Bojovník

Film vyšel pod labelem Mondo Macabro, ale přistupoval jsem k němu bez jakýchkoli předsudků namotivován jednou pozitivní fanouškovskou recenzí, která jej přirovnávala ke snímkům populárního indického režiséra Manmohana Desaie. Při srovnání Jaka Sembungy (ano, jde o jméno hlavního hrdiny) s Desaiovou tvorbou ovšem nakonec vyniklo, že snímky indického mistra lidové zábavy jsou přes různé řemeslné nedostatky v jádru vlastně docela poctivě vymyšlené a stojí za nimi talentovaní (byť třeba ne dokonale zruční) tvůrci, díky čemuž dovedou i dnes stále upřímně bavit. Indonéský snímek je oproti tomu smrtelně nudným a otravným zhmotněním čirého diletantství, v němž ani ty nejklišovitější postupy nevyvolávají adekvátní emocionální odezvu, a který zároveň není natočen až natolik špatně, že by se dalo bavit na jeho úkor (jako třeba u filmů Çetina İnançe, tvůrce "Tureckých hvězdných válek" či "Tureckého Ramba"). Jedinou věcí, která je tak na Jaka Sembungovi alespoň trochu zajímavá, je tak jeho lehký náboženský podtón, v jehož světle je film možno číst jako příběh o boji zástupce úzkostlivě monoteistického islámu proti představitelům ďábelského pohanského okultismu (ve své nejtěžší chvilce je muslimský hrdina čarodějem proměněn v prase). (25.06.2013)