Velký klid
-
Velké ticho
-
Grande silenzio, Il
-
Le grand silence
(Francie) -
Veľké ticho
-
Great Silence, The
Western / Drama
Itálie / Francie, 1968, 101 min
Režie:
Sergio CorbucciHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
Brutální vrah Tigrero alias Loco (Klaus Kinski) vede skupinu chamtivých lovců lidí, kteří pronásledují bandu desperátů skrývajících se v zasněžených horách Utahu. Silence (Jean-Louis Trintignant) je němý pistolník, jehož si najme mladá žena Pauline (Vonetta McGee), když Locova banda zavraždí jejího manžela. A Silence rozpoutá boj dobra se zlem pro spravedlnost a pro pomstu... (monolog)
Brutální vrah Tigrero alias Loco (Klaus Kinski) vede skupinu chamtivých lovců lidí, kteří pronásledují bandu desperátů skrývajících se v zasněžených horách Utahu. Silence (Jean-Louis Trintignant) je němý pistolník, jehož si najme mladá žena Pauline (Vonetta McGee), když Locova banda zavraždí jejího manžela. A Silence rozpoutá boj dobra se zlem pro spravedlnost a pro pomstu... Komentáře uživatelů k filmu (64)
-
gouryella
Syrová atmosféra, jenž z tohoto filmu vyzařuje, stejně jako úžasně pojaté herecké výkony činní z tohoto "netradičního" westernu skutečnou lahůdku.(31.7.2002)
-
Superpero
Zasněžený western. Drsná krajina tu hraje velkou roli a krásně se na ní kouká. Je tu všechno, co má dobrý western mít. Málomluvný (zde němý :) hrdina, co nikdy nemine cíl, krásná žena a démonický padouch. A k tomu všemu ultra dávka naturalismu. Na konec jsem fakt koukal s otevřenou pusou a v duchu si říkal "wow." Tohle jsem tedy opravdu nečekal! Jako třešnička na dortu je k poslechu servírován Ennio Morricone. K dokonalosti chybí snad jen o něco charismatičtější hlavní hrdina (ne že by tenhle byl špatný).(5.10.2009)
-
DaViD´82
Stylový spaghetti western, který místo do prašných dálav amerického západu zamířil do zasněžených hor Utahu, jenže... Jenže každý potecionální klad tu má rovnou i svou odvrácenou tvář. Tak kupříkladu Trintignantova role je jak dvojče Eastwoodových drsňáků z dolarové trilogie (v některých záběrech se skloněným kloboukem, strništěm a doutníkem jakoby mu z oka vypadl), jenže jeho charismatu nedosahuje ani zdaleka. Morriconeho hudba je samozřejmě skvělá, jenže je trestuhodně upozaděná. I když naštěstí ne úplně zazděná. Výtečná kamera zdatně maskuje lacinou výpravu, jenže to by nesměla být někdy tak "trhaná" (třeba titulková scéna, místo aby koně jízdu na koni sledovala plynule, tak ho nechá přejet od jednoho kraje obrazu k druhému a pak se prudce pohne a celé se to opakuje znovu a znovu). Výkon Klause Kinskiho, jenže to by nesměl v některých scénách tlačit na pilu až příliš a samozřejmě Corbucci, který rozhodně není žádný režisérský amatér, jenže Leoneho formátu také ani zdaleka nedosahuje. Proč ho tedy tak okatě vykrádat? Zdá se, že je to průměrné italské špagetové béčko jakých v šedesátých letech vzniklo nepočítaně, že? Jenže on to je dobrý film, dokonce víc než pouze dobrý. Jen to chtělo vydat se vlastní cestou a ne zůstat u toho, že se přemístí "dolarovka" do podhůří Skalistých hor. Jenže ono to i tak stačí na jeden z nejlepších snímků tohoto subžánru. Snad jediná oblast, která je "jenže" zcela ušetřena, je zasněžená atmosféra a drsnost charakterů, kde se nikdo s ničím nemaže a raději rovnou jedná (rozuměj střílí) než planě kecá do větru. Tvůrcům to dokonce vydrží i během závěru (jenže to by nesměli natočit i alternativní konec). A poznámka na závěr: Český distributor pokračoval v tradici originálu. Název na první pohled přeložil dobře i účinně, jenže pouze do chvíle kdy to uvidíte.(13.4.2008)
-
Karlos80
Velmi netypický western, snad jen pěkná Morriconeho hudba by tak trochu odpovídala tomuto tzv. nihilistickému "spagetti westernu", naprosto "negativnímu" filmu, ale v pozitivním slova smyslu. Film je zasazen do drsné zimní přírody někde v horách Utahu. Snímek byl snad dokonce natočen - alespoň podle textu v epilogu filmu - podle skutečné události, ale na to si teď doopravdy už nevzpomenu. Proč negativní? Všechny pozitivní postavy během filmu postupně zemřou, nebo utrpí jiná příkoří, všechny záporné postavy nejenže přežijí, ale nakonec i...Více ve filmu.. Navíc hlavní hrdina Silence nemluví, protože nemá od dětství jazyk. Podstatou děje kromě jednoho milostného vzplanutí, je lovení lidí za peníze, tvrdý boj o přežití v drsné přírodě, kde vládnou vyvrhelové společnosti. Film je neskutečně autentický, hodně syrový a má několik brutálních scén à la Peckinpah nebo Leone. Němý jezdec Silence (který mi zde připomínal prožitými traumaty v dětství a následnou odplatou Harmoniku z filmu Tenkrát na západě ) se svou německou automatickou sklápěcí pistolí Mauser odvedl perfektní výkon, stejně tak i Tigrero alias Loco, ďábelský Klaus Kinski, byl ve scéně u stolu v baru a ve vypořádání se šerifem rovněž perfektní. Škoda jen, že se Clintu Eastwoodovi nepodařilo natočit zamýšlený americký remake, bohužel se nepodařilo koupit autorská práva.(25.4.2008)
-
Subjektiv
Velké Ticho všech obětí, jež pro nicotné zločiny padly rukou cynických lovců lidí/odměn. Velké Ticho jejich blízkých, kterým není dopřána spravedlivá pomsta. Velké Ticho společnosti, kterou nějaká ta smrt neznámého nuzáka nemůže přinutit přehodit výhybku. Takové Velké Ticho to byl(o). Ale nakonec se ozval výkřik tak silný, že Velké Ticho zemřelo. Několik výkřiků - v mrazu a vánici... Ach Corbucci, takové množství špatného s takovým množstvím dobrého jsem už dlouho neviděl. (+) Morricone odvedl svůj běžný, vysoký standard, ale (-) co ty jsi s ním udělal, kam a kdy jej nasadil. (+) Kinski je nádherně slizký ďábel s cynickým přístupem k životu a smrti, který se překrásně dětsky raduje z toho, že když neudělá chybu, tak na něj nikdo nemůže (něco jako dnešní OSA :) ), ale (-) ten italský, jemu zcela cizí hlas, který se bere bůhví odkud, jen ne z jeho úst, bleeh. (+) Překrásné velké celky, koně v nich trmácející se hlubokým sněhem, zdálky znící puška, krása... (-) však kamera se i blíží snímaným předmětům, ty jakoby nechtěly vydržet v jejím zorném poli, smýkají se sem a tam a ač to asi není neuměteltstvím, ale vědomou volbou, nepřipadá mi to dobré. Kamera se nakonec ustálí, když rychle ve velkém detailu pohlédne do očí, ale byla na to vhodná chvíle? Kdo ví, ale Fulci mi v tom přijde horší. (+) Trintignantův tichý hrdina - zhmotněná žaloba, kterou nakonec nahlas musí pronést vypravěč, a tu (-) zase nejsnazším způsobem vedená sociální kritika o chudobou stvořeném psanci (ne že by je chudoba netvořila, ale mají opravdu postavy touhy tyto řeči pronášet?). Věru, všelijaké to bylo, zprvu trpké... a dál to znáte.(22.1.2010)
-
flanker.27
