá svou náklonost k transfokátoru neustálým divokým zoomováním... Srovnání s Bezstarostnou jízdou je (co se týče příběhu) dost zcestné. Film navíc nijak ani nenaznačuje, co se bude dít po konci, což sice divák znalý historie ví, ale stejně by si to zasloužilo nějak uzavřít. ()
Snad nejpůsobivější film o hippie hnutí, o volnomyšlenkářských studentech, o síle a nezkaženosti mladých lidí... jediný film, na podobné téma který ve mě vyvolal obdobné emoce byla Bezstarostná jízda. Formanovy či Gilliamovy pomníky téhle éře jsou zábavné, ale uvěřitelné bezprostřednosti těchhle generačních snímků podle mě nedosahují. No a ten soundtrack!!! Neil Young a John Lennon :-) Písně jako Helpless nebo The Circle Game se vám zažerou pod kůži na hodně dlouho... krásné. 90% ()
V sedmnácti v kině s klukem, kterého jsem milovala - byl to víc než pětihvězdičkový zážitek. ()
Na filmu mě zaujal především námět a vynikající hudba. ()
Naivní ideály za které kromě několika zapálených intelektuálních buřičů bojuje jen mládež, která v aktivitách hnutí vidí především příležitost si nevázaně zahulit a nezávazně zašukat. Pak dostanou na budku a zanadávají na systém do kterého se vzápětí dobrovolně začlení. Jahodová proklamace je ve vyobrazení toho všeho dokonale nestranná. ()
Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman. ()
Někdy film útočí spíš po emocích, do hlavy, do srdce a je to lepší. Přitom ani není filmařsky "všední" (zajímavé kamerové hry). "Jahody" vychází přímo z dění, přímo z doby - natočeny jsou už v 70., proto je jejich atmosféra trvalá, stálá... A mají Cenu poroty z Cannes. ()
Už v komentári k Formanovmu Hair som sa vyjadril, že ma neoslovilo hnutie hippies, aj keď som k nemu mal generačne blízko. Tento film moje predchádzajúce vyjadrenie iba priklincoval. Čo už mám chápať alebo dokonca obdivovať na mase mladých ľudí, ktorí chcú silou-mocou protestovať, len nevedia proti čomu? A vyzdvihovať na filme peknú dobovú hudbu je síce možné, ale ja zvyknem dobrú hudbu počúvať bez toho, aby som si s ňou musel pustiť aj nezaujímavý film. ()
Musela to být krásný doba, nebo alespoň zajímavá, ten hípísácký věk. Čas volné lásky, uvolnění, protestů, vášnivých projevů a stávek. Ve filmu nejde ani tak o děj, jako zachycení kouzelné atmosféry, vždyť i hlavní hrdina se ke stávkujícím přidává více méně z plezíru, vše je navíc podepřeno ruční kamerou, volící neobvyklé úhly, neznámými herci, zakodovaná sdělení (stávkující se v Tv dívají na starou Vzpouru na lodi Bounty, krev na školním hesle,..), plus neustále znějící písně. Bylo by fascinující tu dobu zažít, hlavně vystřízlivění hipíků po opuštění univerzity a jejich konfrontace se skutečným světem, kde jim jejich vzletné promluvy nájem nezaplatí. Parafrázoval bych úvodní projev učitele v South parku, "Někteří z Vás budou právníci, lékaři, ale většina z Vás bude obsluhovat pumpu, nebo stříhat plech a proto máme dílny". Není se čemu divit, že komanči tyto snímky o občanské neposlušnosti milovali, samozřejmě ještě s politicky kritickými, dokazovali nám tím, že i v té oslovavané, dokonalé Americe je pěkný bordel. P.S. To že vedení školy názory studentů nezajímá, je snad všeobecně známé, kdekoliv a kdykoliv. ()
