Reklama

Reklama

Sils Maria

  • Francie Sils Maria (více)
Trailer 1

Okouzlující a stále atraktivní čtyřicátnice Maria Enders je na vrcholu své herecké kariéry, kterou před dvaceti lety odstartovala ztvárněním provokativní a nezapomenutelné postavy Sigrid v oceňovaném lesbickém dramatu. Právě přijala nabídku zahrát si v současném remaku tohoto slavného filmu, avšak tentokrát se má zhostit role starší Heleny, kterou Sigrid svede a dožene až k sebevraždě. Maria se svou asistentkou odjíždí do Sils Marie, odlehlé oblasti švýcarských Alp, aby se nerušeně připravovala na svou náročnou roli. A role Sigrid na druhé straně připadla lehkovážné mladé hollywoodské hvězdičce, vyžívající se v alkoholových skandálech. Maria se tak na rozdíl od původního filmu nachází na druhé straně zrcadla, tváří v tvář okouzlující dívce, která je v podstatě znepokojujícím odrazem jí samotné. (Film Europe)

(více)

Recenze (98)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ano na sjezdu komunistické strany čínské lidové republiky nepadne víc zbytečných slov. Nicméně Juliette a Kristen zachraňují svým herectvím co se dá. ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

Oblaka nad Sils Maria... nemělo by mě překvapovat, že distributoři v mnoha zemích světa (typicky) zvolili tak doslovný název. ovšem, oblaka zde mají svou úlohu, ale ještě spíše než doslovnou plní funkci obraznou. jsou (nahlíženo "zevnitř" filmu) v sémiotickém smyslu slova ikonou, (z pohledu zvnějšku) synekdochou a částečně i předmětem volného výkladu. forma oblaku je zde neopomenutelná, ale jedině proto, že dává vzniknout smyslu; že jeho vznik podněcuje, je-li vnímána subjektem. není to oblak. je to had. a není to had. je to smysl jako takový. /// Assayas ve svém poslednímu snímku tematizuje 'smysl' a s ním způsoby jeho vyjadřování i způsoby, kterými ho do textu promítají jednotliví participanti (ať už tedy diváci, nebo herci). Assayas omezuje narativní informaci tak, abychom si jako diváci nemohli být jisti významem filmu, který sledujeme, přestože jej zřetelně vnímáme, a o to intenzívněji a zároveň úzkostlivěji onen důmyslný a zároveň delikátní narativ mapovali, tj. abychom zakreslovali vysledované souvislosti do pomyslného celkového obrazu. a přeci, nehledě na všechny snahy, nebo snad díky všemu tomu úsilí, zde budou jisté dráhy vždy citelně scházet. Assayas hledá a pokud mohu říci, tak i úspěšně nachází, dokonalý bod rovnováhy mezi relativizací umožňující bezbřehé moře výkladů a specifickým útvarem zároveň vymezeným několika hranicemi a zároveň na specifických místech otevřeným, nebo lépe řečeno - nedotaženým. smysl mu tedy neuniká a jak by také mohl, je-li v tomto případě sám smysl smyslem. /// "Ona nakonci zmizí. Je to dvojznačné." říká postava Valentine (Kirsten Steward) a Marie (Juliette Binoche) oponuje "Odejde na procházku a nevrátí se. Mně se to zdá dost jasné." a přesně tak je to s celým filmem. jednomu stačí náznak a je to dostatečně jasné, jiný vnímá jen ambivalenci a tedy více možností, mezi které se smysl drobí. /// mohu si být já vůbec jist vlastním výkladem, když si tvůrci dali tolik práce, aby diváka v jeho snaze o výklad znejistili? nemohu. ale mohu se pohybovat v tomto nejasně vymezeném prostoru úvah nad textem a jeho čtením a mít z toho přinejmenším intelektuální potěchu i poučení. ale ačkoliv jde o film, který by se bez obvyklých hanlivých konotací dal pojmenovat jako "intelektuální", neschází mu ani nepostradatelný cit. jako hlavní prostředy vyjádření smyslu v tomto filmu-úvaze totiž neslouží metaforická oblaka, ale především herci. /// jakkoliv bývá herec a jeho úloha často marginalizován coby pouhá jedna z mnoha součástek komplexu mizanscény, Assayas oproti tomu líčí herectví jako klíčový prostředek k převodu smyslu a rozjímá i nad úskalími přenosu významu touto specifickou formou. /// "fiktivní" postavy z fiktivního narativu divadelní hry Maloja Snake se mohou na první pohled zdát jen jako zprostředkovatelé, či spíše záminky, jak divákům přiblížit prožitky "reálných" hrdinek filmu a především hlavní hrdinky Marie. na druhý pohled nelze přehlédnout paralely mezi "fiktivními" a "reálnými" postavami. je jich celá řada. třetí pohled mě vede k závěru, že nikoliv jen jedna, ale rovnou obě (navzájem velmi kontrastní) Mariiny role se vztahují k ní samé, obě jsou komunikačním kanálem umožňujícím vyjádřit jinou část jejího nitra. jedná se o velmi vynalézavý postup, jak překonat limity ztvárnění postav v rámci psychologického realismu, v jehož podmínkách tvůrci nejčastěji dospívají k daleko triviálnějším výsledkům. postavy Sils Maria mají k triviálnosti daleko, ale přesto jsou stále přístupné a hmatatelné. lze s nimi navazovat vztah, sympatizovat a vyloučená není ani divácká identifikace. /// Marie jako herečka vyznává přesvědčení niterného spojení herce s postavou. stejně tak i Mariina představitelka Juliette Binoche podává vynikající výkon, neboť do něj vkládá krom hereckého umu i cosi opravdového ze sebe. její výkon představuje v duchu všeobecného hledání oduševnělosti vlastní "neživému" textu (či snad vdechování smyslu do textu?) přemostění "strojeného" falše (tj. herecké metody) a opravdovosti. a kde je pravda, jsou i emoce. () (méně) (více)