On jakoby celý děj směřoval k alternativnímu konci uvedenému zde v zajímavostech. Ne že bych až tak moc musel za každou cenu dobrej konec, ale film tak zůstává dost nekonzistentní, dle mého skromného dojmu. Šerif tak jako postava zůstává trestuhodně nevyužit. Celkově rozporuplný dojem a mírně nadprůměrné hodnocení. "Jste přece druhý nejlepší střelec ve státě. - To jen proto, že jsem se nepotkal s tím prvním."(15.4.2011)
-
sud
"Kladivo na čarodějnice" we westernovém kabátě. "Velké ticho" je samozřejmě úplně o něčem jiném, jenomže mi svojí děsivou atmosférou a krutým závěrem jej připomíná. Z tohodle filmu mrazí. Kam se podíváte, všude sníh, nikde ani jedna kladná postava, brutální scény atd. I hudba Ennia Morriconneho je hodně mrazivá. Herci jsou všichni charismatičtí a typově přesní. Jean-Louis Trintignant v úloze němého mstitele kouzlí pohledem, stejně tak plavovlasý ďábel Klaus Kinski. Jeho děsivý vzhled, jeho oči, brr. Od Sergia Corbucciho je sice nejspíš nejslavnějším westernem "Django", ovšem v mých očích jej toto dílo překonává. Pistole Mauser, němý pistolník s jizvou na krku, asi stovka mrtvých a děsivý pohled Klause Kinského před závěrem - na to nikdy nezapomenu.(18.9.2007)
-
kinej
Kladem tohoto westernu je, že se snažít tak trochu jinou cestou. Na dobu svého vzniku je poměnrě drsná a to jak dějem, tak i vizuálním pojetím. Dva ústřední herci jsou pochopitelně famózní. Bohužel občas ve filmu pokulhává scénář a logika. Do téměř odříznutého města přijede kočár po vyrolbované cestě atp. Jinak je film záživný, ale králem spaghetti westernu je Sergio Leone. Zajímavý je i hudební vklad Morriconeho. Kombinace italského pojetí divokého západu a Morriconeho hudebních motivů je tak fantastická.Jeho průměr, což je zde, je mnohem silnější, než drtivá většina westernových soundtracků.(20.12.2010)
-
Ruut
Obča malinko naivní, ale silné příběhově a kvalitativně stejně vysoko jako šedesátkové fláky jako Hombre či Frajer Luke.(6.11.2010)
-
bassator
Western a staré filmy to je pro mne vražedná kombinace... Neměl jsem je nikdy rád, ale tohle mě opravdu dostalo... Nádherná, nádherná hudba která dala filmu tu správnou atmosféru, charismatický Klaus Kinski a málomluvný Jean-Louis Trintignant. A ten nečekaný konec... WAUUU - 5. 12. 2010 - 75%(28.5.2011)
-
LiVentura
Děsivý závěr brutálně pojatého westernu, kde Kinski nakonec popraví hlavního hrdinu za zvuků ohizdné šílené hudby s velkou dávkou červené až spíše rudé tekutiny vytékající z hlavy dotyčného "bojovníka za dobro"...velmi originální a dobré!(31.1.2007)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Temný příběh němého pistolníka Silence, který zabíjí nájemné vrahy jen v sebeobraně. Dramatická hudba - Ennio Morricone, výtečná kamera a dobrý scénář + zdařilá pochmurná atmosféra horského městečka vydaného napospas lovcům lidí. Podařený byl i výběr herců - vyčnívá hlavní padouch Klaus Kinski a krásná vdova Vonetta McGee. Mínusem je však Corbucciho béčková režie, jeho vykrádačky Leoneho (např. detailní snímky obličejů před závěrečnou přestřelkou) a dalších, schématičnost jednání postav bez režijního vedení (viz všichni tzv. desperáti se hroutí jednotně zajati v saloonu), místy nelogičnost děje a také programová brutalita filmu. Ne umění, jen filmové řemeslo, ale vcelku podařené. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=HoilBnpX6eU(30.9.2011)
-
Vitason
