Obsahy(1)
Světově uznávaný kambodžský tvůrce Rithy Panh se vrací do let vlády Rudých Khmerů dokumentárním filmem, v němž na podkladě vlastní knihy The Elimination (Vyhlazení) bez emocí a pomocí animace evokuje děsivé prožitky vlastní rodiny za vlády Pol Potova režimu. (MFF Karlovy Vary)
Videa (3)
Recenze (22)
Tíživé téma, film o poznání méně... Výmluvná rekonstrukce vlády Rudých Khmerů v Kambodže. Není třeba je představovat, jejich pověst hovoří za vše. Jako kdyby si toho byl autor vědom a obrátil tradiční optiku – výrazně osobní dokument se spolehl na dobové záznamy v menší míře, než je zvykem. Režisér Rithy Panh odmítl věrohodnost obrazových materiálů a vyřezal sošky protagonistů. Rozmístil je do miniaturizované oblasti Kambodže, kde následně popisuje jejich trýzeň. Vemlouvavý a emotivní hlas „svědka“ pravděpodobně každý neocení, vyžaduje totiž alespoň zlomek zájmu o problematiku, jakou má Panh. Vyprávění o jednotlivcích je pozvolné, nepříjemně mrazivé a stále značně abstraktní (sošky nesdělí každý pocit, vypravěč však ano). Kontext převzetí moci Rudých Khmerů je zmíněn okrajově a zajímavostem (hraná propagandistická tvorba Rudých Khmerů) se nechce Panh věnovat skoro vůbec. Trauma, které přímo kape z popisu daného období, se bohužel stává určitou pastí. V závěru naznačí vypravěč Panh ještě silnější zainteresovanost, proti níž se stěží může cokoli namítat. Platí ovšem, že pro seznámení s problematikou není Chybějící obraz příliš vhodný. Zda je to správně či špatně, nechávám otevřené. (MFFKV 2013) ()
Zaujímavou a originálnou formou spracovaný kambodžský dokument o revolúcii v 70. rokoch. Kam komunizmus prišiel, tam napáchal škody. Kambodžu (vtedy okolo 8-miliónová krajina) zasiahol komunizmus vo svojej agrárnej podobe veľmi tvrdo, keď približne 25% celkovej populácie podľahlo nespravodlivému a krutému režimu. Jediné čo ľudia mohli vlastniť bolo čierne oblečenie a lyžičku. Súčasťou každodenného života bola tvrdá poľnohospodárska práca, "re-edukácia" v súlade s ideológiou, podvýživa, mučenie a popravy. 80% ()
Vizuálně zprvu poutavé, po půlhodině však statické koláže hliněných figurek začnou nudit. Když k tomu připočtete, že většinu zajímavých informací autor vyřkne na začátku a pak se jen v podstatě opakuje, vyjde vám z toho zajímavý pokus, který u kterého je však ve druhé polovině už takřka nemožné udržet pozornost. ()
Spíš než dokument se jedná o filmový esej a osobní zpověď režiséra, který vypráví svůj životní příběh. Obrazové záznamy z nechvalně proslulých vražedných polí Rudých Khmerů téměř neexistují nebo zmizely, Rithy Panh je tedy musí nahradit svými vzpomínkami, které jsou ztvárněny vyřezávanými figurkami. Přeživších z vražedných polí je málo, většina z otrocky pracujících skončila v hromadných hrobech tak jako figurky skončily na konci filmu v krabici. Nepodbízivá, formálně neotřelá, promyšlená a silná výpověď. ()
První příspěvek do hlavní sekce Světový film letošního ročníku Cinema Mundi vidělo v kině Art 19 lidí... Hermína Týrlová by z nového projektu Rithy Panha měla jistě radost. Moc povedená animace (tedy hliněné figurky lidí a hlavně jejich nasnímání), naprosto skvělý zvuk, u něhož si klidně umím představit nejvyšší světové metály. Že se jedná o dokumentární film vůbec nevadí, prolínání archivních materiálů, modelů a současných záběrů se skvěle doplňuje i s průvodním francouzských komentářem Randala Douca. Není to film, u kterého se budete napětím držet rohů sedaček a nohama dřít do podlahy, ale způsob, jakým Rithy Panh dovede dramatizovat moment a současně kontinuálně vyprávět svůj autobiografický příběh, se mi moc líbil. Cinema Mundi, 2014. ()
Galerie (9)
Photo © Les Acacias
Reklama