Šéfové na zabití 2

Sean Anders to se mnou umí. Oba jeho předchozí filmy mě hodně pobavily, takže jsem se těšil co dokáže udělat s touto výživnou látkou.... Samozřejmě nezklamal opět. Druhý díl dává svému staršímu bratříčkovi na prdel naprosto ve všem. Více zábavy, lepší načasování fórů a naši tři dementi jsou ještě blbější. Vlastně téměř jediný rozdíl mezi Šéfy a Blbým a Blbějším je v tom, že tam jsou 2, tady jsou 3. Chris Pine si to neskutečně dává a vstup Christopha Waltze na scénu je nášup jako hrom. Zkrátka po čertech dobře napsaný komediální příběh, který není zase tolik čitelný. Jakýkoliv plán, které naše trio vymyslí se zbortí zhruba do jedné minuty. Jsem velmi nadšený a doufám že 3 bude. PS: Doby kdy druhé díly znamenaly horší kvalitu materiálu jsou zřejmě pryč. Podobné to bylo u Jump Street. Divák velmi rád vidí své staré hrdiny a ti mu důvěru vrací ještě většími vylomeninami. Rada pro diváky, na hodnocení tady moc nekoukejte. 75% určitě. (19.02.2015)

V podstatě nejubožejší žánrový kalibr, nebezpečně se blížící končinám, které před lety brázdilo duo Jason Friedberg a Aaron Seltzer se svým Velkým bijákem a Distater Movie. Gagy jsou do příběhu vsazeny naprosto bez řádu – za přispění křečovité retardovanosti Sudeikise a Daye nedávají rozumově smysl, nátury protagonistů nerozšiřují a vyprávění nejednou zpomalují. Nálepka černé komedie tím pozbývá významu. Se ztrátou inteligence a rozvahy už snímek není pálivě kontroverzní, ale dětinsky sprostý. Potrápí bojovníky za rasovou rovnocennost i práva gayů, pokaždé ale jen svou omezeností, ne přesností střelby. Těším se na podplacené recenze. (26.11.2014)

Na papíře se zdálo, že druzí Šéfové jdou do dalšího kola s posilami, ale bylo to jen zdání. Jennifer Aniston bylo málo, Spaceyho ještě méně, Waltz s Foxxem nedostali příliš prostoru a tak všechno zůstalo na ústřední trojici a Chrisi Pineovi. A to byla chyba. Jestliže Charlie Day působil v prvním díle neokoukaně a jeho projev byl vtipný, tak tady jsem měl chuť jeho postavu zavraždit hned po několika záběrech. To samé platí o pitvořícím se Sudeikisovi, který byl pravděpodobně tím nejhorším ze všech zúčastněných. A mizerné byly i gagy, které režisér poházel bez ladu a skladu kolem a herci čas od času namátkou jeden z nich vybrali, což vedlo ke vzniku nezábavného slepence, který lehce nadprůměrné jedničce nesahá ani po kotníky. 15% (11.02.2015)

E-e, moje břišní svalstvo tohle dalo s prstem v nose. Máte to jako v životě - dvojky můžou být čupr a někomu vážně sluší, ale většinou se jen zmateně rozhlížíte po něčem jiném. Akorát s tím rozdílem, že to něco jiného by mělo mít číslo 3, zatímco u Šéfů na zabití se s láskou ohlížím k jedničce. Aneb nebuď napoprvé dokonalý, když chceš oslnit i podruhé. (04.12.2014)

Během cesty z projekce MovieZone, která díky Warnerům proběhla v pondělí večer v Atlasu, jsem v metru s jiskrou v oku naslouchal vášnivé debatě mezi zklamanou divačkou a nadšeným divákem. Bylo snad její vypíchnutí vetchého scénáře ovlivněno také tou skutečností, že snímek až příliš okatě nahrává všem zaníceným feministkám a ukazuje ženy jako "věci", určené čistě k pobavení mužského pokolení? To se bohužel nedozvím. Co už ale jistou rukou napsat mohu, je, že osobně jsem se takhle v kině nenasmál minimálně od Jump Street 22. Je to bomba. Nadmíru sympatičtí herci si na place evidentně užili kopu legrace, ta se následně snadno přelévá i do burácejícího sálu. Atmosféra je plná nepolevujícího inteligentního humoru, svěží akce a nezapomenutelných smrtícících hlášek v situačním kolotoči plném fajn zvratů. Ústřední zdravě dementní postavičky nelze nemilovat, zdaleka nejvíce ale překvapil poměrně nezajetý režisér. Tomuhle se panečku říká, ošéfovat si komedii roku! Sorry, Phile a Chrisi. Buďme rádi za každý jeden třeskutý sequel, který strčí do kapsy (nad)průměrný originál, a važme si jich. Berte kina útokem, vymodlená trojka je totiž naprostou nutností. (25.11.2014)