Obsahy(1)
Mladičký chlapec se zamiluje do dívky z obrazu. Tou dívkou je krásná Violetta Valéry, stále obklopená významnou pařížskou společností. Má mnoho nápadníků, přátel a přítelkyň. Dvoří se jí i mladý Alfréd Germont, který jí na tichém místě vyzná lásku. Violetta je nedůvěřivá a varuje ho sama před sebou. Neumí lásku dávat, protože ji nikdy neprožila. Je totiž známou pařížskou kurtizánou a nikdo ji ještě opravdu nemiloval. Alfréd je však neoblomný a podaří se mu Violettu přesvědčit, aby se znovu setkali. Oba sní o velké lásce, která překoná i pokrytectví a lidskou zlobu. Violetta však zná život příliš dobře.
Přesto odjede z Paříže na venkov, aby žila nový život se svou láskou. V tichu a kráse venkovské přírody pookřeje a rozkvete. Oba zapomněli na minulost a prožívali spolu šťastné dny. Brzy se však vrací služebná z Paříže a oznámuje Alfrédovi, že přesto, že prodala všechen Violettin majetek, jejich venkovský život již není z čeho platit. Alfréd urychleně odjíždí. Violetta dostává pozvánku na ples, pařížští přátelé už ji objevili a touží znovu po její společnosti. Ohlášenou návštěvou však je Alfrédův otec, který ji obviní, že Alfréda očarovala a žene ho do zkázy. Připomíná jí její minulost a prozradí, že Alfréd má snoubenku, nevinnou a čistou dívku, které Violetta ubližuje. Žena mu musí přísahat, že jeho syna opustí. Alfréd po návratu nachází Violettu posmutnělou, přesto si slíbí, že budou žít jeden pro druhého. Záhy po jejím odjezdu do Paříže však dostane dopis, v němž se s ním Violetta loučí. Otec, který čekal v povzdálí, mu připomíná snoubenku. Alfréd se přesto, plný žárlivosti vydá za Violettou a Giorgio, jeho otec, vědom si, že žena dodržela slovo, odjíždí za ním.
Na ples v Paříží, přichází Alfréd a v kartách vyhrává spoustu peněz. Violetta v doprovodu vznešeného barona Douphola, k němuž předstírá lásku, tuší rozepři a chce odejít. Je však již pozdě a Alfréd jí ze žárlivosti hodí na hlavu všechny peníze, které vyhrál, aby s ním strávila noc. Rozlíceně odchází a u vchodu narazí na svého otce, který byl svědkem celé události. Dojde mezi nimi k roztržce, které však už mladá žena není svědkem, protože vyčerpáním omdlévá.
V tmavé místnosti, kde už jí nic nepatří, protože vše prodala za život s Alfrédem, leží osamělá Violetta. Nepodobá se už ženě na obraze, do které se zamiloval mladý hoch a ani ten obraz už není její. Vkládá do dlaně dar pro jeho snoubenku a slova lásky a oddanosti z úst Alfréda, který se k ní vrací, jsou poslední, jaká kdy uslyší… Na stolku po ní zbyla jen kytice bílých kamélií. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Na začiatok si vypomôžem citátom od Škvoreckého: "Já sám vyžaduji pouze nejlepší z nejlepšího, neboť pouze to jest pro mne dosti dobré". V citáte šlo o Predanú nevestu, v tomto texte o La Traviatu. Vo filme sa zišiel Alexandre Dumas ml., Giuseppe Verdi, Franco Zeffirelli, Placido Domingo a ďalší, ktorých nepoznám, aby vytvorili lahôdku pre milovníkov opery (ale nie tých z o Some Like It Hot). Moje tri hviezdičky nevyjadrujú uznanie tomuto konkrétnemu spracovaniu tejto konkrétnej opery, ale moje žánrové obmedzenie. Samozrejme, že som ocenil skvelú výpravu, lokalizoval som známu áriu (zaznie v 12 minúte) do tejto opery a mohol by som spomenúť niekoľko ďalších kladov, ale milovníka opery to zo mňa neurobí. Dodatok: Vo filme zohrala vynikajúci part Teresa Stratas, ktorú som nepoznal. Ale medzi inými interpretkami na YouTube som lepšiu nenašiel. A o najznámejšej árii už viem, že má názov Brindisi. ()
Už způsob, jakým je zde využita předehra opery je naprosto geniální. Ranní melancholická Paříž, smutná melodie pluje nad řekou a ulicemi a vstupuje do domu, kde se jak stíny míhají exekutoři, kteří jako poctiví dělníčci oceňují nádherné zařízení paláce. Jen mladíček, který má být k ruce se zasněným obdivem stojí před obrazem ženy. Pak vidíme i tragickou současnou podobu této krásky. Tak jak se mění melodie, probouzejí se a ožívají vzpomínky na příběh, lidi a naději. Strhující. Bylo štěstí vidět to na velkém plátně. ()
Na začátku jsem měl hodně problém, protože jsem první viděl verzi z roku 2002 (také zefiirelliho), která je zpívána na živo a jedná se o záznam z divadla. Tady mě poměrně dlouho iritoval "dabing". Také kvalita obrazu není bůhvíjaká, což je u originálního DVD docela překvapivé. Nicméně po shlédnutí scény s cikány a toreadory, jejíž bombastičnost by v divadle naživo nebylo možné docílit, jsem si začal příběh víc užívat a uvědomil si, že celá výprava JE prvotřídní, že zpěv není horší, než ve verzi z roku 2002, hlavní dvojici to doopravdy sluší (mimo toho, že dobře zpívají) a nenapadá mě, jak by se to celé dalo udělat lépe. ()
V rámci rozšíření svých kulturních obzorů jsem se podíval na známou operu La traviata. Opera sama o sobě jako žánr mě moc neláká, tento kousek má ale perfektní hodnocení a filmovou verzi natočil Zeffirelli (Zkrocení zlé ženy a Romeo a Julie), tak jsem si řekl, že to zkusím. S jejím hodnocením mám ovšem problém, musím ocenit výpravu a pěvecké výkony, které jsou z mého laického pohledu excelentní. Přesto se přiznám, že mě to nebavilo a dokoukával jsem to na sílu. Bohužel sebelepší opera ze mě fanouška žánru neudělá, i když výjimky se najdou (viz můj komentář k Der Ring des Nibelungen). Nakonec nechávám tři hvězdy jako průměr kvality (5) a mého pobavení (1). ()
Nestává se mi zrovna často, aby mě fimové zpracování (jakékoli) opery tak uchvátilo. Když to srovnám, v případě La Traviaty jsem už měla tu čest se dvěma zpracováními z pozdější doby (divadelní záznamy). Nemůžu je hanit, obě verze byly dobré, ale toto je v mých očích o třídu převyšuje. Nakonec jsem ráda, že jsem na Zeffirelliho kousek natrefila. Za prvé vyjadřuje ducha opery tak působivě, že jsem až tajila dech. A za druhé je zde opravdu kvalitní zpěv (z Violetty mě mrazilo), protě to byla nádhera. ()
Reklama