Traffic 

všechny recenze uživatele

V zásadě neškodná konverzačka o umění, herectví a prolínání fikce s realitou. Navzdory vznešeným tématům se film nechová snobsky a svým způsobem se zastává i moderních komiksových blockbusterů s podtextem (à la X-Men), respektive klade důraz na to, aby nebyly vnímané jako něco automaticky méněcenného. Bavil mě casting, který reflektuje skutečnou pozici hereček v showbyznysu: Binoche je tady za tu stárnoucí intelektuálku, která hraje umělecké role, Kristen Stewart má k tématu co říct díky svému neslavnému románku s Rupertem Sandersem a Chloë Grace Moretz reflektuje svoji roli v Kick-Ass a snahu vymanit se ze škatulky hollywoodské princezny, která se chce objevovat i v těch evropských uměleckých filmech. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Kvalitní konverzačka opírající se o slušné dialogy a stejně tak herecké výkony. Zpočátku je spíš sondou do zákulisí a práce asistentky hvězdy, později o vyrovnávání se s rolemi (nejen těmi fikčními), stárnutím, koloběhem života a hořkou paralelou mezi zkoušením textu a skutečností. Prakticky jediné, co mě na snímku štvalo, bylo to ukončování scén a především jednotlivých částí (jedna věc je nechat něco vyznít do ztracena, druhá to dost necitlivě useknout). Kvůli tomu „pouze“ solidní 4*. „Chceš scénu v obchoďáku?“ – „Ne.“ – „Sérii reklam na brýle?“ – „Ne.“ – „Je to jen v Latinské Americe.“ – „Nechci.“ – „Dobře...je tu španělský hororový film. Hrála bys matku představenou. Z nějakého důvodu tam jsou i vlkodlaci.“ – „Ne!“ – „Rozhovor pro italský magazín na téma: Svádění po čtyřicítce. – „Ne!“ ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Dvouhodinové analyzování příběhů a noření se do postav, kterého je místy tak strašně moc, až má divák chuť se prostě sebrat a beze slov odejít v průběhu libovolného dialogu. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Film si vybral jako téma nejednoznačnost světa a nestálost člověka (i divadelní postavy) v čase, jež staví do protikladu k usilování svých postav to neustálé spění a proměňování zastavit, vzdorovat mu lpěním na vybudovaných obrazech, z čehož pro ně plyne mj. nepoznatelnost druhých, ale i sebe sama, neschopnost se s kýmkoli dorozumět a nemožnost být pochopen (Maria nechápe sebe zamlada, nechce rozumět sobě dnes, vzájemně se k sobě nedokáží přiblížit s její asistentkou, ač si to dlouho všemožně zakrývají intimním chováním - každá má své slabiny, které si interpretuje, jak potřebuje, a vlastně se vzájemně jenom zneužívají) - navozená nemožnost, která může člověka dohánět k dětinským projevům zuřivosti, náklonnosti, lhostejnosti, krutosti i paniky, přičemž se jakoby mimochodem a chaoticky utvářejí kariéry, vztahy i úniky, chvíle, v nichž je možné cosi ukončit (život nebo přetvářku - asistentka zmizí z filmu a ze života Marie na stejném místě, kde se zabil starý dramatik), a udělat to stejně dobře nebo špatně jako kdykoli jindy... ***** Chvílemi je možné se ptát, jestli to není právě jenom Marie, žena ohrožená svým věkem, ještě ne zralá, moudrá a smířená, ale už ne mladá a sebevědomá - roztěkaná, panikařící, chytající se stébel interpretací, náručí a hrdel lahví s alkoholem, a na každém kroku zranitelná... Ale zdá se, že ani mladá drzá inteligentní herečka a její sofistikovaný milenec-slavný spisovatel na tom nejsou s rozuměním světu a svým blízkým o nic lépe (nečekaná sebevražda uznávané výtvarnice, spisovatelovy ženy, je snadno usvědčí, stejně jako jejich lehkovážné soudy a projevy). A nejstarší generace zůstává hádankou úplně - proč chtěl starý dramatik celou hru po čtyřiceti letech změnit? A jaké povahy byly ty přidané scény, které nám film už neukáže? A nakolik je možno jeho paní věřit, že si je jistá důvodem jeho sebevraždy, k níž se uchýlil právě předtím, než by se znovu setkal s představitelkou hlavní postavy své hry o střetu přesvědčení o síle vlastního budovaného obrazu s nejistotou o jeho správnosti? I ty dvě, dramatikova žena a Marie se objímají jako staré přítelkyně, ale přitom je zřejmé, že se vlastně dobře neznají, a pokud by spolu měly trávit čas pohromadě, ať už v Curychu nebo v Londýně, cítily by se nepříjemně lapené, a raději se možnostem spolubytí vyhýbají. Nakonec se svým neporozuměním zůstává nebo odchází každý sám, protože každé bytí spolu by nutně bylo konfrontací, na kterou nikdo nemá dost chuti ani sil. To je zřejmě jádro celého snímku. ***** Přestože si ale film zvolil téma kluzké, úskočné a neproniknutelné jako Malojský had, předzvěst špatných časů - téma neochoty vyrovnávat se s vlastním obrazem, která nám brání proniknout nejen k sobě, ale pak i ke komukoli druhému, sblížit se, ještě to neznamená, že stejně roztěkaný a bezradný může být i snímek sám, protože na ohraničené dílo, akt či výpověď se vztahují úplně jiné nároky a měřítka než na neohraničitelné téma, o němž se pojednává. V tomto smyslu vznáším velkou výhradu. ***** Poznámky: Není to "konverzační drama", ale drama míjejících se, kolem sebe se prosmykávajících monologů sebestředných a zranitelných postav, a to je ještě úplně jiná hra.***** Realita a fikce se v přirozeném životě prolínají neustále, tady se to ale zdůrazňovalo tak otrocky chtěně a uměle, že tahle rovina se naopak vůbec nepodařila - působí to nepříjemně strojeně a násilně, až to člověka vytrhává z dívání. ***** A jinak mi začíná připadat, jako by se výběr snímků pro 17. festival franc. filmu dosti markantně podřizoval zadání "nenápadně předvést krásu zasněžených Alp před nastávající zimní sezónou", až se divím, že hlasující diváci prý mohou vyhrát letenky do Paříže, a ne do Grenoble. ***** () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele

Kvalitních konverzaček pohříchu ubývá. Tady jde o nastudování nové divadelní role pro stárnoucí herečku (Juliette Binoche), kterou na evropské cestě doprovází asistentka s tváří Kristen Stewart. Ocitnou se ve švýcarské vesničce, kde se tak střetávají dvě rozdílné generace, různé pohledy na svět žen (každá doba přináší jiné přístupy), stejně jako jsme svědky sekvencí živých zkoušek náročného textu. Pokud si vše sedne, máme vyhráno. Jenže diváků, kteří mají náladu na stovky slov, hodně nepospíchající tempo a absenci střihače v místech, která si o krácení nahlas říkají, zřejmě moc nebude. Některé minilinie jsou zbytečné, nezáživné. Jindy vynikne dokonalé soustředění na roli. Binoche stále dokáže zaujmout, u Stewart oceňuji snahu zkoušet štěstí v nezávislejších vodách (Still Alice, Svět podle Mallory i snímky před emo-bezkrevnou romantikou). Tady nicméně vyběhnou závěrečné titulky a snaha zapamatovat si tenhle konverzační kus záhy ztrácí na síle. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

V tom filme je toľko estrogénu, že by sa mohol používať na alternatívnu hormonálnu liečbu. Extrémne ženská záležitosť. Nič nemôže existovať mimo času. Práve čas dokáže nemilosrdne rozdrviť všetko, v čo človek dúfa. Osobne si myslím, že muži sú voči toku času lepšie imúnni ako ženy. Tie keď raz zhasnú, už ich nerozsvieti nič len tak ľahko. Mladosť je radostná, lebo má budúcnosť. Čo z toho ostalo ale Márii Endersovej? Ostala jej charizma. Juliette Binoche je skvelá, Kristen Stewart správna hipsterka, no a Chloe Moretz arogantne energická. Podľa mňa veľmi dobrý film, kúsok od maximálneho hodnotenia... ()

3497299 

všechny recenze uživatele

Jako obvykle Assayas prokládá více tematických rovin, mezi nimiž se utváří význam. Neřekl bych, že tak činí na úkor divácké přístupnosti, neboť film má celkem zřetelně zpracovaný námět (resp. více provázaných námětů) a děj. Přesto interpretační úsilí vede některé diváky k trochu bezradnému závěru, že ústřední téma Sils Maria je hledání smyslu toho, co se vypráví (Eodeon na ČSFD). Všechno se točí kolem napětí ve vztahu mezi starší hereckou hvězdou Marií Enders a její mladou asistentkou Valentine. Maria Enders má přitom hrát roli starší ženy v divadelní hře jejího celoživotního blízkého přítele a právě zemřelého dramatika Wilhelma Melchiora, jejíž námět je při tom vztahové napětí mezi mladou dívkou a starší ženou. Situaci zesiluje fakt, že Maria Enders dříve zazářila v roli mladší z obou žen ve stejné hře. Z osobních důvodů (odpor ke smíření se se stárnutím a zřejmě strach ze smrti) tuhle hereckou šarádu nejprve zcela odmítá a když se ji nakonec ujme (jde přeci jen o velkou hereckou výzvu, navíc má hru režírovat režisérská hvězda Klaus Diesterweg), scény nacvičování jsou plné stále méně potlačované frustrace a napětí mezi oběma hrdinkami. Struktura filmu je ovšem o něco komplikovanější – generační konflikt prodchnutý platonickým erotismem (vzdáleně na způsob ženské varianty Smrti v Benátkách), a hra na prolínání fikce a reality, v níž realita kopíruje fikci a přitom zůstává fikcí na „vyšší“ rovině, tvoří jen základní část stavby. Popis celé architektury snímku se tím ale nevyčerpává. Scény, v nichž Maria Enders a Valentine v prostředí švýcarských alp nacvičují jednotlivé scény hry (Valentine zde zastupuje za herečku Jo-Ann Elliot, jejíž postava hraje ve filmu další důležitou roli), znejišťují diváka a zřejmě i samotné postavy ohledně toho, kde je hranice mezi zkouškou a co z toho je naopak už právě probíhajícím osobním dramatem. K tomu je třeba přičíst subtilní vtip, s kterým veškerá témata Assayas ztvárňuje, a na mysl se vtírá srovnání s velikány, jako je Bergman nebo Saura (čímž ani jednoho z těchto tří nechci redukovat na pouhou podobnost či snad v případě Assayase epigonství – Assayas je velmi specifický). Sils Maria není pro (některé) diváky imho znejišťující absencí příběhu nebo jasného tématu, ani vyústěním, ale tím, že jeho hodnocení, tedy co z toho nakonec plyne pro postavy a co z toho plyne obecně, nechává zcela na svobodném rozvažování diváka. To, že se něčím takovým někdo cítí znejistěn (a u Assayase se dle reakcí znejistění dostavuje), pak spíše vypovídá něco o vymezeních mainstreamové kinematografie, na níž se mnoho diváku až příliš fixuje. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

[Be2Can 2014] Najambivaletnejší film prehliadky. Konverzačný trojlístok Binoche-Stewart-Moretz popisuje akcenty v herectve ovplyvnenom generačným odstupom, vývojom a fyzickým i psychickým dospievaním s pár zvláštnosťami. Každá z nich reprezentuje charakteristický stereotypný obraz, ktorý odráža povrchnú verejnú mienku - konzervatívna klasická herečka Maria v strednom veku s predsudkami voči modernému rázu kinematografie a nastupujúcim hviezdam a "hviezdičkám", jej protipól v podobe obletovanej "hviezdičky" Jo-Ann, stelesňujúcej na prvý pohľad všetko, na čo sa Maria díva s posmechom, ale zároveň snažiaca sa o vymanenie zo škatuľky škandalóznej celebritky prechodom do divadelného a artového odvetvia, a nakoniec ešte stále veľmi mladá, ale zároveň už vyspelá Valentine, ktorá je tak niekde medzi - avšak nie je herečka, len asistentka. Prvú polovicu filmu, príznačne rozdeleného do dvoch kapitol a epilógu, uvedených cez naratívne obrazy alpskej Sils Maria, je súbojom na hrane katastrofy, v ktorom ploché archetypy rozprávajú o ničom a nikam sa nedostávajú. V druhej polovici však nastáva nečakaný obrat, ktorý sa vyjaví úplne nenápadne a akoby len tak mimochodom, avšak zásadne všetko zmení. Jeho dopad nečujný absolútne podrýva predčasne utvorený názor na čisto konverzačný skoropopulizmus (pocit rozprávania o ničom, len pekného obalu bez skutočných základov a pochopenia témy) a stáča výhybku na koľaj, ktorá dovedie vyústenie úplne iným smerom. Inscenácia, ktorá spravila z Marie hviezdu a v ktorej má teraz stvárniť protiklad svojej mladosti a zároveň sa premieta do jej vlastného života - ona Helenu nehrá, ona sa ňou stáva. To nakoniec potvrdí aj príchod Jo-Ann na scénu (ktorý je mimochodom podľa môjho názoru trochu zbytočný, pretože prítomnosť Moretzovej počas 90% filmu len v podobe úzko spätej s jej generáciou - teda fotografií a videí na internete či v televízii, alebo vo filme v kine dodávala jej postave zvláštnu mytizovanú pozíciu, keď si divák nebol schopný overiť, či je skutočne len taká, ako ju prezentujú médiá). Spätne dostáva prvá kapitola nové vrstvy a hrubšie obrysy, ktoré pod svetlom vrhnutým faktami dostávajú iný význam. Vzdanie holdu prírode prostredníctvom zasadenia a citácie starých nemých oslavných dokumentov a filmov s dominanciou zasnežených vrcholkov hôr (legendárny, dnes už prakticky neexistujúci žáner "vysokohorských filmov", ku ktorého koreňom sa film vrhá a jasne na ne odkazuje švajčiarskymi lokalitami). Reklama na Peugeot s Kristen Stewart, ktorej je nevoľno natočená v dvojexpozícii s absolútne odlišným hudobným sprievodom, aký môžme počuť po väčšinu filmu, je zábavná. A na záver zostáva aj jedna nevyjasnená otázka. Alebo viac? Na to už musia prísť diváci sami... 80% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vysoko konverzačná komediálna dráma, vyžadujúca si buď opätovné zhliadnutie, alebo absolútne ponorenie sa do deja a priebežné premýšľanie nad vysloveným, dávajúcim skôr či neskôr význam. Nie príliš dejový film, ktorý však vie, kde je jeho divácka sila. Tá je v hlavných predstaviteľkách a ich vzájomnom, takmer dokonalom splynutí na plátne. Kdeže Pattinson, najlepšie vynikne Kristen Stewart spolu s Juliette Binoche (predstavujúcou starnúcu herečku) ako jej asistentka. Ako pri vtipných rozhovoroch, kde máte pocit, že sa rozprávajú dve kamarátky a nie dve postavy, uvedomujúce si prítomnosť kamery, najmä však pri skúšaní scén novej hry/remakeu filmu. Tu sa stráca hranica medzi realitou a fikciou, divák občas nevie, či sa rozprávajú postavy, alebo skúšajú scénu a tu je film najsilnejší. Zároveň je dokonalou reklamou pre návštevu álp, toho hmlového hada v raz v živote musím vidieť! ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Objektivně je to na tři, subjektivně musím jít zase výš. Hlavně za všechny tři herečky za hudbu, krajinu, za příběh. Na první pohled tuctový, ale když se na něho díváte víc, jak ty dvě hodiny, dostane se Vám hodně pod kůži. A tohle já mám na podobných filmech k smrti rád. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Je to pre mňa veľmi ťažké vidieť film, v ktorom môžem povedať, že sa mi páčil výkon a postava Kristen Stewart. To je skutočne obdiv a musím to priznať. Konečne som ju odfixoval od Belly alebo aj od nej samotnej. Konečne som videl postavu, ktorú stvárňovala a dala jej nejakého ducha. Pre mňa je to ohromné. Rovnako ale aj ostatní herci sú dobrí. Teda až na Chloe Grace Moretz. Je to asi divné, že to hovorím ako chlap, ale kedykoľvek ju vidím, nič to so mnou nerobí. Nie je tam žiaden duch, ktorý by ma ťahal do deja, alebo čokoľvek. Ale na druhú stranu je to lepší výkon aký predviedla v Laggies alebo If I Stay. Každopádne, nikdy sa s ňou neviem stotožniť a nič so mnou jej herecké výkony nerobia. Každopádne film sa viac zameriava na Juliette Binoche a Kristen Stewart a som tomu rád. Príroda je pekná, atmosféra je príjemná, dialógy majú uveriteľnosť... pre mňa je Sils Maria jeden príjemný film. Keby ale mám povedať jednu vec, tak začiatok je akosi moc vážny. A nemyslím si, že bolo nutné dať filmu toľko dramatických momentov. Miestami to bolo trochu dlhé, ale na druhú stranu aj zaujímavé. Hodnotenie: B ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Dobrá hudba, pěkná příroda a ospalé drama o ženském světě, kde by se dalo jezdil jako po Île de Ré na kole, protože koloběh je podstatou všeho bytí. Svlečená Juiette a Kristen v tangách. Více v externí recenzi pro lednový kult. ()