Některé filmy z 60tých a 70tých let mají úžasnou atmosféru. Spojení naivity, síly, svobody, anarchie a boření konvencí. A tenhle snímek k nim jednoznačně patří. ____ Scénář není plynulý, jsou to střípky, které na sebe ne vždy zcela hladce navazují, lidé se občas chovají zmateně, dialogy jsou chaotické - ale to vůbec nevadí. Tím spíš se film blíží realitě, a ne k vysněnému filmovému světu technické i sociální dokonalosti. Jahodová proklamace vtáhne diváka do děje a přenese ho do doby, kdy mladí věřili, že dokážou ukončit hrůzy světa tím, že začnou hlasitě vykřikovat. Naivní představa, ale důležité je, že tomu plamenně věřili. I přes dětinskou revoltu je ale vidět, že někteří ze studentských aktivistů inklinují k násilí a demagogii._____ Závěrečný střet s policií je brilantní, dokumentárně věrohodný a děsivý, i když ho i nepoučený divák musí očekávat už od začátku. _____ Tenhle film má v sobě přesvědčivost a neuvěřitelnou energii (i když musím uznat, že hlavně v první polovině jsou některé bezeslovné záběry zbytečně zdlouhavé). /27. 10. 12./ ()
Nemohu dát (zatím) žádné hodnocení. Film jsem viděl někdy kolem poloviny sedmdesátých let. Bůh ví, co vedlo bolševika, že pustil do kin film plný dlouhých vlasů, jeansů a bigbítu, když zrovna tyto entity tak zavile pronásledovali všichni ti tesiloví supermani normalizace. Jo, ve vzpomínce je to na 5*, ale vzpomínky často klamou..... Dodatek 17. 12. 2010. Vzpomínky opravdu často klamou, nebo jsem se já změnil. Hudba je tam moc pěkná - Buffy St. Marie, CSN&Y. Kamera hezky evokuje dobovou atmosféru volnosti. Jen mi ten film někdy připadá spíše jako dokumentární film než komponovaný příběh. Při sledování jsem si vzpomněl na vyprávění V. Merty o jeho pobývání mezi revolučními studenty v Paříži v létě 1968 a na knihu Za sklem od Roberta Merla. Stejný mix naivity, přehnaných nadějí, ale i demagogie operující módními revolucionářskými frázemi. Nicméně, hlavního hrdinu více zajímala lepá revolucionářka než světová revoluce. ()
Jahodová proklamace příliš nejasně prezentuje své hlavní téma. Je to o klukovi, který chce dostat jednu holku? V tom případě bychom se měli dozvědět, jak to s nimi dopadne. Je to o studentské stávce? Tak proč chybí celkový kontext doby (kromě zmínky o Praze)? Proč o se o celém pozadí stávky dozví divák tak málo? Až příliš neuvěřitelně působí, že by vznikla tak masová stávka kvůli jednomu dětskému hřišti. A pak, ty krátké montáže podbarvené hudbou jsou nudné. ()
ocenenia : MFF Cannes 1970 - Cena poroty (značná časť poroty sa dožadovala pre tento film hlavnej ceny festivalu, ktorú nakoniec získal film "MASH") ()
posuzovat zde takto něco, o čem jsme všichni jen slyšeli, nebo četli .. na vlastní kůži nezažili, jen si na to třeba hráli .. nevím, nevím .. kdo jste tenkrát v té době u nás hulil trávu a byl opravdu hippie? .. nádherná hudba ... ()
Příběh generace, která měla šanci změnit svět, ale nakonec to prošvihla. Popravdě film je jen průměrnej, až na ten závěrečnej mayhem, kterej u mojí generace vyvolává jistý vzpomínky, i když tenkrát šlo spíš o to, dostat se z úplnejch sraček aspoň tam, odkud se tyhle mladý lidi snažili dostat zase o kus dál. No nic, pojďme si koupit hamburgra a kolu a koukneme se na Madonnu v MTV, než půjdem lhát zákazníkům, abysme měli na hypotéku, jinak nám legální lichváři seberou všechno spotřební zboží, bez kterýho neumíme přežít. Strawberry Statements Forever! ()
Nejlépe natočená výpověď doby, kterou jsem zatím viděla. Naprosto zbavené patosu, tím jsem byla plná jen já a tak to má být, úžasná kamera, snímky lidských kruhů jsem viděla už tak nějak rozostřeně. Hudba, to je jasná páka. K tomu krásný, mladý, štíhlý kluci, co maj upnutý rifle, dlouhý vlasy a lenonky. Takže já jsem pro....štrajkujeme......štrajkujeme! ()
Záznam jedné doby... ()