Velké ticho je špinavé a plné prachu italských westernů a to i přes to, že se odehrává ve sněhem zapadaných horách. To je prakticky ten nejlepší možný kompliment, jaký jsem tomuto zástupci spaghetti westernu mohl vyseknout. Je tu zkrátka vše. Zkorumpované městečko, slizcí záporáci, dávné trauma vyvolané blyštivým předmětem i mlčenlivý (to doslova!) cizinec. Zkrátka všechny dobré atributy k tomu, aby se rozpoutala další etapa divokého západu, která ho rozhodně nebude romantizovat. Když k tomu připočtu napínavý děj, syrovou atmosféru, ponurou hudbu a vysokou brutalitu, tak mi z toho vychází velice solidní čtyřhvězdičkové hodnocení. Tenhle film se nebojí pálit ostrými. Vytknout mohu snad jen občas až trapnou snahu o Leoneho detaily, které se kameraman snaží zásadně držet v pohybu. Výsledkem často bývá rozmazané nic, ale to není tak silný důvod proto, aby si fanoušci italských westernů stáhli před tímto kouskem své klobouky přes oči.(25.3.2012)
-
Crocuta
Napoprvé jsem z tohoto westernu příliš nadšen nebyl, po dalším shlédnutí jsem svůj názor opravil - atmosféra je opravdu působivá a kvůli nezvyklé dávce brutality, charismatickým hlavním hrdinům i hodně netradičnímu konci stojí snímek za vidění.(19.7.2007)
-
Aky
Western, který důsledně ctí, jak se popisovaný příběh kdysi odehrál, čímž se logicky vymyká pravidlům žánru, zejména v závěru. Tahouny jsou Trintignant a Kinski, kteří svým herectvím rvou film do naprůměru. Závěrečné konstatování, že podle zákona je všechno v pořádku, zní mrazivě a sakra nadčasově.(7.1.2011)
-
giallo
Perfektní western, u kterého jsem dlouho váhal s hodnocením. Ze zdejších ohlasů jsem byl hodně namlsaný, ale ještě do první poloviny filmu jsem nebyl přesvědčen o jeho kvalitách. Avšak krásné zasněžené scenérie, podmanivá hudba a konec filmu podle mého gusta mě uchlácholily a zviklaly k hodnocenímu nejvyššímu. Corbucciho majstrštyk.(19.11.2009)
-
GilEstel
Klasický italský western, který se výrazně vymyká americkým stereotypům. Líbil se mi v dětství a dodnes ho považuji za velmi dobré dílo, na které se kdykoli rád podívám. Klaus Kinski jako hlavní záporák, Morricone hudba s Corbucciho režií, to nemohlo dopadnout jinak než dobře. 82%(1.5.2011)
-
Mariin
Dalo by se říci, že toto je přímo definice typického cynicko-brutálního italowesternu. Podobné postupy jako u Leoneho, rovněž poetická a místy i paradoxně radostná hudba Morriconeho - dohromady by to bylo na čtyři hvězdičky. Ale ten anarchisticko - nihilistický závěr to srazil na trojku ( v USA tehdy vznikal rovněž western s krvavými jatky: Divoká banda). Rok 1968 byl v dějinách zlomový (zatím se to ve školách neučí), naplno se provalila hráz jakýchkoliv zábran, násilí i nemravnosti. Lze to názorně doložit právě ve filmovém umění, ale i jinde...(4.9.2009)
-
packa
Pozor spoiler! Klasika žánru, která se může směle postavit do řady k největším dílům Sergia Leoneho. Ostatně jeden společný prvek tyto díla mají, Ennia Morriconeho. Co však dělá film naprosto jedinečným, je závěr filmu, kde je dobro na hlavu poraženo zlem, které si s gustem střihnul největší záporák filmové historie Klaus Kinski. Především jeho výkon dělá film nezapomenutelným, ale co vám to vůbec povídám, to se musí vidět, a ne číst!(24.1.2011)
-
Phobia
Vynikající western; s trochu pomalejším tempem, s hezkou hudbou, ponurou atmosférou, charismatickým duem hlavních hrdinů a hlavně závěr filmu se mi ohromně líbil - uchýlit se ke klišé, strhla bych hvězdičku. Takhle je to silně nadprůměrných 80%.(10.3.2009)