mat.ilda odpad!

všechny recenze uživatele

Sils Maríííja! Přesně toho jsem se bála - dvě neoblíbené herečky v plíživém rozjímání nad personálně-profesní metamorfózou během zkoušení nové hry v nějaké zapadlé alpské díře. Výsledkem je dusivá nuda, co vymačká jako citrón nejen diváka, ale i jednu z protivných postav, která neunese sílu osobnosti své společnice a zcela impulsivně si jde špatně šlápnout na okraj Matterhornu, či tak někam... patrně... on to tam totiž nikdo neřeší, ani horská služba. Nejen, že snímek zneuctil Alpy, ale postaral se i o zprznění mého dubnového seznamu Challenge Tour 2015 neplánovaným odpadem, takže mně momentálně nezbývá, než velebit rychloposun a doufat, že svůj díl smůly mám tímto vybraný. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií, bohužel. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Alpy, Binoche a hudba paráda (začátek druhé kapitoly je krásný a překvapující), zbytek by se dal označit jako poloesejistický film který sice poskytuje materiál k zajímavým úvahám a je klasicky assayasovsky uhlazený, uměřený a rytmicky po celou dobu zcela vyrovnaný, ale právě skrze svou esejistickou podstatu nakonec působí poněkud povrchně a opatrně. Ale možná to tak má být, možná se podobná témata nedají pojednat jinak než naznačením, aby z výsledného tvaru nevznikl pouhý bulvární výkřik. Tematicky příbuzné Odnikud někam od Coppoly ale bylo o něco lepší. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Podivně příjemný zážitek, který osciluje na hraně reality a takové podivné surreálnosti, která je těžko uchopitelná a o to víc zajímavá ale i pomíjívá. Prostě zdánlivě prostá konverzačka, která vám chvílemi hodí indicie, při kterých vám na mysl přijde něco podivného. A i když to podivné "něco" je velice těžké rozšifrovat, je to tak nějak i podivně příjemné. 8/10 ()

hansel97 

všechny recenze uživatele

Film na mě působil neuvěřitelně silně, vůbec mě nezačal nudit, i když se tam prakticky nic neděje. Ale nejvíc bych chtěl vystihnout nápad prolínání příběhu knihy, kterou herečku nastudovává s životem jí a asistentky. Možná to tak nepřijde všem, ale když zkoušeli ty konverzace, strašně to často sedělo přímo i na ně dvě a ten film pak působil mnohem silněji, když jsem si to uvědomil. ()

Thomick 

všechny recenze uživatele

Sils Maria má dva neskutečně silný atributy, pro který jí leccos - jako třeba unavenou koncovku nebo poněkud nedotažený prolínání reality s fikcí - ještě docela rádi prominete. Zaprvý je to óda na přirozenost v podání tandemu Binoche-Stewart. Sledovat jejich herecký etudy pro mě bez jakýkoliv nadsázky představuje jeden z nejsilnějších diváckých zážitků roku - to byla fakt regulérní reality show bez nejmenší potřeby editace či adaptace. Tyhle dvě se před kamerou prostě našly a k naprostý dokonalosti jim scházela snad jen lepší souhra při výběru plaveckýho úboru (*cough*Kristen*cough*). Zadruhý to byl koncem druhý části ten pohled na malojskýho hada, kterak se vine alpskym údolim za doprovodu další perfektní variace na Pachelbelův kánon (přesně by mělo jít o tuhle). Tehdy Sils Maria jednoznačně dochází svýho vrcholu. Pak už to jde jedině dolů, bohužel. [17. Festival francouzského filmu] ()

kajda.l 

všechny recenze uživatele

Kdybych měl Sils Mariu k něčemu přirovnat, napadá mě leklá ryba a to mi nepřijde zrovna pozitivní. Leklá ryba obvykle smrdí od hlavy a od hlavy (režie) smrdí i tento film. Nevím, kdy naposledy jsem viděl takto nudně zrežírovaný film, který ve spoustě scén neohrabaně přešlapuje na místě a neví jak dál. Téma je zajímavé, scénář není špatně napsaný, některé dialogy fungují a jsou zábavně vypointované a herci odvádějí velmi dobrou práci - ne jen Binoche i Stewart se překonává a je příjemně civilní. Jenže když je film nuda? Dalším Assayasovým filmům se raději budu vyhýbat. 50% ()

Související novinky

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)

Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů

Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů

30.09.2014

Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (více)

Reklama

Reklama