poster

Jsem tvá

  • Norsko

    Jeg er din

  • slovenský

    Som tvoja

    (festivalový název)
  • anglický

    I Am Yours

Drama

Norsko, 2013, 98 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • berusche
    *****

    Neuvěřitelně věrohodné, vážně zarmucující a se závěrečnými titulky jsem byla schopna akorát ukápnuté slzy a dalších desítek minut ticha. Pro mě jedno z těch lepších dramat, kde se snoubí několik linií ze života hlavního hrdiny, a dávají tak výborný odraz jeho psychického rozpoložení. Rozhodnutí, která musí hrdinka udělat během celého snímku, ždímají srdce až do samotného finále, ve kterém už vzteky kopete do sedačky. A já teda vážně byla chvilku naštvaná, chvilku smutná a nakonec jsem ji litovala. Jestli tohle záměr, jednoznačně se vydařil.(28.10.2015)

  • Lanark
    *****

    Jsem tvůj, Iram. Proč? Protože nám mužům dáváš co proto a rozhodně to není příjemné. Ale je to osobité, upřímné - tak jako debuty autobiografického rázu umí být. Slibovat se nemá a tak jen říkám, že budu myslet na to, až zas potkám nějakou Minu, že se jí budu dívat do očí a ne na nohy. Iram, dej mi/nám ještě šanci...(6.4.2014)

  • kareen
    **

    Nechci být zlá, ale je mi těžko soucítit s Minou, protože patří přesně k tomu typu jednodušších ženských, co se většinu času chovají, nejen co se týká vztahu k mužům, dost vypatlaně a spíš jsem kolikrát litovala jejího syna Felixe. A znovu jsem si jen potvrdila, že tahle vztahová melodramata nejsou pro mě to pravé ořechové. Nejen, že to se mnou ani trochu nepohnulo, ale většinu času jsem se i dost nudila.Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií.(28.4.2015)

  • PP66
    ****

    Příběh nezodpovědné a emocionálně nevyrovnané mladé matky, naturalizované Indky v Norsku, která marně hledá nového partnera a hereckou roli, a kašle na své dítě. Proto ji odvrhne původní rodina a ona se vzdává syna, doslova jej odkládá jako kufr přede dveřmi otce. No síla, co vám budu říkat. Viděno v rámci Challenge Tour 2015.(21.4.2015)

  • vesper001
    *****

    Studie (ne)lásky a (ne)sobeckosti. Pro některé lidi je život přímou linkou, po které kráčí s očima upřenýma na vytyčený cíl, jiní nejistě tápou na horské stezce se zavázanýma očima směrem, kde tuší obzor, za kterým se skrývá naplnění jejich snů. Mina je ten druhý případ. Ještě jí není třicet, ale už toho má za sebou víc než většina čtyřicetiletých. Nevydařilo se jí manželství, ani spousta paralelních i následných vztahů, ve své zakonzervované indické rodině se cítí jako jediná zkažená sardinka a nadto se stará o šestiletého syna, ačkoli je sama pořád dítě. Další těžké zklamání přinese vztah se švédským scénáristou Jesperem, který ale nakonec vycouvá a zbabělými výmluvami na „tvorbu“ se snaží skrýt, že se mu prostě nechce měnit svůj pohodlný životní styl. Kdyby mohl mít Minu hezky po ruce jen na sex (a samozřejmě bez Felixe), to by byla jiná. Jenže Mina chce víc a on míň. Co se mi na filmu hodně líbilo, bylo, že tvůrci úspěšně odolali pokušení moralizovat, nebo se i jen přiklánět k té či oné straně. Neodsuzují ani rodinu, která Minu nakonec odvrhne, ani Jespera, ani zmatenou Minu, jakkoli si za svou situaci může víceméně sama. A díky tomu i divák nakonec dokáže zaujmout smířlivý postoj, který nemá daleko k soucitu. (více zde)(9.5.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace