Režie:
Stephen LanceKamera:
Geoffrey SimpsonHrají:
Emmanuelle Béart, Harrison Gilbertson, Rachael Blake, Robyn Moore, Socratis Otto, Malcolm Kennard, Leah Purcell, Renaud Jadin, Hugh Parker, Monette LeeObsahy(1)
Film vypráví o netradičním setkání a prožití dvou výjimečných lidí. Šestnáctiletý Charlie Boyd (Harrison Gilbertson) prožije zlom svého života rovnou třikrát. Zjistí, že jeho matka má milence krátce poté, co najde svého otce oběšeného v garáži. Zlomený, zmatený a opuštěný Charlie potkává krásnou a tajemnou Maggie (Emmanuelle Béart), která mu dá nahlédnout do svého soukromí a do které se zamiluje. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Maggie nebyla profesionální dominou a Charlieho by nelákalo vše nabídnuté vyzkoušet - zjistí, že mu bolest pomáhá částečně zapomenout na prožité tragédie v životě. Ovšem Maggie je také jen člověk a společně s Charliem začíná řešit i svou, zdánlivě bezvýchodnou životní situaci... (baruskakov)
(více)Recenze (13)
Objektívne tento film nebude mať na týchto, či iných filmových stránkach veľmi vysoké hodnotenia, ale pre mňa subjektívne sa jedná o jeden z najlepších filmových zážitkov posledných týždňov. Má to podobnú kostru príbehu ako taliansky film Maléna z 2000, kde sa mladý chlapec zúfalo zamiluje do oveľa staršej ženy a je jasné že fungovať to nebude a nemôže. My mistress má dve podstatné postavy a všetko dôležité sa odohráva len medzi nimi...ostatný dej, ako vzťah syna s matkou, nie sú zaujímavé. Emmanuelle Béart bola garanciou kvality a potvrdilo sa to, lebo drvivú väčšinu mojej pozornosti si vzala na seba, a preto som z filmu takmer nespustil oči...tiež sa mi veľmi páčili kostýmy, ktoré na sebe mala. Ku koncu a s príchodom nejakého toho romantického prvku to jemne strácalo na šarme, ale celkovo veľmi dobré. P.S.: Päťdesiat odtieňov sivej som nevidel, ale na 100% som si istý, že tomuto filmu sa kvalitou ani nepriblíži. ()
Možný spoiler : Je až neuvěřitelné do kolika rolí se dokáže Emannuelle Béart položit. A tady v tomto smutném dramatu to opět předvedla naprosto mistrně. Myslím, že je tenhle snímek poměrně dost podceněný a to je velká škoda. Možná mnozí očekávali něco zcela jiného a ono přišlo rozčarování, protože tohle není film o domině, která uspokojuje choutky sexuálních deviantů jen pro peníze. Je to o ženě, která je zoufalá jak raněná laň, ale svým jednáním působí naprosto opačným dojmem. Ta bolest je tam uvnitř ní, ano v srdci a je to hodně hluboká rána. Kdo jiný by to mohl nějakým nepochopitelným způsobem vycítit, než někdo také vnitřně zraněný a tím človíčkem je Charlie. Kluk, kterému je 16 let a Maggie, která by mohla být pomalu jeho matkou, to vycítí a nejen to je spojí dohromady. Co může asi udělat s tak mladým klukem pohled na Maggii při své práci. Ano, on jí tajně sleduje a tak záběry, jak svojí rukou jemně hladí hladinu vody v bazéně je všeříkající. Ano i on hrál naprosto přesvědčivě a já mu do písmene věřila tu touhu po objetí a lásce úplně stejně jako Maggii její rozervanou duši. Pro mě to byl silný niterný zážitek, který vyústil tak, jak musel. Výborná kamera, herecké výkony obou představitelů vše jen umocnily, díky. ()
Jedna z těch depresivnějších vztahovek mezi mladým nezkušeným klukem a životem protřelou dominou. Tenhle pár může na první pohled působit nepřirozeně, ale opak je pradou. Jizvy na srdci jsou v tomhle snímku spojovací článek titulních hrdinů a hlavní složkou celého příběhu. Pokud tedy někdo dostane film do merku z hlediska očekávání S/M scén může být zklamán, ne že by tam nebyly, jedna, dvě, ale o tom tento příběh plný vnitřní bolesti a touze po otevřené náruči, lásce a pochopení skutečně neni, ale pokud očekáváš krom intimně vyprávěného příběhu kvalitní herecké výkony, pak jsi na správné adrese. Emma patří mezi absolutní hereckou špičku a i zde dokazuje svou extratřídu, protože pokud už je v záběru vnímáš její herectví opravdu intezivně. Zatímco Emma je herecky sázka na jistotu, tak Harrison Gilbertson byl pro mě obrovský a příjemný překvapení, protože za Emmou herecky rozhodně nezaostával a svoje party si uhrál naprosto dokonale. ()
Originální, na první pohled možná lehce zvrácený snímek, ale na pohled druhý už vlastně ne tolik zvrácený. Něco na tom je, na té teorii že bolest léčí bolest, respektive neléčí ale v konkrétním momentu se člověku při změně zdroje bolesti uleví. Princip je stejný asi jako u sebepoškozování. je tu hezky vidět jak všelijak může člověk trpět a vím, že to pravděpodobně zní zvráceně když to takhle napíšu, ale došlo mi, že prakticky jakýkoli podnět, ať už je to samota a pocit z odloučení, strach, beznaděj, zoufalství, vztek, pocit viny a v neposlední řadě teda fyzický podnět- to všechno člověka může bolet a právě to tenhle snímek skvěle ukazuje. Celé poselství by navíc nefungovalo bez vážně vydařeného obsazení, což pro mě bylo hodně milým překvapením. Líbila se mi i celková atmosféra filmu a i když nebylo prostředí ani scénář nějak pestrý tak to v tomhle případě zas tolik nevadilo, protože myšlenka relativně stačila. Děj má spád, přestože se vlastně nedějí žádné převratné zvraty nebo akce..prostě to plyne, velmi přirozeně ale svižně. Hudba je taky vydařená. abych mohla jít s hodnocením výš, musel by být snímek trochu propracovanější. Hlavně ty postavy. Více prostoru pro Charlieho matku a celou jeho situaci...více prostoru pro psychologii...Ano, v jednoduchosti je někdy síla a ano, je to povedený film (což jsem po pravdě zas tolik neočekávala) ale že by to bylo strhující veledílo, to si nemyslím. ()
"Děkuji Vám, má paní." Sex by neměl nikdy ztrácet šťávu, takže jsem pro ochoten ozvláštnit si ho různými způsoby a přesně o tom My Mistress není. Já jsem tedy nikdy necítil potřebu nechat si naplácat, zavírat se do rakve nebo napodobovat psa, ale proti sexu s dívkou v kostýmu dominy jsem dosud nenašel pádný argument. S dominou však nikoli, neboť mám rád své koule a její dominantní hlavince nerozumím. Jenže tohle bylo eroticky žhavé asi jako koupání naháčů na otužileckém Memoriálu Alfreda Nikodéma, takže divák nemrava si to zkrátka moc neužije. A na dramata, deprese a házení věcí do bazénu já zase až tak moc nejsem. ()
Reklama