Dva dny, jedna noc

Docela perný víkend pro osobu v depresi... ale jo, díky prožitému a velmi uvěřitelnému výkonu Marion Cotillard se stáváme téměř přímými svědky ponížení prosebnice (pro pár hypotečních zlaťáků), ale i rozpaků oslovených... Mnohokrát zde padne - zkuste se vžít do mojí situace - a tady ta možnost skutečně přichází v úvahu, aniž by byla prázdnou frází, především díky autentické formě, která kupodivu nenudí, i když beru v potaz, že na červené tričko s mašličkama a bradavici na zádech jsem byla nucená dívat se tak dlouho, že jsem je málem přijala za vlastní ;-) Nicméně, další počin bratrů Dardenneových u mě ani tentokrát nepřekročil hranici lepšího průměru. (23.05.2015)

Musím povdať, že som bol veľmi spokojný s týmto filmom. Najviac ma na ňom asi dostáva, že sú tu ľudia, ktorí sa správajú ako skutoční ľudia a príbeh pôsobí ako keby sa dial v realite. Hlavná hrdinka je sympatická a chápete jej myšlienky, chápete aj ostatných zamestnancov, ktorí sú postavení pred takéto blbé rozhodnutie a všetko to dáva zmysel. Nevedel som čo mám čakať, ale musím povedať, že som sa dočkal veľmi dobrého filmu. A myslím, že by som sa k nemu aj v budúcnosti vrátil. (20.03.2015)

[Be2Can 2014] 16 rozhnevaných kolegov a jedna žena na okraji spoločenskej priepasti. Dokumentárnou kamerou snímaný skutočný európsky sociálny thriller so stanoveným a neodbytne prítomným deadlinom, ktorý presne a absolútne zachytáva fyzické zúfalstvo v podobe kryštalického dardennovského realizmu. Brilantná naratívna forma poháňa inteligentný obsah, ktorý zdôrazňuje bezprostrednú prítomnosť komunikačných bariér niekoľkých úrovní (zvonček na dverách, telefonát, sprostredkovaný telefonát) a nutnosť konfrontácie tvárou v tvár. Film zdanlivo vrcholí v sugestívnych emocionálne vyhrotených scénach v automobile, pri ktorých postavy skutočné pocity zakrývajú hudbou z rádia a dusia v sebe plač a zlosť, a vo vzduchu visí to nevypovedané, avšak desivo jasné. Úvodnou vetou zámerne odkazujem na Lumetovu legendárnu drámu, ktorá zachováva podobný princíp - hlavná postava musí stoj čo stoj presvedčiť ostatných, a zároveň sú "tí ostatní" príslušníkmi rôznorodých sociálnych a etnických skupín, čo sa odráža v ich postoji. A kdesi v pozadí údajne ťahá za nitky mystifikovaná postava, šedá eminencia Jean-Marc. Vrcholom je však samotný záver, definitívne dorážajúci absurdný "demokratický" model voľby majstrovským zvratom, ktorý doháňa diváka do emočného extrému. Excelentné, na prahu dokonalosti. 90% (15.10.2014)

Pasívne agresívna čistá duša vs. 16 rozhnevaných zamestnancov. To je príbeh morálne rozporuplný, s tendenciou vyvolať siahodlhú polemiku ešte podstatne viac než akékoľvek pocity. No až počas záverečných titulkov, v ktorých bola obligátna hudba nahradená pouličným šumom (ak tam vôbec nejaký zvuk bol, v opačnom prípade by som sa mal nechať vyšetriť), som si uvedomil, že práve to tu bolo pozitívne. Netlačenie na citovo vydieračskú pílu, viac ako je potrebné. A preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, aj keď istý si ním nie som. (26.11.2014)

Klišé na klišé. Cotillard neuvěřitelně přehrává a téma je fakt o ničem: holka (s manželem, dvěma dětmi a hypotékou), kterou už jednou vyhodili z práce, a má z toho psychické problémy a hroutí se, čelí dalšímu vyhazovu. V pondělí se bude znovu hlasovat, jestli prémie, nebo jeden z kola ven, a ona má víkend, aby přesvědčila většinu hlasujících, že prémie nechcou. Nepodaří se jí to, ale odchází posílena a nehroutí se. Sorry, ale prošel jsem několik zaměstnání, a tohle je... prostě to probíhá všechno jinak. Kdyby to vzniklo někdy ve 30. letech, tak to možná pochopím, to byla celosvětová krize, ale v roce 2014? Kdy de facto na pružných změnách zaměstnání je založen trh? Ale no tak. (02.04.2020)